Argon

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Argon
Argon
Chemická značkaAr (lat. Argonum)
Atomové číslo18
Izotopy34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44
Relativní atomová hmotnost39,944 amu
Elektronová konfigurace[Ne] 3s2 3p6
SkupenstvíPlynné
Teplota tání−189,4 °C (83,6 K)
Teplota varu−185,87 °C (87,13 K)
Ve vzduchu0,93 %
Skupenské teplo varu (−186 °C)6,274 kJ/mol
Skupenské teplo tání (−189 °C)1,1084 kJ/mol
Kritická teplota−122,28 °C (150,87 K)
Kritický tlak4,898 MPa

Argon, chemická značka Ar, (lat. Argon) je chemický prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří přibližně 1 % zemské atmosféry.

Obsah

Základní fyzikálně - chemické vlastnosti

Jedna ze dvou doposud známých sloučenin argonu - HArF

Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, úplně inertní. Doposud se podařilo připravit pouze dvě chemické sloučeniny argonu na helsinské univerzitě v roce 2000 - HArF a ArF. V 1 litru vody se rozpustí 33,6 ml argonu (je dokonce rozpustnější než kyslík). Ještě o něco lépe se rozpouští v nepolárních organických rozpouštědlech. Argon lze adsorbovat na aktivním uhlí.

Argon stejně jako ostatní vzácné plyny má malý elektrický odpor a vede velmi dobře elektrický proud. Díky tomu v uzavřených trubicích, kterými prochází elektrický proud, vznikají elektrické výboje. Toho se využívá v osvětlovací technice. Argon září při větší koncentraci červeně, při nižších přechází přes fialovou a modrou až k bílé barvě.

Kousek tajícího argonu

Historický vývoj

Henry Cavendish a Joseph Priestley předpokládal přítomnost argonu ve vzduchu již v roce 1785, když se jim podařilo ze vzduchu odstranit kyslík reakcí s rozžhavenou mědí, oxid uhličitý rozpuštěním ve vodě a dusík odstranili působením elektrických výbojů na jeho směs s kyslíkem, při čemž vznikají oxidy dusíku a ty se rozpouští ve vodě za vzniku kyseliny dusičné. Plyn, který v nádobě zůstal, je tzv. atmosferický argon, který obsahuje pouze další vzácné plyny.

Objev argonu je oficiálně připisován lordu Rayleighovi a Williamu Ramsayovi roku 1894, kteří prvek objevili stejným způsobem jako Henry Cavendish a Joseph Priestley a pomocí zkoumání spektrálních čar došli k názoru, že se jedná o nový prvek a pojmenovali ho podle jeho netečnosti argon - líný.

Výskyt a získávání

Argon je hojně zastoupen v zemské atmosféře. Tvoří přibližně její 1 % (ve 100 l vzduchu je 934 ml argonu) je proto poměrně snadno získáván frakční destilací zkapalněného vzduchu. Atmosferický argon lze získat způsobem popsaným v historickém vývoji nebo frakční adsorpcí na aktivní uhlí při teplotě kapalného vzduchu.

Využití

Argonová výbojka

Literatura

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Argon
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace