Obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny

Z Multimediaexpo.cz

Počet obyvatel Bosny a Hercegoviny se podle různých zdrojů značně liší - řádově až o 600 tisíc osob. Zatímco podle odhadu OSN žilo v zemi v roce 2007 3 981 239 obyvatel[1], CIA uvádí 4 552 198 obyvatel (červenec 2007)[2] (v současnosti se podle pokynů OSN počítá s brzkým zahájením příprav sčítání lidu a s jeho praktickým provedením pravděpodobně nejpozději v roce 2010). Ze 44 států Evropy je tak Bosna a Hercegovina mezi 26. až 29. místem, podobný počet obyvatel mají Norsko, Chorvatsko, Moldavsko, Irsko, Albánie a Litva. Na světě je Bosna a Hercegovina kolem 120. místa ze 194 států.

Obsah

Vývoj počtu obyvatel

V roce 1991 žilo v Bosně a Hercegovině 4 355 000 obyvatel, v roce 1995 2 920 000 obyvatel, v roce 2001 3 724 582 obyvatel[3]. Počet obyvatel země byl radikálně ovlivněn nejkrvavějším konfliktem v Evropě po skončení druhé světové války, válkou v Bosně a Hercegovině v letech 1992 - 1995. Během ní zahynulo kolem 200 000 lidí a z téměř dvou milionů obyvatel se stali běženci. Proces návratu válečných uprchlíků kulminoval v letech 2002 - 2003, avšak od té doby počet vracejících se uprchlíků každoročně klesá a podle odhadu UNHCR se až 1,1 milionu osob již trvale usídlilo v nových domovských státech (především v Srbsku, Chorvatsku, Německu, Švédsku, Dánsku, USA) a o návratu do Bosny a Hercegoviny neuvažuje. Zemi nadále opouštějí nejmladší a nejvzdělanější lidé, kvůli čemuž populace jako celek stárne.

Demografické ukazatele

Pyramide Bosnie-Herzegovine.PNG

Porodnost: 8,8 ‰ (2007) - 5. nejnižší v Evropě po Německu, Andoře, Itálii a Rakousku
Úmrtnost: 8,42 ‰ (2007) - 9. nejnižší v Evropě
Přirozený přírůstek: 0,38 ‰
Plodnost: 1,23 dětí na ženu (2007) - 3. nejnižší v Evropě po Litvě a Bělorusku
Migrační saldo: 9,65 ‰ (2007)
Celkový populační růst: 10,03 ‰ (2007)

Věková struktura

0-14 let: 15 % (muži 353 163/ ženy 331 133)
15-64 let: 70,4 % (muži 1 615 011/ ženy 1 587 956)
65 let a více: 14,6 % (muži 273 240/ ženy 391 695) (2007)
Průměrný věk: celkově: 38,9 let, muži: 37,7 let, ženy: 40,1 let (2007)
Naděje dožití při narození: celkově: 78,17 let (což je nejvíce mezi devíti státy Jihovýchodní Evropy, v celé Evropě se řadí na 21. místo), muži: 74,57 let, ženy: 82,03 let (2007)

Národnostní složení

Bosna a Hercegovina je 4. národnostně nejméně homogenním státem Evropy (po Andoře, Černé Hoře a Monaku). Ovšem v současnosti již není národnostně smíšená jako před rokem 1992, ale jen složená z národnostně odlišných oblastí, které jsou vnitřně téměř homogenní. Některé zdejší kraje byly etnicky vyčištěny genocidními způsoby[4].

Podle Sčítání lidu z roku 1991 v BaH žilo 43,77 % Bosňáků (kteří se tehdy přihlásili jako Muslimové), 31,46 % Srbů a 17,34 % Chorvatů; dalších 5,5 % lidí se deklarovalo jako Jugoslávci a 1,93 % patřilo k řadě dalších národností.

V roce 2000 žilo v Bosně a Hercegovině podle údajů americké agentury CIA 48 % Bosňáků, 37,1 % Srbů, 14,3 % Chorvatů a 0,6 % ostatních[5].

Bosenština, srbština a chorvatština jsou v současné Bosně a Hercegovině uznávány jako samostatné a rovnoprávné oficiální jazyky. Rozdíly v mluvené formě jsou nepatrné, ovšem zejména u bosenštiny a chorvatštiny je snaha ke kodifikaci nových nebo regionálních výrazů, které by zdůraznily specifičnost jednotlivých komunit. Nové výrazy se již objevují v jazyce úředních dokumentů a ve školních učebnicích. Psaná forma používá v bosňácko-chorvatské Federaci latinku, v Republice srbské převážně cyrilici.

Náboženské složení

Související informace můžete najít také v článku: Islám v Bosně a Hercegovině}}
Související informace můžete najít také v článku: Římskokatolická církev v Bosně a Hercegovině}}

Tak jako je Bosna a Hercegovina třínárodnostním státem, je i státem třech náboženství. Náboženské rozdělení kopíruje rozdělení etnické. Podle sčítání lidu z roku 1991 bylo přes 90 % Bosňáků muslimy, 99 % Srbů pravoslavnými, 88 % Chorvatů katolíky. Agentura CIA uvádí, že v zemi žije 40 % muslimů, 31 % pravoslavných, 15 % katolíků a 14% ostatních. Z evropských států má tak Bosna a Hercegovina druhý nejvyšší podíl muslimů (po Albánii).

Hustota zalidnění

Bosna a Hercegovina má hustotu zalidnění v závislosti na uváděném počtu obyvatel 78 - 88 obyvatel na km².

Urbanizace

Související informace můžete najít také v článku: Seznam měst Bosny a Hercegoviny}}

Ve městech žilo v roce 2002 z celkového počtu obyvatel Bosny a Hercegoviny pouhých 43%[6]. Patří tak mezi tři státy s nejnižším podílem městského obyvatelstva v Evropě - se stejným podílem jako Albánie a jen o 2 % vyšším než Moldavsko. Největšími městy jsou Sarajevo, Banja Luka, Tuzla, Zenica a Mostar.

Externí odkazy


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.