Asie

Z Multimediaexpo.cz

Asijský světadíl – počítačový model pohledu z vesmíru
Regiony Asie

Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² nejrozlehlejší (největší) a s více než 4 miliardami obyvatel nejlidnatějším světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie a také Eurafrasie. Ačkoliv hranice Asie nejsou přesně určitelné, všeobecně se jako hranice udává Ural na západě, dále řeka Emba, pobřeží Kaspického moře, severní předhůří Kavkazu, Azovské moře, Černé moře, úžina Bospor, Marmarské moře a úžina Dardanely, tato hranice je dána geograficky, faktickou hranici zde tvoří kulturní rozdíly. Od Afriky je Asie oddělena Suezským průplavem. Vše směrem na východ od této pomyslné hranice se považuje za asijský subkontinent. Hranice s Austrálií a Oceánií nejsou přesně určeny, a proto se často stanovují podle hranic států.

Obsah

Asijské geografické rekordy

Přírodní extrémy

Nejvyšší horou tohoto světadílu je Mount Everest, která je zároveň také nejvyšší horou světa. Na tomto světadílu, především v Himaláji, se nachází většina nejvyšších hor světa. Nejnižším místem světadílu je proláklina Mrtvého moře. Nejhlubším a nejvodnatějším jezerem je Bajkal. Kaspické moře má největší rozlohu vodní hladiny.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel Asie v březnu 2007 překročil 4 miliardy a stále stoupá. Polovinu tvoří obyvatelstvo do 20-ti let. V Asii žijí přibližně dvě třetiny obyvatelstva světa. Nejvíce obyvatel má Čína s 1,3 mld., kterou dohání Indie s 1,1 mld..

Regiony a státy

Název regionu[1] a
území, s vlajkou
Rozloha
(km²)
Počet obyvatel
(odhad k 1. 7. 2002)
Hustota osídlení
(ob./km²)
Hlavní město
Střední Asie:
Flag of Kazakhstan.png Kazachstán[2] 2 346 927 13 472 593 5,7 Astana
Flag of Kyrgyzstan.png Kyrgyzstán 198 500 4 822 166 24,3 Biškek
Flag of Tajikistan.png Tádžikistán 143 100 6 719 567 47,0 Dušanbe
Flag of Turkmenistan.png Turkmenistán 488 100 4 688 963 9,6 Ašchabad
Flag of Uzbekistan.png Uzbekistán 447 400 25 563 441 57,1 Taškent
Východní Asie:
Čínská lidová republika[3] 9 584 492 1 384 303 705 134,0 Peking
Flag of Hong Kong.png Hongkong (ČLR)[4] 1 092 7 303 334 6 688,0
Japonsko 377 835 126 974 628 336,1 Tokio
Flag of Macau.png Macao (ČLR)[5] 25 461 833 18 473,3
Flag of Mongolia.png Mongolsko 1 565 000 2 694 432 1,7 Ulánbátar
Flag of North Korea.png Severní Korea 120 540 22 224 195 184,4 Pchjongjang
Jižní Korea 98 480 48 324 000 490,7 Soul
Čínská republika (Tchaj-wan)[6] 35 980 22 548 009 626,7 Tchaj-pej
Severní Afrika:
Flag of Egypt.png Egypt[7] 63 556 1 378 159 21,7 Káhira
Severní Asie:
Rusko[8] 13 115 200 39 129 729 3,0 Moskva
Jihovýchodní Asie:
Flag of Brunei.png Brunej 5 770 350 898 60,8 Bandar Seri Begawan
Flag of Cambodia.png Kambodža 181 040 12 775 324 70,6 Phnompenh
Flag of Indonesia.png Indonésie[9] 1 419 588 227 026 560 159,9 Jakarta
Flag of Laos.png Laos 236 800 5 777 180 24,4 Vientiane
Flag of Malaysia.png Malajsie 329 750 22 662 365 68,7 Kuala Lumpur
Flag of Myanmar.png Myanmar (Barma) 678 500 42 238 224 62,3 Naypyidaw[10]
Filipíny 300 000 84 525 639 281,8 Manila
Singapur 693 4 452 732 6 425,3 Singapur
Flag of Thailand.png Thajsko 514 000 62 354 402 121,3 Bangkok
Flag of East Timor.png Východní Timor[11] 15 007 952 618 63,5 Dili
Vietnam 329 560 81 098 416 246,1 Hanoj
Jižní Asie:
Flag of Afghanistan.png Afghánistán 647 500 27 755 775 42,9 Kábul
Flag of Bangladesh.png Bangladéš 144 000 133 376 684 926,2 Dháka
Flag of Bhutan.png Bhútán 47 000 2 094 176 44,6 Thimphu
Flag of India.png Indie[12] 3 287 590 1 045 845 226 318,2 Nové Dillí
Flag of Iran.png Írán 1 648 000 66 622 704 40,4 Teherán
Flag of Maldives.png Maledivy 300 320 165 1 067,2 Male
Flag of Nepal.png Nepál 140 800 25 873 917 183,8 Káthmándú
Flag of Pakistan.png Pákistán 803 940 147 663 429 183,7 Islámábád
Flag of Sri Lanka.png Šrí Lanka 65 610 19 576 783 298,4 Kolamba
Jihozápadní Asie:
Flag of Armenia.png Arménie[13] 29 800 3 330 099 111,7 Jerevan
Flag of Azerbaijan.png Ázerbájdžán[14] 41 370 3 479 127 84,1 Baku
Bahrajn 665 656 397 987,1 Manáma
Kypr[15] 9 250 775 927 83,9 Nikósie
Flag of Palestine.png Pásmo Gazy[16] 363 1 203 591 3 315,7 Gaza
Flag of Georgia.png Gruzie[17] 20 460 2 032 004 99,3 Tbilisi
Flag of Iraq.png Irák 437 072 24 001 816 54,9 Bagdád
Izrael 20 770 6 029 529 290,3 Jeruzalém
Flag of Jordan.png Jordánsko 92 300 5 307 470 57,5 Ammán
Flag of Kuwait.png Kuvajt 17 820 2 111 561 118,5 Kuvajt
Flag of Lebanon.png Libanon 10 400 3 677 780 353,6 Bejrút
Flag of Azerbaijan.png Nachičevan (Ázerbájdžán)[18] 5 500 365 000 66,4 Nachičevan
Omán 212 460 2 713 462 12,8 Maskat
Katar 11 437 793 341 69,4 Dauhá
Saúdská Arábie 1 960 582 23 513 330 12,0 Rijád
Flag of Syria.png Sýrie 185 180 17 155 814 92,6 Damašek
Flag of Turkey.png Turecko[19] 756 768 57 855 068 76,5 Ankara
Spojené arabské emiráty 82 880 2 445 989 29,5 Abú Dhabí
Flag of Palestine.png Západní břeh[20] 5 860 2 303 660 393,1
Flag of Yemen.png Jemen 527 970 18 701 257 35,4 San'á
Celkem 43 810 582 3 902 404 193 44 500,5

Poznámky

  1.   Kontinentální regiony podle kategorizace OSN (mapa).
  2.   Kazachstán je někdy považován za stát ležící zčásti ve střední Asii a zčásti ve východní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
  3.   Údaje platí jen pro pevninskou Čínu, nezahrnují Hongkong, Macao a Tchaj-wan.
  4.   Hongkong je Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky.
  5.   Macao je Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky.
  6.   Údaje jsou pro území  které je de facto pod kontrolou vlády Čínské republiky. Nároky na něj si ale činí i Čínská lidová republika.
  7.   Egypt je považován za stát ležící zčásti ve severní Africe a zčásti v západní Asii; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část (na východ od Suezského kanálu).
  8.   Rusko je považováno za stát ležící zčásti v severní Asii a zčásti ve východní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
  9.   Indonésie je často považována za stát ležící zčásti v jihovýchodní Asii a zčásti v Oceánii; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část  tedy bez Západní Papuy a Moluckých ostrovů.
  10.   Hlavní město Myanmaru bylo oficiálně přesunuto z Rangúnu do nově vybudovaného města na západ od Pyinmany 6. listopadu 2005.
  11.   Východní Timor je často považován za stát ležící zčásti v jihovýchodní Asii a zčásti v Oceánii.
  12.   Včetně oblasti Džammú a Kašmír  o kterou vedou spor Indie  Pakistán  a Čínská lidová republika.
  13.   Arménie je někdy považována za stát ležící sice v západní Asii  ale mající historické a sociopolitické vazby s Evropou.
  14.   Ázerbájdžán je často považován za stát ležící zčásti v západní Asii a zčásti ve východní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část. Nachičevan je autonomní exkláva Ázerbájdžánu obklopená Arménií, Íránem a Tureckem.
  15.   Ostrov Kypr je někdy považován za stát ležící na jih od Turecka  ale mající historické a sociopolitické vazby s Evropou. Severokyperská turecká republika je na rozdíl od Kyperské republiky na jihu ostrova (s převládající řeckou populací) uznávána jen Tureckem.
  16.   Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu, společně označované OSN jako „Okupovaná palestinská území“, jsou území částečně okupovaná Izraelem, ale de facto spravovaná palestinskou samosprávou.
  17.   Gruzie je často považována za stát ležící zčásti v západní Asii a zčásti ve východní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
  18.   Ázerbájdžán je často považován za stát ležící zčásti v západní Asii a zčásti ve východní Evropě. Nachičevan je autonomní exkláva Ázerbájdžánu obklopená Arménií, Íránem a Tureckem.
  19.   Turecko je často považováno za stát ležící zčásti v západní Asii a zčásti v jižní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.</small>
  20.   Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, společně označované OSN jako „Okupovaná palestinská území“, jsou území částečně okupovaná Izraelem, ale de facto spravovaná palestinskou samosprávou.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Asie