V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Palestina

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ ZÍTRA BUDU OSLAVOVAT...ušetřil jsem 1850 Kč !!)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
 
+
[[Soubor:MiddleEast-A2003031-0820-250m.jpg|thumb|280px|Satelitní snímek oblasti z roku 2003. Hranice států jsou znázorněny světle šedou barvou.]]
-
[[Soubor:MiddleEast.A2003031.0820.250m.jpg|thumb|300px|Satelitní snímek oblasti z roku 2003. Hranice států jsou znázorněny světle šedou barvou.]]
+
'''Palestina''' (z [[řečtina|řeckého]]: Παλαιστίνη; [[latina|latinsky]]: ''Palaestina''; [[hebrejština|hebrejsky]]: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, ''Erec Jisra'el'', dříve také פלשתינה ''Palestina''; [[arabština|arabsky]]: فلسطين‎, ''Filastín'') je název historického území na [[Blízký východ|Blízkém východě]], který se poprvé objevuje u&nbsp;Hérodota,<ref name="Čejka 10">{{Citace monografie
-
'''Palestina''' (z [[řečtina|řeckého]]: Παλαιστίνη; [[latina|latinsky]]: ''Palaestina''; [[hebrejština|hebrejsky]]: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, ''Erec Jisra'el'', dříve také פלשתינה ''Palestina''; [[arabština|arabsky]]: فلسطين‎, ''Filastín'') je název historického území na [[Blízký východ|Blízkém východě]], který se poprvé objevuje u [[Hérodotos|Hérodota]],<ref name="Čejka 10">{{Citace monografie
+
| příjmení = Čejka
| příjmení = Čejka
| jméno = Marek
| jméno = Marek
Řádka 10: Řádka 9:
| vydání = 2
| vydání = 2
| isbn = 978-80-87029-16-9
| isbn = 978-80-87029-16-9
-
| strany = 10}} [Dále jen: ''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'']</ref> avšak oficiálně používaný od roku [[135|135 n.l.]], který se používá k popisu geografické oblasti mezi [[Středozemní moře|Středozemním mořem]] a řekou [[Jordán]]. Původní označení je [[Země izraelská]] ({{Cizojazyčně|he|''Erec Jisra'el''}}),<ref>{{Citát bible|1S|13|19||}}</ref>  používá se také označení [[Svatá země]] ({{Cizojazyčně|en|''Holy Land''}}).<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 12</ref> V [[Tóra|Tóře]] je toto území také označováno jako [[Kanaán]].<ref>{{Citát bible|Gn|17|8||}}</ref>
+
| strany = 10}} [Dále jen: ''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'']</ref> avšak oficiálně používaný od roku 135&nbsp;n.l., který se používá k popisu geografické oblasti mezi [[Středozemní moře|Středozemním mořem]] a řekou [[Jordán]]. Původní označení je [[Země izraelská]] ({{Cizojazyčně|he|''Erec Jisra'el''}}), používá se také označení [[Svatá země]] ({{Cizojazyčně|en|''Holy Land''}}).<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 12</ref> V [[Tóra|Tóře]] je toto území také označováno jako [[Kanaán]].
 +
Jako geografický a apolitický výraz může být ve svém širším významu zmiňován ve spojitosti se starověkou Palestinou, oblastí zahrnující současný [[Stát Izrael]], izraelem zabraná území po [[Šestidenní válka|Šestidenní válce]], řeku [[Jordán]] a části [[Libanon]]u a [[Sýrie]]. V součaných pojmech může zahrnovat také oblast, kterou dříve zahrnoval [[Britský mandát Palestina]] a dnes oblast zahrnovanou Izraelem, [[Západní břeh Jordánu|Západním břehem Jordánu]], [[Pásmo Gazy|Pásmem Gazy]] a Východním Jeruzalémem.
Jako geografický a apolitický výraz může být ve svém širším významu zmiňován ve spojitosti se starověkou Palestinou, oblastí zahrnující současný [[Stát Izrael]], izraelem zabraná území po [[Šestidenní válka|Šestidenní válce]], řeku [[Jordán]] a části [[Libanon]]u a [[Sýrie]]. V součaných pojmech může zahrnovat také oblast, kterou dříve zahrnoval [[Britský mandát Palestina]] a dnes oblast zahrnovanou Izraelem, [[Západní břeh Jordánu|Západním břehem Jordánu]], [[Pásmo Gazy|Pásmem Gazy]] a Východním Jeruzalémem.
 +
Použití tohoto pojmu v kontextu [[Izraelsko-palestinský konflikt|izraelsko-palestinského konfliktu]] získává politický význam a hranice tohoto území jsou předmětem sporů. [[Britský mandát Palestina]], svěřený [[Společnost národů|Společností národů]] [[Spojené království|Spojenému království]], v minulosti zahrnoval území dnes známé jako [[Jordánsko]], [[Izrael]], [[Západní břeh Jordánu]], [[Pásmo Gazy]] a [[Jeruzalém]], a to až do roku [[1921]], kdy Spojené království ustanovili nad územím východně od řeky Jordán Jordánské království.<ref>
Použití tohoto pojmu v kontextu [[Izraelsko-palestinský konflikt|izraelsko-palestinského konfliktu]] získává politický význam a hranice tohoto území jsou předmětem sporů. [[Britský mandát Palestina]], svěřený [[Společnost národů|Společností národů]] [[Spojené království|Spojenému království]], v minulosti zahrnoval území dnes známé jako [[Jordánsko]], [[Izrael]], [[Západní břeh Jordánu]], [[Pásmo Gazy]] a [[Jeruzalém]], a to až do roku [[1921]], kdy Spojené království ustanovili nad územím východně od řeky Jordán Jordánské království.<ref>
{{Citace elektronické monografie
{{Citace elektronické monografie
Řádka 37: Řádka 38:
| isbn = 80-85237-71-7
| isbn = 80-85237-71-7
| strany = 27-28}} [Dále jen: ''Jeruzalém: ohnisko dění.'']</ref>  
| strany = 27-28}} [Dále jen: ''Jeruzalém: ohnisko dění.'']</ref>  
-
[[Pelištejci]] byli nesemitský kmen, potomci Pelasgerů, bílého kmene Indogermánů, jako např. Albánci, uváděný jako jeden z tzv. mořských národů.<ref name="Schneider"/> Uznávaný výklad názvu Pelištejců se odvozuje od slova ''falasa'', což znamená „vystěhovalec“, či „přistěhovalec“.<ref name="Schneider"/> Podle Tóry jsou Pelištejci cizí kmen, který vyšel z [[Egypt|Egypta]] po vyhnání [[faraón]]em Ramsesem III. v roce [[1176 př. n. l.|1176&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.]]<ref>{{Citace monografie
+
Pelištejci byli nesemitský kmen, potomci Pelasgerů, bílého kmene Indogermánů, jako např. Albánci, uváděný jako jeden z tzv. mořských národů.<ref name="Schneider"/> Uznávaný výklad názvu Pelištejců se odvozuje od slova ''falasa'', což znamená „vystěhovalec“, či „přistěhovalec“.<ref name="Schneider"/> Podle Tóry jsou Pelištejci cizí kmen, který vyšel z [[Egypt|Egypta]] po vyhnání faraónem Ramsesem III. v roce 1176&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Johnson
| příjmení = Johnson
| jméno = Paul
| jméno = Paul
Řádka 47: Řádka 48:
| isbn = 80-85336-31-6
| isbn = 80-85336-31-6
| strany = 57}}
| strany = 57}}
-
</ref> Původně však žili na ostrově [[Kréta]] (který je známý také jako Kaftor). Po vyjití z Egypta se nejdříve Pelištejci usadili poblíž Vádí El-Ariš, a poté jej zhruba kolem roku [[1200 př. n. l.|1200&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.]] překročili a usadili se v oblasti dnešní [[Pásmo Gazy|Gazy]].  
+
</ref> Původně však žili na ostrově [[Kréta]] (který je známý také jako Kaftor). Po vyjití z Egypta se nejdříve Pelištejci usadili poblíž Vádí El-Ariš, a poté jej zhruba kolem roku 1200&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. překročili a usadili se v oblasti dnešní [[Pásmo Gazy|Gazy]].  
Pelištejské dějiny jsou přibližně tisíc let dlouhé a dají se rámcově rozdělit do tří epoch. Do první patří období bojů o nadvládu se sousedními [[Izraelité|Izraelity]], Féničany a Izmaelity,<ref>{{Citace monografie
Pelištejské dějiny jsou přibližně tisíc let dlouhé a dají se rámcově rozdělit do tří epoch. Do první patří období bojů o nadvládu se sousedními [[Izraelité|Izraelity]], Féničany a Izmaelity,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Terner
| příjmení = Terner
Řádka 58: Řádka 59:
| isbn = 80-901092-0-9
| isbn = 80-901092-0-9
| strany = 16}}</ref> do druhé patří období bojů o vlastní samostatnost s Egypťany a Asyřany a do třetí epochy patří období zániku pelištejského státu a [[helénizace]] pelištejské svébytnosti ve 4. století př.n.l.<ref name="Schneider"/>  
| strany = 16}}</ref> do druhé patří období bojů o vlastní samostatnost s Egypťany a Asyřany a do třetí epochy patří období zániku pelištejského státu a [[helénizace]] pelištejské svébytnosti ve 4. století př.n.l.<ref name="Schneider"/>  
-
Jistou podobnost mezi [[Pelištejci]] a dnešními [[Palestinci]] lze spatřovat v neustálých útocích na Izraelity, které se vyskytovaly již v dobách Soudců.<ref name="Schneider 29">''Jeruzalém: ohnisko dění.'' S. 29</ref> Podle Tóry se dokonce Pelištejcům podařilo ukořistit [[Archa úmluvy|Schránu úmluvy]], ale nakonec ji Izraelitům vrátili poté, co je napadl [[mor]], což spatřovali jako [[Bůh|boží]] trest.<ref>{{Citát bible|1S|5|1||}}, {{Citát bible|1S|5|10||}}</ref> Pelištejce lze nalézt i v dalších důležitých momentech židovské historie. Tóra uvádí, že [[Dalila]], do které se zamiloval [[Samson (biblická postava)|Samson]], a která ho vlákala do pasti, aby mohl být zabit, byla Pelištejka.<ref>{{Citát bible|Sd|14|1||}}</ref> Pelištejec byl i [[Goliáš]], proti kterému bojoval [[David (král Izraele)|David]]. Pelištejci, jako ostatní nepřátelé Izraele, pomáhali králi Nebúkadnesarovi v roce [[588 př. n. l.|588&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.]] zničit Jeruzalém.<ref>{{Citát bible|Ez|25|15||}}</ref> Historie Pelištejců pak končí v roce [[322 př. n. l.|322&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.]] poté, co Alexandr Veliký dobyl [[Persie|Persii]].  
+
Jistou podobnost mezi Pelištejci a dnešními [[Palestinci]] lze spatřovat v neustálých útocích na Izraelity, které se vyskytovaly již v dobách Soudců.<ref name="Schneider 29">''Jeruzalém: ohnisko dění.'' S. 29</ref> Podle Tóry se dokonce Pelištejcům podařilo ukořistit [[Archa úmluvy|Schránu úmluvy]], ale nakonec ji Izraelitům vrátili poté, co je napadl [[mor]], což spatřovali jako [[Bůh|boží]] trest.<ref>{{Citát bible|1S|5|1||}}, {{Citát bible|1S|5|10||}}</ref> Pelištejce lze nalézt i v dalších důležitých momentech židovské historie. Tóra uvádí, že [[Dalila]], do které se zamiloval [[Samson (biblická postava)|Samson]], a která ho vlákala do pasti, aby mohl být zabit, byla Pelištejka.<ref>{{Citát bible|Sd|14|1||}}</ref> Pelištejec byl i [[Goliáš]], proti kterému bojoval [[David (král Izraele)|David]]. Pelištejci, jako ostatní nepřátelé Izraele, pomáhali králi Nebúkadnesarovi v roce 588&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. zničit Jeruzalém.<ref>{{Citát bible|Ez|25|15||}}</ref> Historie Pelištejců pak končí v roce 322&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. poté, co Alexandr Veliký dobyl [[Persie|Persii]].  
-
Jejich pozdější „návrat“ v roce [[135|135 n. l.]] je již spíše symbolický, jelikož se nejedná o skutečný návrat, nýbrž spíše o memento. Poté co Římané, v té době vládci nad [[Erec Jisra'el]], potlačili protiřímské [[povstání Bar Kochby]], přejmenoval pohanský císař [[Publius Aelius Hadrianus|Hadrián]] území Izraele (Erec Jisra’el) v protižidovském duchu po úhlavním nepříteli Izraelitů, tj. po Pelištějcích.<ref name="Schneider 29"/><ref>{{Citace monografie
+
 
 +
Jejich pozdější „návrat“ v roce 135&nbsp;n. l. je již spíše symbolický, jelikož se nejedná o skutečný návrat, nýbrž spíše o memento. Poté co Římané, v té době vládci nad [[Erec Jisra'el]], potlačili protiřímské povstání Bar Kochby, přejmenoval pohanský císař Hadrián území Izraele (Erec Jisra’el) v protižidovském duchu po úhlavním nepříteli Izraelitů, tj. po Pelištějcích.<ref name="Schneider 29"/><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Schubert
| příjmení = Schubert
| jméno = Kurt
| jméno = Kurt
Řádka 69: Řádka 71:
| strany = 7}}</ref> Současní Palestinci tak nejsou přímými potomky Kanaánejců, ani potomky Pelištejců.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 10</ref> V latině se Pelištejci nazývali ''Philistäa'' (latinská výslovnost ''Palestinae''), odtud pak pochází označení Palestina. Současní Palestinci jsou potomky pravděpodobně všech národů, které se přes tento region převinuly, v tom i podle průzkumů DNA mají částečně samozřejmě i židovské kořeny.<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Palestinian_people#Genetic_relations</ref> V roce 1914 tzv. Palestinci či Palestinští Arabové stanovili více než 90 procent populace.<ref>http://www.israelipalestinianprocon.org/populationpalestine.html#graph1</ref>
| strany = 7}}</ref> Současní Palestinci tak nejsou přímými potomky Kanaánejců, ani potomky Pelištejců.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 10</ref> V latině se Pelištejci nazývali ''Philistäa'' (latinská výslovnost ''Palestinae''), odtud pak pochází označení Palestina. Současní Palestinci jsou potomky pravděpodobně všech národů, které se přes tento region převinuly, v tom i podle průzkumů DNA mají částečně samozřejmě i židovské kořeny.<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Palestinian_people#Genetic_relations</ref> V roce 1914 tzv. Palestinci či Palestinští Arabové stanovili více než 90 procent populace.<ref>http://www.israelipalestinianprocon.org/populationpalestine.html#graph1</ref>
-
=== Poznámky ===
+
== Poznámky ==
<references/>
<references/>
-
=== Související články ===
+
== Související články ==
* [[Země izraelská]]
* [[Země izraelská]]
* [[Palestinská autonomie]]
* [[Palestinská autonomie]]
-
{{commonscat|Palestine}}{{Článek z Wikipedie}}
+
 
 +
{{Flickr|Palestine}}{{Commonscat|Palestine}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Palestina| ]]
[[Kategorie:Palestina| ]]
[[Kategorie:Sionismus]]
[[Kategorie:Sionismus]]
[[Kategorie:Názvy území Izraele a Palestiny]]
[[Kategorie:Názvy území Izraele a Palestiny]]
[[Kategorie:Sporná území]]
[[Kategorie:Sporná území]]

Aktuální verze z 18. 8. 2018, 22:52

Satelitní snímek oblasti z roku 2003. Hranice států jsou znázorněny světle šedou barvou.

Palestina (z řeckého: Παλαιστίνη; latinsky: Palaestina; hebrejsky: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina; arabsky: فلسطين‎, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, který se poprvé objevuje u Hérodota,[1] avšak oficiálně používaný od roku 135 n.l., který se používá k popisu geografické oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán. Původní označení je Země izraelská (Erec Jisra'el‎), používá se také označení Svatá země (Holy Land).[2] V Tóře je toto území také označováno jako Kanaán.

Jako geografický a apolitický výraz může být ve svém širším významu zmiňován ve spojitosti se starověkou Palestinou, oblastí zahrnující současný Stát Izrael, izraelem zabraná území po Šestidenní válce, řeku Jordán a části Libanonu a Sýrie. V součaných pojmech může zahrnovat také oblast, kterou dříve zahrnoval Britský mandát Palestina a dnes oblast zahrnovanou Izraelem, Západním břehem Jordánu, Pásmem Gazy a Východním Jeruzalémem.

Použití tohoto pojmu v kontextu izraelsko-palestinského konfliktu získává politický význam a hranice tohoto území jsou předmětem sporů. Britský mandát Palestina, svěřený Společností národů Spojenému království, v minulosti zahrnoval území dnes známé jako Jordánsko, Izrael, Západní břeh Jordánu, Pásmo Gazy a Jeruzalém, a to až do roku 1921, kdy Spojené království ustanovili nad územím východně od řeky Jordán Jordánské království.[3] Pro palestinské Araby jsou hranice Palestiny území Britského mandátu kromě Zajordánska, tak jak je psáno v Palestinské národní chartě.[4] V současné době může být označení Palestina použita ve spojitosti s Palestinskou autonomií, entitou uznanou více než 100 státy světa, jejíž hranice však dodnes nebyly přesně stanoveny.

Historie a etymologie

Moderní člověk se na území Palestiny, poprvé mimo Afriku, objevuje 90 tisíc let př.n.l. Přibližně 10 tisíc let př.n.l. se objevují první protozemědělci a lovci gazel. V 8 tisíciletí dochází k rychlému přechodu k usedlému zemědělství. Vystřídá se několik málo poznaných zemědělských společností, z nichž poslední byli Kanaánejci. Jsou obyvateli místa, kde později vznikl Erec Jisra'el (Kanaánu - כּנען) byli .[1] Kanaánejci byli semitský kmen zmíněný již v Tóře.[5] První zmínka o nich pak pochází zhruba z roku 3500 př.n.l. Kanaánejci však jako kmen a národ zanikli mnohem dříve, než na toto území přišli Pelištejci.[6] Pelištejci byli nesemitský kmen, potomci Pelasgerů, bílého kmene Indogermánů, jako např. Albánci, uváděný jako jeden z tzv. mořských národů.[6] Uznávaný výklad názvu Pelištejců se odvozuje od slova falasa, což znamená „vystěhovalec“, či „přistěhovalec“.[6] Podle Tóry jsou Pelištejci cizí kmen, který vyšel z Egypta po vyhnání faraónem Ramsesem III. v roce 1176 př. n. l.[7] Původně však žili na ostrově Kréta (který je známý také jako Kaftor). Po vyjití z Egypta se nejdříve Pelištejci usadili poblíž Vádí El-Ariš, a poté jej zhruba kolem roku 1200 př. n. l. překročili a usadili se v oblasti dnešní Gazy. Pelištejské dějiny jsou přibližně tisíc let dlouhé a dají se rámcově rozdělit do tří epoch. Do první patří období bojů o nadvládu se sousedními Izraelity, Féničany a Izmaelity,[8] do druhé patří období bojů o vlastní samostatnost s Egypťany a Asyřany a do třetí epochy patří období zániku pelištejského státu a helénizace pelištejské svébytnosti ve 4. století př.n.l.[6] Jistou podobnost mezi Pelištejci a dnešními Palestinci lze spatřovat v neustálých útocích na Izraelity, které se vyskytovaly již v dobách Soudců.[9] Podle Tóry se dokonce Pelištejcům podařilo ukořistit Schránu úmluvy, ale nakonec ji Izraelitům vrátili poté, co je napadl mor, což spatřovali jako boží trest.[10] Pelištejce lze nalézt i v dalších důležitých momentech židovské historie. Tóra uvádí, že Dalila, do které se zamiloval Samson, a která ho vlákala do pasti, aby mohl být zabit, byla Pelištejka.[11] Pelištejec byl i Goliáš, proti kterému bojoval David. Pelištejci, jako ostatní nepřátelé Izraele, pomáhali králi Nebúkadnesarovi v roce 588 př. n. l. zničit Jeruzalém.[12] Historie Pelištejců pak končí v roce 322 př. n. l. poté, co Alexandr Veliký dobyl Persii.

Jejich pozdější „návrat“ v roce 135 n. l. je již spíše symbolický, jelikož se nejedná o skutečný návrat, nýbrž spíše o memento. Poté co Římané, v té době vládci nad Erec Jisra'el, potlačili protiřímské povstání Bar Kochby, přejmenoval pohanský císař Hadrián území Izraele (Erec Jisra’el) v protižidovském duchu po úhlavním nepříteli Izraelitů, tj. po Pelištějcích.[9][13] Současní Palestinci tak nejsou přímými potomky Kanaánejců, ani potomky Pelištejců.[14] V latině se Pelištejci nazývali Philistäa (latinská výslovnost Palestinae), odtud pak pochází označení Palestina. Současní Palestinci jsou potomky pravděpodobně všech národů, které se přes tento region převinuly, v tom i podle průzkumů DNA mají částečně samozřejmě i židovské kořeny.[15] V roce 1914 tzv. Palestinci či Palestinští Arabové stanovili více než 90 procent populace.[16]

Poznámky

  1. ↑ 1,0 1,1 ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha : Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 10.   [Dále jen: Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.]
  2. ↑ Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 12
  3. ↑ ERETZ.CZ. Britské mandátní území Palestina [online]. [cit. 2008-04-06]. Dostupné online.  
  4. ↑ CHAPMAN, Colin. Čí je země zaslíbená? Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci. Praha : Volvos Globator, 2003. ISBN 80-7207-507-1. S. 98.  
  5. ↑
  6. ↑ 6,0 6,1 6,2 6,3 SCHNEIDER, Ludwig. Jeruzalém: ohnisko dění. Ostrava : A-alef, 2003. ISBN 80-85237-71-7. S. 27-28.   [Dále jen: Jeruzalém: ohnisko dění.]
  7. ↑ JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa. 1. vyd. Praha : Rozmluvy, 1995. ISBN 80-85336-31-6. S. 57.  
  8. ↑ TERNER, Erich. Dějiny státu Izrael. 1. vyd. Pardubice : Kora, 1991. ISBN 80-901092-0-9. S. 16.  
  9. ↑ 9,0 9,1 Jeruzalém: ohnisko dění. S. 29
  10. ↑ ,
  11. ↑
  12. ↑
  13. ↑ SCHUBERT, Kurt. Dějiny Židů. Praha : Svoboda, 2003. ISBN 80-205-1036-2. S. 7.  
  14. ↑ Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. S. 10
  15. ↑ http://en.wikipedia.org/wiki/Palestinian_people#Genetic_relations
  16. ↑ http://www.israelipalestinianprocon.org/populationpalestine.html#graph1

Související články


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Palestina
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Palestina
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Palestina“