Black-Friday-2019-10-Multimediaexpo.png

Krypton

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Krypton
Krypton
Velmi čistý Krypton
Chemická značkaKr (lat. Kryptonum)
Atomové číslo36
Izotopy76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88
Relativní atomová hmotnost83,8 amu
Elektronová konfigurace[Ar] 3d10 4s2 4p6
SkupenstvíPlynné
Teplota tání-156,6 °C (116,4 K)
Teplota varu-152,9 °C (120,1 K)
Ve vzduchu0,0001 %
Skupenské teplo varu při -151 °C9,661 kJ/mol
Skupenské teplo tání při -157 °C1,5057 kJ/mol
Kritická teplota-62,5 °C
Kritický tlak54,3 atm
Kritická hustota0,7
Krypton chemická značka Kr je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny

Základní fyzikálně - chemické vlastnosti

Fluorid kryptonatý

Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, téměř inertní. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s fluorem a kyslíkem, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly. Krypton se na rozdíl od předchozích vzácných plynů rozpouští dobře ve vodě a ještě lépe v nepolárních organických rozpouštědlech. Krypton je možno při velmi nízkých teplotách zachytit na aktivním uhlí. Krypton stejně jako i ostatní vzácné plyny se vyznačují nízkým elektrickým odporem a tudíž i velmi dobrou vodivostí elektrického proudu. Toho se využívá v osvětlovací technice. Krypton má zelenavě až světle fialovou barvu, která zřeďováním kryptonu přechází až v bílou barvu.

Historický vývoj

Po té co William Ramsay objevil helium a spolu s lordem Rayleightem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za argonem. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 neon a krypton. Krypton byl objeven o rok později (tedy roku 1898) Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem, kdy William Ramsay využil nové metody frakčního destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s kryptonem objevil i neon a xenon. Prvek, který objevil první, pojmenoval skrytý – krypton.
Poznal jej podle dvou čar v zelené a dvou čar ve žluté části spektra.

Obsah

Výskyt a získávání

Krypton je přítomen v zemské atmosféře v koncentraci přibližně 0,0001 %. Je získáván frakční destilací zkapalněného vzduchu. Vzniká také jako jeden z produktů radioaktivního rozpadu uranu a lze jej nalézt v plynných produktech jaderných reaktorů. Další možností získání kryptonu je frakční adsorpce na aktivní uhlí za teplot kapalného vzduchu.

Využití

Kryptonová výbojka

Krypton má řadu izotopů, z nich 6 je stabilních a další z nich podléhají radioaktivní přeměně. Určení vzájemného poměru různých izotopů kryptonu může v určitých případech sloužit k datování stáří hornin nebo podzemních vod. Protože izotopy kryptonu vznikají i při výbuchu nukleárních bomb, výzkum zastoupení vybraných izotopů lze použít k posouzení velikosti depozice produktů jaderných zkoušek ve zkoumaných lokalitách. V letech 1960 -1983 sloužila vlnová délka emisní linie kryptonu k definici délkové jednotky metr v soustavě SI. Krypton nachází uplatnění hlavně v osvětlovací technice, kde se ho využívá k plnění kryptonových žárovek a některých zářivek. Krypton se dá dále použít ve výbojkách, obloukových lampách a doutnavých trubicích. Krypton má zelenavě až světle fialovou barvu, která se jeho ředěním v nádobě vytrácí a při velkém zředění vydává pouze bílé světlo.

Krypton se také spolu s některými dalšími inertními plyny používá pro plnění izolačních dvojskel.

Literatura

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Krypton
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace