Jirkov

Z Multimediaexpo.cz


Město Jirkov, německy Görkau, leží na severozápadě Čech v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. PSČ 431 11 Počet obyvatel k 1. 1. 2009 je 20 736 lidí a patří do chomutovské aglomerace. Spolu s místními částmi čítá k uvedenému datu 21 502 obyvatel.

Obsah

Poloha a přírodní podmínky

Poloha

Město Jirkov leží ve výšce od 290m po 500m m n.m. na úpatí Krušných hor na jihozápadním okraji Mostecké hnědouhelné pánve. Na jihozápadě těsně sousedí s městem Chomutov (6km). Obě města mají společnou městskou hromadnou dopravu Na jihu leží obec Otvice (2 km), na sever-severovýchod od Jirkova je 3 km vzdálená obec Vysoká Pec. K městu náleží místní části Vinařice, Březenec, Červený Hrádek a Jindřišská. Směrem na východ (20km) je město Most

Přírodní podmínky

Průměrná roční teplota se pohybuje od 8,5 °C v nížinné části do 4 °C v horské části. Průměrné roční srážky stoupají od 450 mm v nížinné části (důsledku srážkového stínu Krušných a Doupovských hor) až do 950 mm na hřebenu Krušných hor. Trvání souvislé sněhové pokrývky vzrůstá s nadmořskou výškou a činí 55 - 140 dní. V okrese Chomutov převládají západní a jihozápadní větry. Průměrné trvání slunečního svitu za rok vykazuje vyšší hodnoty na horách (cca 1 700 hodin) než v údolních polohách (cca 1 500 hodin). Městem protéká řeka Bílina, která pramení nad městem na úpatí Krušných hor

Historie města

Jirkov vznikl jako kolonizační ves na česko-saském pohraničí. Počátky města nejsou přesně doloženy a pravděpodobná doba vzniku je koncem 13. století. Založení Přemyslem Otakarem II není potvrzeno. Kolem roku 1300 je doložena stavba gotického kostelíka. V historických kronikách je Jirkov rovněž nazýván jako obec Borek (dnes čtvrť Jirkova) nebo Jurkov. První doložitelný záznam je z roku 1352. Nedaleko obce je Červený hrádek jehož vznik se datuje na počátek 15.stol. Před zničením husitskými vojsky roku 1421 byl Jirkov údajně zachráněn mlhou. Hrad byl však dobyt. Městská práva byla uznána 25. února 1455 králem Ladislavem Pohrobkem. Městská práva později potvrdili panovníci Vladislav Jagellonský (1507), Ferdinand I. Habsburský (1528), Maxmilián II. Habsburský (1570) a Rudolf II., který městu potvrdil používání znaku a pečetě. Od roku 1480 ve městě působil pivovar, který roku 1994 vyhořel a roku 2006 byl zbourán. Jirkov v 16. století velmi dobře prosperoval. V Jirkově působilo 6 cechů, těžila se tu kamencová ruda a už roku 1597 měl Jirkov vodovod. V letech 1555 - 1595 vznikl pod Jirkovem systém podzemních chodeb později využívaný mimo jiné jako pivovarská sklepení. Dochoval se dodnes. Po bitvě na Bílé hoře (1620) město ztratilo téměř veškerá práva a bylo mnohokrát vypleněno vojsky všech armád třicetileté války. Třicetiletou válkou zničený Červený hrádek byl přebudován na jednopatrový barokní zámek se zámeckou kaplí. Později se ve městě rozvíjejí manufakturní dílny a továrny. V oblasti lesnictví byla uznávaná zámecká lesní školka, kde byl vyšlechtěn speciální druh smrku. Od roku 1854 má město poštovní úřad a od roku 1869 spořitelnu. Význam města vzrostl se zavedením železnice (1872) Roku 1874 vznikl hasičský spolek, který jako sbor dobrovolných hasičů existuje dodnes. Elektrická sít byla zavedena v roce 1911. Od počátku 20. až do pol. 30. let ve městě zimoval proslulý cirkus Kludský. Po konci II.světové války v důsledku Vysídlení Němců z Československa byl Jirkov osídlen z vnitrozemí. Od 60tých let 20.století se začalo vlivem průmyslu a dopravy prudce zhoršovat životní prostředí. Město často zahaloval smog. V roce 1992 byl požárem poznamenán Jirkovský pivovar, který byl zbourán v roce 2006. Od roku 1993 kdy znečištění dosáhlo maxima se ovzduší v Jirkově a přilehlých Krušných horách trvale zlepšuje. Podstatná část města leží na ložisku hnědého uhlí, které sice bylo oficiálně odepsano, ale až k hranicím Jirkova přiléhá tv. chráněné ložiskové území Otvice. Přesto se starosta Jirkova Radek Štejnar (ČSSD) a místo starosta Jaroslav Cingel (KSČM) vyslovili pro prolomení ekologických limitů těžby uhlí a zboření nedalekých obcí Horní Jiřetín a Černice. S tím však nesouhlasí jiní členové rady města Jirkov.

Památky města

Děkanský kostel sv. Jiljí

Kostel stojí na místě raně gotického obranného kostelíka z doby kolem roku 1300. V roce 1568 byl nově postaven, původní části stavby se dochovaly. Vnitřek lodi byl v 18. stol. zbarokizován.

Gregorova kronika

Nejstarší ručně psaná kronika o historii města Jirkova byla sepsána kronikářem Gregorem ve staroněmeckém jazyce v letech 1836-1840.Před mnoha lety byla opatřena dvěma zámky,které se postupem času zničily.Gregorova kronika je popsaná pouze z malé části svých mnoha stran a uložena je v městské kronikárně spolu s ostatními kronikami,za které zodpovídá kronikářka Mgr.Kristýna Králová.

Městská věž

Vznikla na základě testamentu Lorenze Glatze z roku 1516 Výstavba trvala pět let (1540 – 1545). Zpřístupněna byla až v roce 1582. Od června roku 2003 je Městská věž otevřena veřejnosti nejen jako vyhlídka, její interiér je zároveň výstavními prostory česko-německých společných výstav. Městská věž je necelých 29 metrů vysoká.

Červený Hrádek

Původní hrad Borek byl založen krátce před rokem 1415 rodem Kraa. V letech 1687 a 1688 na zámku působil sochař Jan Brokoff, který pro zámek vytvořil soubor soch, 2 kašny, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se tehdy narodil i Brokoffův syn, Ferdinand Maxmilián Brokoff. Rod Hohenlohe-Langenburg byl posledním šlechtickým rodem, který panství a zámek vlastnil. V současné době má podobu barokního zámku. V srpnu 1938 se zda uskutečnila schůzka mezi Henleinem a lordem Runcimanem po níž následovala Mnichovská dohoda. V zámku po roce 1946 fungovala LDN.

Morový sloup s Pietou

Barokní pískovcový sloup s Pietou z roku 1695. Autorem díla je Jan Brokoff.

Socha svatého Jana Nepomuckého

Autor Jan Brokoff z roku 1708

Městské sklepy

Po požáru v roce 1550 se začalo se stavbou chodeb. V roce 1596 se sklepy rozšířily o významnou část. Kvůli panelákové výstavbě se zřítila část sklepů a v roce 2006 musel i přes historickou hodnotu obou objektů Jirkovský pivovar i s přilehlými chodbami ustoupit výstavbě Tesca.

Kašna

Kašna se postavila v 2 pol. 18. století. Dříve na vrcholu kašny stáala socha Herkula, která se v druhé polovině 19. století stala součástí exterieru pozemku vily továrníka.

Dům čp. 15

Demografie

Rok 1846 1869 1880 1890 1900 1921 1930 1950 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2006 2009
Počet obyvatel 1890 3141 3531 3977 4611 4789 6330 4947 9321 11619 12433 11503 18492 20131 20827 21093 21442 21502

Zdroj: Český statistický úřad

Seznam ulic v Jirkově - řazené abecedně
5.Května, Alešova, B.Němcové, B.Pacholíka, Bezručova, Březenec, Březový vrch, Budovatelů, Červenohradecká, Červený Hrádek, Denisovo nám., Dr. Verenského, Dukelská, Dvořáková, Ervěnická, Fr. Schmieda, Gen, Svobody, Hornická, Horova, Hrdinů, Husova, Chomutovská, Ivana Olbrachta, J.B.Foerstera, J.K.Tyla, J.Švermy, Jablůčková, Jezerská, Jirásková, K. Čapka, K.H.Máchy, Karla Marxe, K.Popelky, Koněvova, Kostelní, Kpt.Jaroše, Krátká, Krušnohorská, Křižíková, Marie Majerové, Mičurinova, Mládežnická, Mlýnská, Mostecká, Na Borku, Na Skalce, Na Stráni, Nábřeží, nám Dr.Beneše, Nerudova, Obránců míru,Olejomlýnská, Osvobození, Ovčácký vrch, Palackého, Pionýrů, Pod Přivaděčem, Prokopa Diviše, Příční, Rooseveltova, Slepá, Smetanovy sady, SNP, Studentská, Šimkova, Školní, Telčské údolí, Tkalcovská, Tyršova, U Dubu, U Sauny, U Stadionu, V Lukách, Vančurova, Vilová, Vinařice, Vinařická, Vrskmaňská cesta, Wolkerova, Za Pilou, Zahradní, Zaječická, Zámecká cesta, Zátiší, Žižkova.

Sídliště

V Jirkově se v letech minulých začala stavět sídliště. První z nich byly Nové Ervěnice v 50. letech, postavené lidem ze zaniklých obcí, největším počtem zastoupených z Ervěnic, které se nacházely v prostoru dnešního dolu Československé armády. V 70. letech byl velký rozmach panelových sídlišť, která do dnes poskytují domov pro mnoho lidí i z dalších zaniklých obcí. Jirkov zabírají ze tři čtvrtin jen sídliště. Byla dlouhá léta nevzhledná "šedivá". A jakožto již ekonomicky nevýhodných a léta neudržovaných se jich město zbavuje.

  • Nové Ervěnice - cca 2000 obyvatel
  • Na Borku - cca 3000 obyvatel
  • Vinařická I,II - cca 3500 a 5000 obyvatel
  • Jirkov - Střed - cca 4000 obyvatel
  • Na osadě - cca 200 lidí
  • Nové Ervěnice - Je největší a nejstarší sídliště v Jirkově, cihlové činžovní domy většinou 3 poschoďové bez výtahu, celé sídliště se stavělo od roku 1950-1960. Tvoří jakýsi komplex se čtyřmi "věžáky" kde už je vybudován i výtah "původní". Na náměstíčku se nachází Kulturní dům Zdeňka Glückseliga, obchody. Státní policie, 2 mateřské školky a k sídlišti přiléhá i 3. Základní škola.
  • Na Borku - Je jedno z nejmladších sídlišť v Jirkově stavěné okolo roku 1980. Na tomto místě se dříve vyskytovaly louky a lesy, které jsou ještě v těsné blízkosti za domy, jde o svažitý terén, na okraji sídliště protéká Podkrušnohorský přivaděč, táhnoucí se od Kadaně do vodní nádrže Kyjice, která leží východně pod Jirkovem.
  • Vinařická 1 a 2 - Je sídliště, které zabírá třetinu Jirkova. Stavělo se od roku 1970-1993. Táhne se kolem kopců směrem dolů k centru, horní sídliště Vinařická 2 je na kopci. Což posktuje z vyšších pater krásný výhled na Jirkov. Toto sídliště je také v nejhoršim stavu, ale v současné době se začínájí paneláky opravovat.
  • Jirkov - Střed - Je mladé sídliště vystavěno okolo náměstí, kazí tak historické jádro města. Toto sídliště je nahuštěné na malě ploše, a to tvoří tzv. bloky a uvnitř se nachází hřiště a zeleň. A stává se z něj k nelibosti starousedlíků a tichým přihlížením města nové ghetto.

Kultura a sport

Město Jirkov nabízí občanům pestrou paletu kulturního vyžití v galerii, kině, kulturním domě, knihovně a na zámku Červený hrádek

Městská kronikárna

Jirkov,jako jedno z mála měst v republice má ojedinělou budovu,v níž jsou uschovány kroniky(tato budova je zvána KRONIKÁRNA)mezi nimy i Gregorova kronika, což je "skvost" této sbírky kronik. V kronikárně nejsou pouze kroniky ale i historické fotografie z 19.století a mnoho zajímavých předmětů, které jinde nenajdete (př.kopie listin o koupi Jirkova z 15.století).

Partnerská města

školství

V Jirkově se nachází 4 základní školy, škola praktická a odborné učiliště a praktická škola

  • Budovatelů
  • Studentská
  • Nerudova
  • Krušnohorská
  • Mostecká
  • Chomutovská

Sport

Občan může navštěvovat některý ze sportovních klubů a organizací, vyžít se na množství značených cyklotras v blízkém okolí města nebo se zúčastnit některé sportovní akce pořádané městem. Jedinou z takovýchto sportovních akcí je Jirkovský Crossmarathon[1].

Obchod

Ve městě se nachází mnoho malých obchůdků, které vlastní lidé ve svých domech a nebo v panelových domech. Širší sortiment zboží nabízí Plus, Penny a v roce 2006 postavené Tesco. Jeětě více služeb nabízí obyvatelům Jirkova Nakupní park, Globus aj. v Chomutově a central Chomutov, který přivítá první návštěvníky v přištím roce.

Průmysl

Mezi největší firmy v Jirkově patří Preciosa v Mostecké ulici, EBJ produkt v ulici Karla Marxe a pila v Chomutovské ulici. Mezi další největší pracovní příležitosti patří betonárna Gelner, Jatka atd.

Doprava

Mezi nejfrekventovanější ulice v Jirkově patří: Dvořáková, Červenohradecká, Chomutovská a Alešova na těchto ulicích projede několik stovek aut denně.

Městská hromadná doprava

Podrobnější informace naleznete na stránce: Trolejbusová doprava v Chomutově a v Jirkově

V městské aglomeraci se počítalo s tím, že zde budou jezdit tramvaje, ale kvůli nedostatku pěnez se s tímto návrhem odstoupilo. Vznikla zde trolejbusová doprava. MHD v Jirkově zajišťují autobusy a od roku 1995 také trolejbusy (meziměstská trať do Chomutova). Provozovatelem obou trakcí je Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova (akciová společnost na níž má podíl 75 % město Chomutov a 25 % město Jirkov). Avšak autobusy a trolejbusy, kteří městem jezdí už začínají stárnout a DPCHJ se zbavuje těch nejhorších a nakupují nové autobusy.

Reference

  1. ↑ Jirkovský Crossmarathon [1]


Březenec | Červený Hrádek | Jindřišská | Jirkov | Vinařice

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jirkov
  Města a obce okresu Chomutov  

Bílence • Blatno • Boleboř • Březno • Černovice • Domašín • Droužkovice • Hora Svatého Šebestiána • Hrušovany • Chbany • Chomutov • Jirkov • Kadaň • Kalek • Klášterec nad Ohří • Kovářská • Kryštofovy Hamry • Křimov • Libědice • Loučná pod Klínovcem • Málkov • Mašťov • Měděnec • Místo • Nezabylice • Okounov • Otvice • Perštejn • Pesvice • Pětipsy • Račetice • Radonice • Rokle • Spořice • Strupčice • Údlice • Vejprty • Veliká Ves • Vilémov • Vrskmaň • Všehrdy • Všestudy • Výsluní • Vysoká Pec

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jirkov“