Metr

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání

Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m.

Definice metru (podle soustavy SI): Metr je délka, kterou urazí světlo ve vakuu za 1/299 792 458 s.[1]

Obsah

Odvozené jednotky

Pikometr

Pikometr (značka pm) je délková jednotka, 10-12 neboli biliontina metru.

Např. poloměr atomu hélia je 31 pm.

Nanometr

Nanometr (značka nm) je délková jednotka, 10-9 neboli 1 miliardtina metru.

Např. vzdálenosti atomů v pevných látkách jsou řádově zlomky (typicky čtvrtina) nanometrů.

Mikrometr

Mikrometr (značka µm) je délková jednotka, 10-6 neboli 1 milióntina metru.

Např. kapička mlhy má cca 10 µm.

Milimetr

Milimetr (značka mm) je délková jednotka, 10-3 neboli 1 tisícina metru.

Udávání rozměrů v milimetrech je běžné například ve strojnictví. V milimetrech za určitou dobu se také udává množství srážek v meteorologii. Jeden milimetr srážek znamená, že na každý metr čtvereční napršel jeden litr srážek (neboť 1 mm ×1 m² = 1 dm³ = 1 l).

Centimetr

Centimetr (značka cm) je délková jednotka, 10-2 neboli 1 setina metru.

Udávání rozměrů v centimetrech bývalo běžné například ve stavebnictví, zhruba v polovině 20. století se však při vyhotovování stavebních plánů přešlo na milimetry. V centimetrech se také udávají výšky hladin vodních toků.

Decimetr

Decimetr (značka dm) je délková jednotka, 10-1 neboli 1 desetina metru.

Kilometr

Kilometr (značka km) je délková jednotka, 103 neboli 1 tisíc metrů.

Udávání vzdáleností v kilometrech je běžné například v dopravě.

Historie

Původní platino-iridiový etalon metru, Sèvres u Paříže

Původně byl metr odvozen od rozměrů Země a 1 metr byl definován jako délka jedné desetimilióntiny zemského kvadrantu (čtvrtiny délky poledníku). V této podobě se stal základem metrické soustavy (podrobnější historie určování viz tamtéž). Pozdější fyzikální definice odstranily závislost na prototypu tím, že délku metru vyjádřily pomocí fyzikálních konstant. První taková definice byla schválena roku 1960 a zněla: Metr je délka, rovnající se 1 650 763,73 násobku vlnové délky záření šířícího se ve vakuu, které přísluší přechodu mezi energetickými hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86. Nejnovější definice z roku 1983 svázala délku metru s rychlostí světla ve vakuu. Z toho vyplývá, že zpřesňováním měření času se zpřesňuje také velikost metru, hodnota rychlosti světla ve vakuu je nadále neměnná konstanta.

Vývoj definice v čase

(podrobně též v hesle metrická soustava)

Zajímavost

Kromě obvyklé značky m se lze např. v Itálii setkat se značením mt.

Reference

  1. Bureau Internation des Poids et Mesures – Resolution 1 of the seventeenth CGPM (1983): Definition of the metre (anglicky)

Externí odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace