Black-Friday-2019-10-Multimediaexpo.png

Norsko

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Norsko
Norské království
Kongeriket Norge
Kongeriket Noreg
Flag of Norway.png  Coat of Arms of Norway.png
Norská vlajka   Státní znak Norska
The media player is loading... Prehravac se nahrava...

Ja, vi elsker dette landet
Geografie
Europe location NOR.png
Norway-map.png
Hlavní město: Oslo
Rozloha: 385 199 km², z toho pevnina
323 802 km² (59. na světě)
z toho 6,0 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Galdhøpiggen (2 469 m n.m.)
Časové pásmo: +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 4 787 000 (115. na světě)
Hustota zalidnění: 14 (. na světě)
HDI: 0,968 (vysoký)
Jazyk: norština (bokmål a nynorsk),
sámština (v šesti komunách)
Náboženství: luteránské 87,9 %
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční a dědičná monarchie
Měna: koruna (NOK)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: N
Telefonní předvolba: 47
Národní TLD: .no

Norsko (zastarale Norvežsko) je stát ve Skandinávii. Má zhruba 4,5 mil. obyvatel. Hlavním městem je Oslo. Státním zřízení Norska je unitární stát a parlamentní monarchie. Sousedí se Švédskem na většině jihovýchodní hranice, FinskemRuskem na severovýchodě.

Obsah

Přírodní poměry

Hlavní článek: Geografie Norska

Norsko se rozkládá v severní Evropě na západní straně Skandinávského poloostrova a na mnoha ostrůvcích v Severním moři, Norském moři, Barentsově mořiSeverním ledovém oceánu. Pevninskými ostrovy jsou Lofoty a severněji ležící Vesteraly. K Norsku také patří ostrov Jan Mayen, Špicberky (Svalbard) a Medvědí ostrov  a Bouvetův ostrov.

Pevninská část

Kontinentální část Norska leží mezi 58° s. š. (Lindesneský maják ) a sahá až k nejsevernějšímu výběžku pevninské Evropy na Nordkinnu . Místa jsou od sebe vzdálená 1700 km.

Reliéf Norska byl modelován mnoha ledovci, na západním pobřeží jsou četné fjordy, které vznikly zatopením ledovcových údolí. Pobřeží je členité, příkré a fjordové s mnoha drobnými ostrovy a zálivy. K jihovýchodu je pobřeží méně členité a pozvolné, ale přemodelování ledovci je také patrné. Celým Norskem se od jihu táhne Skandinávské pohoří s recentním zaledněním. Nejvyšší horou je Galdhøpiggen s 2469 metry nad mořem. Ve Skandinávském pohoří se nachází největší pevninský evropský ledovec Jostedalsbreen.

Podnebí Norska je ovlivněno oceánem, zejména systémem Golfského proudu. Nejvýrazněji se projevuje větev Norského proudu. Jižní oblasti Norska jsou řazeny k mírně teplému, vlhkému podnebí západních pobřeží, v Köppenově klasifikaci podnebí označované Cfb. Nejvíce srážek spadne na podzim. Severně od Ålesundu až k 70° s. š. se táhne podnebný pás, který odpovídá mírně teplému podnebí západních podnebí s chladným létem Cfc. Na východ od Skandinávského pohoří se táhne pás mírně studeného kontinentálního podnebí s chladným létem Dfc. Oblast jižního Skandinávského pohoří je pod vlivem horského podnebí H. Za polárním kruhem panuje podnebí tundry ET.


místo nadmořská výška (m)    teplota v lednu (°C)    teplota v červenci (°C)    teplota v roce (°C)    srážky v roce (mm)

Blindern (Oslo) 94 −4,3 16,4 5,7 763
Florida (Bergen) 12 1,3 14,3 7,6 2250
Værnes (Trondheim) 12 −3,4 13,7 5,0 892
Langnes (Tromsø) 8 −3,8 11,8 2,9 1000

Z tabulky je patrné, že Norsko je srážkově bohaté. Četné a vodné řeky s velkým spádem jsou velkým norským bohatstvím. Říční síť je hustá, neboť se utvářela jen velice krátce. Spádové křivky řek jsou charakteristicky nevyrovnané. Hlavními řekami jsou: GlommaGudbrandsdalslågen (Lågen, Vorma), Dramselv, Numedalslågen (Lågen), Otra, Sira, Namsen, Vefsna, Altelv, Tana, Lundeelv, Songa, Kvenna.

V Norsku jsou četná jezera a silně podmáčené oblasti. Norsko by mohlo být, podobně jako Finsko, nazýváno „Zemí tisíců jezer“. K největším jezerům patří jezero Mjøsa, Røsvatn, Femunden, Randsfjorden, Tyrifjorden, Snåsavatnet, Tunnsjøen, Limingen, ØyerenBlåsjø (všechna jezera přesahují 80 km²). Hornindalsvatnet je nejhlubší norské a evropské jezero, jeho hloubka dosahuje 514 metrů.

Půdy jsou v nižších polohách podzolované, ve větších nadmořských výškách Skand jsou půdy slabě vyvinuté. V teplejších částech Norska jsou i luvisoly. Četné je i zastoupení histosolů.

Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Norska


Prvními obyvateli Norska byli Vikingové, kteří zde žili již od konce doby železné. Růst populace a nedostatek půdy vedl k loupežným výpravám. V 9. století Vikingové osídlili Faerské ostrovy, Orkneje a Island Roku 985 založili první osady v Grónsku.

Norsko bylo dlouhou dobu spojeno s Dánskem. Norsko roku 1380 vstoupilo do personální unie s Dánskem. Spolu s ním vstoupilo roku 1397 do Kalmarské unie. Po zániku Kalmarské unie zůstalo Norsko spojeno s Dánskem. Dánsko o Norsko přišlo, protože bojovalo po boku Napoleona proti koalici, ve které bylo Švédsko, a to požadovalo území Norska. Než Norsko vstoupilo do personální unie se Švédskem vyhlásilo roku 1814 svoji nezávislost. Ta nebyla uznána.

Moderní Norsko vzniklo roku 1905 kdy se většina obyvatel rozhodla pro nezávislý stát. Za první světové války bylo Norsko neutrální. V roce 1940 bylo Norsko přepadeno Německem a přes odpor (o významný přístav Narvik na severu bojovali po boku Norů i Britové svou plnou válečnou silou) bylo obsazeno. V Norsku se zmocnil vlády kolaborant Vidkun Quisling. Země byla okupována až do roku 1945. Po válce Norsko vstoupilo do NATO.

Hospodářství

Hlavní článek: Ekonomika Norska

Norsko je rozvinutý průmyslový stát s výraznou odvětvovou specializací. Významnou roli hraje rybolov, těžba dřeva, těžba ropyzemního plynu, a dalších nerostných surovin. Především kvůli případnému omezení těžby ropy a rybolovu Norsko opakovaně odmítlo vstup do EU. Norsko je velkým výrobcem poměrně čisté elektrické energie, která se z více než 99% vyrábí v hydroelektrárnách.

Před průmyslovou revolucí

Před průmyslovou revolucí bylo norské hospodářství založeno převážně na zemědělství a rybolovu. Norové žili v nedostatku, ale hladomory byly vzácné. Kromě několika úrodných oblastí v HedemarkenØstfold se zemědělská výroba omezovala na obiloviny – oves, žitoječmen, a hospodářská zvířata – ovce, kozy, skot, prasatadrůbež. Na některých místech bylo zemědělství doplněno lovem.

V severním Norsku přebývají Sámové, kteří kočovali a kočují se stády sobů, jiní Sámové soby chovají a věnují se rybolovu.

Rybolov byl podél celého pobřeží drsnou a nebezpečnou prací. Rybí populace byly velice hojné, lovili se sledi, tresky, platýzi a další spíše chladnomilnější druhy. S příchodem brambor se Norům značně ulevilo.

Hospodářská situace v Norsku nikdy plně neumožnila rozvoj feudálního zemědělství, přestože někteří králové odměňovali půdou své oddané.

Samostatně hospodařící zemědělci měli a stále mají hlavní podíl při obhospodařování půdy.

Na počátku 19. století byla všechna dostupná zemědělská půda zcela zabrána a mnoho rodin pracovalo v nájmu pachtýřů, to se stalo hlavní hybnou silou norské emigrace do Spojených státůKanady.

Třída obchodníků a úředníků byla v Norsku jen málo vyvinuta. V některých městech, zejména v Bergenu, vzrůstal obchod s různým zbožím. První skutečně zámožní lidé byli mezi lodními přepravci.

Průmyslová revoluce

Kromě dolů v KongsberguRørosu přicházela industrializace v podobě prvních textilních továren, které byly v Norsku budovány v polovině 19. století.

První velké průmyslové podniky byly budovány kolem zdrojů vodní energie. Samem Eydem bylo roku 1905 založeno Norsk Hydro a průmyslové společnosti začaly růst na místech jako je Rjukan, Odda a jinde.

V roce 1910 norská průmyslová výroba přesáhla výrobu zemědělskou. Přínos průmyslu byl zjevný, kapitál byl více a více dosažitelný. Byly otvírány manufaktury – mlékárny, továrny na zpracování ryb, papírny, hutě, továrny na zpracování dřeva, atd. Rozvoj průmyslu měnil i politiku, vedl k zakládání bank, které sloužily dalším potřebám průmyslu.

Do průmyslu odcházel velký počet lidí, které již nebyl schopen pojmout zemědělský sektor. Mzdy v průmyslu začaly přesahovat výdělky v zemědělství. V tu dobu začal dlouhodobý trend snižování podílu obdělávané půdy a trend snižování počtu venkovského obyvatelstva. Pracující třída se stávala výrazným fenoménem Norska, měla vlastní čtvrtě, kulturu a politiku.

Panorama

Panorama fjordu
Panoramatický pohled na druhý největší fjord Norska – Hardangerfjord (2008)


Státní zřízení

Norsko je dědičná konstituční monarchie, jejíž oficiální hlavou je král. Moc zákonodárná je v rukou parlamentu – Storting, který je volen na čtyři roky. Moc výkonná je v rukou norské vlády v čele s ministerským předsedou.

Král je nejen hlavou Norského království, ale stojí také v čele Norské církve, Vrchní velitel Norských ozbrojených sil a plní reprezentativní funkce. Vládnoucí panovník je také Velmistrem Norského královského řádu svatého Olafa.

Norský parlament sídlí v Oslo. Storting se dělí na Lagting (horní komora) a Odelsting (dolní komora). Počet křesel ve Stortingu se měnil: v roce 1882 měl 114 křesel, v roce 1903 117, v roce 1906 123, v roce 1918 126, v roce 1921 150, v roce 1973 155, v roce 1985 157, v roce 1989 165 a v roce 2005 169 křesel.

Strany

Administrativní dělení

Mapa administrativního členění Norska znázorňuje 19 krajů (fylker) a ostrovy Špicberky a Jan Mayen, které jsou součástí norského království.

Norsko je rozděleno na 19 krajů (norsky: fylke, pl. fylker), do roku 1918 známých jako amt, pl. amter, a 433 samosprávných obcí (kommune, pl. kommuner). Hlavní město Oslo je považováno za kraj a samosprávné město. V každém kraji je král reprezentován guvernérem (Fylesmann).

Norskými kraji jsou:

V Norsku existuje celkem 96 sídel se statusem města. Mezi deset největších z nich patří k 1. červenci 2009:[1]

Bergen, druhé největší město Norska
Deset nejlidnatějších měst v Norsku
město počet obyvatel rozloha
(km2)
hustota zalidnění
(obyv./km2)
Oslo 580 229 453 1280
Bergen 253 600 465 545
Stavanger/Sandnes 122 602 71 1726
Trondheim 169 343 341 496
Tasta 122 602 71 1726
Kristiansand 80 748 276 292
Fredrikstad 73 175 290 252
Tromsø 66 901 2557 26
Sandnes 64 034 302 212
Drammen 61 958 137 452

Norsko má rovněž dvě integrální zámořská teritoria, a to ostrovy Jan Mayen a Špicberky. Dále má tři antarktická a subarktická závislá území: Bouvetův ostrov, Ostrov Petra I. a Zemi královny Maud.

Ekologická politika

Norsko má podobně jako další skandinávské země aktivní politiku ochrany životního prostředí. V poslední době zavedla např. zákonné restrikce týkající se rtuti nebo bromovaných zpomalovačů hoření, opatření pro snížení emisí oxidů dusíku nebo o projekt zachycování a skladování oxidu uhličitého (CCS).[2] Norsko také navrhlo zařazení hexabromcyklododekanu (HBCD), který se v řadě zemí používá jako bromovaný zpomalovač hoření, na černou listinu perzistentních organických látek regulovaných Stockholmskou úmluvou.[3]

Spory vyvolává norské rozhodnutí ignorovat zákaz komerčního lovu velryb, který v roce 1986 vyhlásila Mezinárodní velrybářská komise (IWC). Norsko od roku 1993 pravidelně velryby loví a pro rok 2009 úřady vydaly povolení ulovit pro obchodní účely 885 plejtváků malých (Balaenoptera acutorostrata), kteří patří mezi ohrožené druhy.[4]

Galerie

Související články

Reference

  1. Statistics Norway – Kvartalsvise befolkningsendringer (norsky)
  2. Miroslav Šuta: Norsko zakazuje rtuť a chce skladovat CO2, Odpady, 17.6.2008
  3. Miroslav Šuta: Stockholmská úmluva: Tucet špinavců dostal 9 nových parťáků, respekt.cz, 10.5.2009
  4. Norsko v příštím roce sníží kvótu pro komerční lov velryb

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Norsko
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Norsko
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace