Asie

Z Multimediaexpo.cz

Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² nejrozlehlejší (největší) a s více než 4 miliardami obyvatel nejlidnatějším světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie a také Eurafrasie. Ačkoliv hranice Asie nejsou přesně určitelné, všeobecně se jako hranice udává Ural na západě, dále řeka Emba, pobřeží Kaspického moře, severní předhůří Kavkazu, Azovské moře, Černé moře, úžina Bospor, Marmarské moře a úžina Dardanely, tato hranice je dána geograficky, faktickou hranici zde tvoří kulturní rozdíly. Od Afriky je Asie oddělena Suezským průplavem. Vše směrem na východ od této pomyslné hranice se považuje za asijský subkontinent. Hranice s Austrálií a Oceánií nejsou přesně určeny, a proto se často stanovují podle hranic států.

Obsah 1 Asijské geografické rekordy 2 Přírodní extrémy 3 Obyvatelstvo 4 Regiony a státy 5 Poznámky 6 Externí odkazy

Asijské geografické rekordy

• Počet států: 49
• Nejvyšší hora: Mount Everest - 8850 m (Nepál, Čína, Himaláj)
• Nejdelší řeka: Chang Jiang - 6379 km (Čína) (3. nejdelší řeka světa) a s průtokem 31 900 m³/s nejvodnatější tok této planety
• Největší ostrov: Kalimantan nebo také (Borneo) - 725 460 km² (3. největší ostrov světa)
• Největší jezero: Kaspické moře - 371 000 km²
• Největší činná sopka: Ključevskaja 4750 m (Rusko, Kamčatka)
• Největší poloostrov: Arabský poloostrov - 2 780 000 km²
• Nejlidnatější stát: Čína - 1 348 083 800
• Největší stát: Rusko - 13 200 000 km² (asijská část)

Přírodní extrémy

Nejvyšší horou tohoto světadílu je Mount Everest, která je zároveň také nejvyšší horou světa. Na tomto světadílu, především v Himaláji, se nachází většina nejvyšších hor světa. Nejnižším místem světadílu je proláklina Mrtvého moře. Nejhlubším a nejvodnatějším jezerem je Bajkal. Kaspické moře má největší rozlohu vodní hladiny.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel Asie v březnu 2007 překročil 4 miliardy a stále stoupá. Polovinu tvoří obyvatelstvo do 20-ti let. V Asii žijí přibližně dvě třetiny obyvatelstva světa. Nejvíce obyvatel má Čína s 1,3 mld., kterou dohání Indie s 1,1 mld..

Regiony a státy

Název regionu[1] a území, s vlajkou	Rozloha (km²)	Počet obyvatel (odhad k 1. 7. 2002)	Hustota osídlení (ob./km²)	Hlavní město
Střední Asie:
Kazachstán[2]	2 346 927	13 472 593	5,7	Astana
Kyrgyzstán	198 500	4 822 166	24,3	Biškek
Tádžikistán	143 100	6 719 567	47,0	Dušanbe
Turkmenistán	488 100	4 688 963	9,6	Ašchabad
Uzbekistán	447 400	25 563 441	57,1	Taškent
Východní Asie:
Čínská lidová republika[3]	9 584 492	1 384 303 705	134,0	Peking
Hongkong (ČLR)[4]	1 092	7 303 334	6 688,0	—
Japonsko	377 835	126 974 628	336,1	Tokio
Macao (ČLR)[5]	25	461 833	18 473,3	—
Mongolsko	1 565 000	2 694 432	1,7	Ulánbátar
Severní Korea	120 540	22 224 195	184,4	Pchjongjang
Jižní Korea	98 480	48 324 000	490,7	Soul
Čínská republika (Tchaj-wan)[6]	35 980	22 548 009	626,7	Tchaj-pej
Severní Afrika:
Egypt[7]	63 556	1 378 159	21,7	Káhira
Severní Asie:
Rusko[8]	13 115 200	39 129 729	3,0	Moskva
Jihovýchodní Asie:
Brunej	5 770	350 898	60,8	Bandar Seri Begawan
Kambodža	181 040	12 775 324	70,6	Phnompenh
Indonésie[9]	1 419 588	227 026 560	159,9	Jakarta
Laos	236 800	5 777 180	24,4	Vientiane
Malajsie	329 750	22 662 365	68,7	Kuala Lumpur
Myanmar (Barma)	678 500	42 238 224	62,3	Naypyidaw[10]
Filipíny	300 000	84 525 639	281,8	Manila
Singapur	693	4 452 732	6 425,3	Singapur
Thajsko	514 000	62 354 402	121,3	Bangkok
Východní Timor[11]	15 007	952 618	63,5	Dili
Vietnam	329 560	81 098 416	246,1	Hanoj
Jižní Asie:
Afghánistán	647 500	27 755 775	42,9	Kábul
Bangladéš	144 000	133 376 684	926,2	Dháka
Bhútán	47 000	2 094 176	44,6	Thimphu
Indie[12]	3 287 590	1 045 845 226	318,2	Nové Dillí
Írán	1 648 000	66 622 704	40,4	Teherán
Maledivy	300	320 165	1 067,2	Male
Nepál	140 800	25 873 917	183,8	Káthmándú
Pákistán	803 940	147 663 429	183,7	Islámábád
Šrí Lanka	65 610	19 576 783	298,4	Kolamba
Jihozápadní Asie:
Arménie[13]	29 800	3 330 099	111,7	Jerevan
Ázerbájdžán[14]	41 370	3 479 127	84,1	Baku
Bahrajn	665	656 397	987,1	Manáma
Kypr[15]	9 250	775 927	83,9	Nikósie
Pásmo Gazy[16]	363	1 203 591	3 315,7	Gaza
Gruzie[17]	20 460	2 032 004	99,3	Tbilisi
Irák	437 072	24 001 816	54,9	Bagdád
Izrael	20 770	6 029 529	290,3	Jeruzalém
Jordánsko	92 300	5 307 470	57,5	Ammán
Kuvajt	17 820	2 111 561	118,5	Kuvajt
Libanon	10 400	3 677 780	353,6	Bejrút
Nachičevan (Ázerbájdžán)[18]	5 500	365 000	66,4	Nachičevan
Omán	212 460	2 713 462	12,8	Maskat
Katar	11 437	793 341	69,4	Dauhá
Saúdská Arábie	1 960 582	23 513 330	12,0	Rijád
Sýrie	185 180	17 155 814	92,6	Damašek
Turecko[19]	756 768	57 855 068	76,5	Ankara
Spojené arabské emiráty	82 880	2 445 989	29,5	Abú Dhabí
Západní břeh[20]	5 860	2 303 660	393,1	—
Jemen	527 970	18 701 257	35,4	San'á
Celkem	43 810 582	3 902 404 193	44 500,5

Poznámky

1. ↑   Kontinentální regiony podle kategorizace OSN (mapa).
   
2. ↑   Kazachstán je někdy považován za stát ležící zčásti ve střední Asii a zčásti ve východní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
   
3. ↑   Údaje platí jen pro pevninskou Čínu, nezahrnují Hongkong, Macao a Tchaj-wan.
   
4. ↑   Hongkong je Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky.
   
5. ↑   Macao je Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky.
   
6. ↑   Údaje jsou pro území  které je de facto pod kontrolou vlády Čínské republiky. Nároky na něj si ale činí i Čínská lidová republika.
   
7. ↑   Egypt je považován za stát ležící zčásti ve severní Africe a zčásti v západní Asii; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část (na východ od Suezského kanálu).
   
8. ↑   Rusko je považováno za stát ležící zčásti v severní Asii a zčásti ve východní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
   
9. ↑   Indonésie je často považována za stát ležící zčásti v jihovýchodní Asii a zčásti v Oceánii; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část  tedy bez Západní Papuy a Moluckých ostrovů.
   
10. ↑   Hlavní město Myanmaru bylo oficiálně přesunuto z Rangúnu do nově vybudovaného města na západ od Pyinmany 6. listopadu 2005.
11. ↑   Východní Timor je často považován za stát ležící zčásti v jihovýchodní Asii a zčásti v Oceánii.
    
12. ↑   Včetně oblasti Džammú a Kašmír  o kterou vedou spor Indie  Pakistán  a Čínská lidová republika.
    
13. ↑   Arménie je někdy považována za stát ležící sice v západní Asii  ale mající historické a sociopolitické vazby s Evropou.
    
14. ↑   Ázerbájdžán je často považován za stát ležící zčásti v západní Asii a zčásti ve východní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část. Nachičevan je autonomní exkláva Ázerbájdžánu obklopená Arménií, Íránem a Tureckem.
    
15. ↑   Ostrov Kypr je někdy považován za stát ležící na jih od Turecka  ale mající historické a sociopolitické vazby s Evropou. Severokyperská turecká republika je na rozdíl od Kyperské republiky na jihu ostrova (s převládající řeckou populací) uznávána jen Tureckem.
    
16. ↑   Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu, společně označované OSN jako „Okupovaná palestinská území“, jsou území částečně okupovaná Izraelem, ale de facto spravovaná palestinskou samosprávou.
    
17. ↑   Gruzie je často považována za stát ležící zčásti v západní Asii a zčásti ve východní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
    
18. ↑   Ázerbájdžán je často považován za stát ležící zčásti v západní Asii a zčásti ve východní Evropě. Nachičevan je autonomní exkláva Ázerbájdžánu obklopená Arménií, Íránem a Tureckem.
    
19. ↑   Turecko je často považováno za stát ležící zčásti v západní Asii a zčásti v jižní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.</small>
    
20. ↑   Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, společně označované OSN jako „Okupovaná palestinská území“, jsou území částečně okupovaná Izraelem, ale de facto spravovaná palestinskou samosprávou.
    

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Asie

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii