Chorvatština

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání


Soubor:Vatican Croatian Prayer Book.jpg
Chorvatština (1380 - 1400)
Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.

Je velmi blízká srbštině, do roku 1992 byla v Jugoslávii považována za jednu z "variant, či typů" tzv. srbochorvatského jazyka. Diskuze o samostatné chorvatštině se objevovaly v moderní době poprvé v 60. letech 20. století v souvislosti s aktivitami Matice chorvatské, k plnému rozvoji došlo až po rozpadu jihoslovanského státu na počátku 90. let 20. století. Chorvatština má několik nářečí, která se dají dělit do skupin podle typu území (hory, pomoří, ostrovy) a podle žup. Hlavní dělení je však na nářečí ikavská, ekavská a (i)jekavská. Chorvatština je úředním jazykem Chorvatska a jeho masmédií (televize HRT 1, HRT 2, nova, TV Jadran a RTL – překládána do chorvatštiny).

Obsah

Ukázky chorvatského lexika a textu

pondělí – ponedjeljak úterý – utorak středa – srijeda čtvrtek – četvrtak pátek – petak sobota – subota neděle – nedjelja včera – jučer dnes – danas zítra – sutra pozítří – prekosutra

Měsíce

  • leden - siječanj
  • únor - veljača
  • březen - ožujak
  • duben - travanj
  • květen - svibanj
  • červen - lipanj
  • červenec - srpanj
  • srpen - kolovoz
  • září - rujan
  • říjen - listopad
  • listopad - studeni
  • prosinec - prosinac

Znamení horoskopu

Státní svátky (državni blagdani)

Chorvatská státní hymna

Lijepa naša domovino,
Oj junačka zemljo mila,
Stare slave djedovino,
da bi vazda sretna bila!
Mila kano si nam slavna,
Mila si nam ti jedina.
Mila kuda si nam ravna,
Mila kuda si planina!
Teci Savo, Dravo teci,
Nit ti Dunav silu gubi,
Sinje more svijetu reci,
Da svoj narod Hrvat ljubi.
Dok mu njive sunce grije,
Dok mu hrašće bura vije,
Dok mu mrtve grobak krije,
Dok mu živo srce bije!

Otčenáš

Oče naš, koji jesi na nebesima, sveti se ime tvoje, dođi kraljevstvo tvoje, budi volja tvoja, kako na nebu tako i na zemlji. Kruh naš svagdanji daj nam danas, i otpusti nam duge naše, kako i mi otpuštamo dužnicima našim, i ne uvedi nas u napast, nego izbavi nas od zla. Amen.

Pravopis

Psaní velkých a malých písmen

Není rozdílů oproti češtině. Lidská jména Osobní jména a příjmení se píší s velkým písmenem: Stjepan Radić, Ivan Krstitelj Tkalčić, Gaj Julije Cezar; Tomo, Katica, Pero Rovněž ženská příjmení se nepřechylují: Ivan Tomić, Jadranka Tomić
Jména, která určují vlastnost osoby, se také píší s velkým písmenem: Ivan Grozni, Crni Petar, Karlo Veliki
Jména zobecněná, která představují věc či fyzikální veličinu, se píší s malým písmenem: mercedes, pascal, rentgen Tituly Tituly se píší s malým písmenem: kralj Tomislav, sveti Stjepan, profesor Jurić, doktor Margetić Zvířata Jména zvířat a pohádkových bytostí se píší s velkým písmenem: Kleopatra, Reks
Obecné názvy druhů zvířat píšeme s malým písmenem: čivava, dalmatinac, sijamska mačka Příslušníci národů, kontinentů a států S velkým písmenem se píší:
Příslušníci kontinentů - Amerikanka, Afrikanac, Azijatkinja, Australac (NE Australijanac!!!)
Příslušníci států a národů - Hrvatica, Danac, Bolivijka, Egipćanin, Židovka
Příslušníci regionů - Međimurac, Rabljanka, Provansalka, Bavarac
Příslušníci žup, krajů - Zagrepčanka, Varaždinac, Grožnjanka, Njujorčanin (nebo Newyorčanin)
Přídavná jména odvozená od vlastních jmen a přivlastňovací Přídavná jména přivlastňovací s koncovkou -ov nebo -in se píší s velkým písmenem: Terezin, Hrvatov, Josipov, Njemičin (od Njemica)
Obyčejná přídavná jména s koncovkou -ki se píší s malým písmenem: karlovački, creski, hrvatski, američki, vatikanski
Zeměpis Názvy kontinentů začínají velkým písmenem: Europa, Australija
Názvy států začínají velkým písmenem: Narodna Republika Kina, Papua Nova Gvineja
Ostrovy, poloostrovy a jiné zeměpisné názvy: Baranja, Flandrija, Štajerska, Bliski istok, Gorski kotar
Přírodní úkazy se píší s velkým - Samoborsko gorje, Dugi otok, Krbavsko polje, Postojnska jama, Plitvička jezera, Jadransko more, Tihi ocean, Mars, Zemlja, Sunce, Sunčev sustav, Mliječna staza
Pokud píšete o slunci či měsíci, který je vidět na obloze, pište malé písmeno: Ogrijalo me sunce. Nad morem se digao mjesec. Stojim s obje noge na zemlji.
Názvy všech ulic, částí města i vesnic pište s velkým písmenem: Maksimir, Kaptol, Dolac, Gundulićeva ulica, Cvjetni trg, Trg bana Josipa Jelačića, Trg žrtava fašizma, Nova cesta, Gornji grad Události, období a instituce Názvy století, styly vlády nebo slohy pište s malým písmenem: antika, srednji vijek, renesansa, devetnaesto stoljeće, ilirski pokret, komunizam, fašizam, moderno doba
Názvy událostí pište s velkým písmenem: Prvi svjetski rat, Francuska revolucija
Všechny státní svátky se píší s velkým písmenem: Božić, Uskrs, Nova godina, Tri kralja, Kurban bajram, Dan državnosti, Dan domovinske zahvalnosti

U názvů politických stran se píše velké písmeno: Hrvatska demokratska zajednica

Roky

Každé datum, kde je uveden rok, se píše s tečkou.

Někdy se také píše zkratka "g." (=roku ....), př. 15. ožujka 1995. g.

Přechylování příjmení

V chorvatštině se nepřechylují ženská příjmení (starší, posesivní koncovka -ová vymizela v 18.-19. století). České příjmení: Václav Havel a Dagmar Havlová Chorvatské příjmení: Ivo Ravlić a Ivanka Ravlić

Abeceda

A a B b C c Č č Ć ć D d Đ đ
Dž dž E e F f G g H h I i J j
K k L l Lj lj M m N n Nj nj O o
P p R r S s Š š T t U u V v
Z z Ž ž (ie) (ŕ)

Výslovnost

Chorvatská abeceda výslovnost je podobná jako v češtině. Chorvatština má tu výhodu, že tak jak se to čte, tak se to i píše. Například "otac", bez "oca", ale ne "otca" i když by se to jako v případě češtiny četlo jako "oca". Tak jak to zní, tak se to i píše (spodoba). Chorvatština používá písmen latinky a přidané znaky: ž š č ć đ (+ spřežku )

Gramatika

Podstatná jména

Skloňování

maskulinum maskulinum femininum femininum femininum neutrum
  datum voják žena moudrost slovo vesnice
Nominativ datum vojnik žena mudrost riječ selo
Genitiv datuma vojnika žene mudrosti riječi sela
Dativ datumu vojniku ženi mudrosti riječi selu
Akuzativ datum vojnika ženu mudrost riječ selo
Vokativ datume vojniče ženo mudrosti riječi selo
Lokativ o datumu o vojniku o ženi o mudrosti o riječi o selu
Instrumental s datumom s vojnikom s ženom s mudrosti/-ošću s riječi/riječu sa selom
maskulinum maskulinum femininum femininum femininum neutrum
  data vojáci ženy moudrosti slova vesnice
Nominativ datumi vojnici žene mudrosti riječi sela
Genitiv datuma vojnika žena mudrosti riječi sela
Dativ datumima vojnicima ženama mudrostima riječima selima
Akuzativ datume vojnike žene mudrosti riječi sela
Vokativ datumi vojnici žene mudrosti riječi sela
Lokativ o datumima o vojnicima o ženama o mudrostima o riječima o selima
Instrumental s datumima s vojnicima s ženama s mudrostima s riječima sa selima

Zájmena

Osobní zájmena

  ty on/ono ona my vy oni/ony/ona
Nominativ ja ti on/ono ona mi vi oni/one/ona
Genitiv mene, me tebe, te njega, ga nje, je nas vas njih, ih
Dativ meni, mi tebi, ti njemu, mu njoj, joj nama, nam vama, vam njima, im
Akuzativ mene, me tebe, te njega, ga nju, ju, je nas vas njih, ih
Vokativ - ti - - - vi -
Lokativ meni tebi njemu njoj, joj nama vama njima
Instrumental mnom tobom njim(e) njom(e) nama vama njima

Slovesa

Infinitiv

Příčestí minulé

Pomocná slovesa

  • biti - být
  Přítomný čas Minulý čas Budoucí čas
ja sam (jesam) sam bio/bila/bilo ću biti
ti si (jesi) si bio/bila/bilo ćeš biti
on, ona, ono je (jest) je bio/bila/bilo će biti
       
mi smo (jesmo) smo bili/bile/bila ćemo biti
vi ste (jeste) ste bili/bile/bila ćete biti
oni su (jesu) su bili/bile/bila će biti
  • htjeti - chtít
  Přítomný čas Minulý čas Budoucí čas
ja ću (hoću) sam htio/htjela/htjelo ću htjeti
ti ćeš (hoćeš) si htio/htjela/htjelo ćeš htjeti
on, ona, ono će (hoće) je htio/htjela/htjelo će htjeti
       
mi ćemo (hoćemo) smo htjeli/htjele/htjela ćemo htjeti
vi ćete (hoćete) ste htjeli/htjele/htjela ćete htjeti
oni ću (hoću) su htjeli/htjele/htjela će htjeti
  • moći - moci
  Přítomný čas Minulý čas Budoucí čas
ja mogu sam mogao/mogla/moglo ću moći
ti možeš si mogao/mogla/moglo ćeš moći
on, ona, ono može je mogao/mogla/moglo će moći
       
mi možemo smo mogli/mogle/mogla ćemo moći
vi možete ste mogli/mogle/mogla ćete moći
oni mogu su mogli/mogle/mogla će moći
  • morati - muset
  Přítomný čas Minulý čas Budoucí čas
ja moram sam morao/morala/moralo ću morati
ti moraš si morao/morala/moralo ćeš morati
on, ona, ono mora je morao/morala/moralo će morati
       
mi moramo smo morali/morale/morala ćemo morati
vi morate ste morali/morale/morala ćete morati
oni moraju su morali/morale/morala će morati
  • smjeti - smět
  Přítomný čas Minulý čas Budoucí čas
ja smijem sam smio/smjela/smjelo ću smjeti
ti smiješ si smio/smjela/smjelo ćeš smjeti
on, ona, ono smije je smio/smjela/smjelo će smjeti
       
mi smijemo smo smjeli/smjele/smjela ćemo smjeti
vi smijete ste smjeli/smjele/smjela ćete smjeti
oni smiju su smjeli/smjele/smjela će smjeti
  • željeti - přát si
  Přítomný čas Minulý čas Budoucí čas
ja želim sam želio/željela/željelo ću željeti
ti želiš si želio/željela/željelo ćeš željeti
on, ona, ono želi je želio/željela/željelo će željeti
       
mi želimo smo željeli/željele/željela ćemo željeti
vi želite ste željeli/željele/željela ćete željeti
oni žele su željeli/željele/željela će željeti

Vzorový text

Externí odkazy

Literatura


Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace