Kanaán

Z Multimediaexpo.cz


Soubor:Kenaan mapa s popisky.jpg
Oblast nejčastěji označovaná jako Kenaán s vyznačenými národy z 1. polovině 1. tisíciletí př. n. l.

Kanaán (někdy též Kenaan, Kenaán, Kanaan, Kenán, Kanán, apod.) je jedno z označení pro území Předního východu, kde se dnes nalézají část Sýrie, Libanon, Palestina a Izrael. První známý výskyt tohoto slova pochází z města Ebly z konce 3. tisíciletí př. n. l. v akkadské formě kinaḫḫu (a různých ortografických variantách) a udržel se až do 4. století, kdy se užíval v římské severní Africe pro punské obyvatelstvo. Původ tohoto jména je spojen s výrobou purpurového barviva, což byl hlavní zdroj příjmů ve fénické oblasti. Řecké slovo φοῖνιξ, foinix, které znamená totéž, co zmíněné kinaḫḫu, je dosvědčeno již z tabulek v Mykénách (jako po-ni-ki-jo). V prvním významu tedy Kanaán znamená totéž co Fénicie, a to jak etymlogicky, tak i kulturně, neboť fénická semitská kultura byla dlouhou dobu určující pro území dnešního Izraele, Palestiny, Libanonu a Sýrie, tj. pro všechny zde sídlící semitské národy. Jako příklad může sloužit fénický typ chrámu nebo fénické písmo – obojí se v oblasti rozšířilo právě z fénických měst. V přeneseném významu však právě díky vlivu Fénicie v oblasti se jméno Kanaán používá pro všecha tato území a kultury. Častěji se však termín Kanaán používá pro jižní část předního východu, tj. pro území Palestiny a Izraele. Aby se zabránilo nejasnosti, použil Hérodotos jako první termín Palestina (přesně „palestinská Sýrie“, řecky ἡ Παλαιστίνη Συρία hé palaistíné Syría), aby odlišil jižní část od Fénicie (Sýrie a Libanonu) ve vlastním slova smyslu. V běžném užívání se dodnes Kanaán, zvláště také vlivem Starého zákona, používá jako synonymum pro Palestinu, resp. pro území dnešní Palestiny a Izraele. Ve Starém zákoně se termín Kanaán (כנען Kenacán) používá jednak neutrálně jako označení zaslíbené země, která byla dána Bohem izraelskému národu, jednak negativně jako území obývaná okolními, pohanskými a Izraeli nepřátelskými národy.

Související články