Univerzita

Z Multimediaexpo.cz

Univerzita (z lat. universitas = všeobecnost / (společenský) celek, kolegium) je původně nejstarší typ vysoké školy. Dnes univerzita zpravidla může být označení pro:

  • (v západní Evropě a všeobecně) vědeckou vysokou školu, poskytující vzdělání ve „všech“ oblastech a dělící se na fakulty a/nebo pro vědeckou vysokou školu udělující i nejvyšší akademické tituly
  • (v mnohých zemích) jakoukoliv vysokou školu

Univerzity slouží jak pro vzdělávání, tak pro výzkum.

Dějiny

I když první univerzity nesoucí tento název vznikly až ve středověku, kořeny univerzit jsou v antice – ve školách typu akademie, lycea a rétorických škol. Přímými předchůdci středověkých univerzit byly potom klášterní školy a domovní školy vznikající od 8. století.

Začátky univerzit v pravém slova smyslu sahají do 12. století až 14. století středověké Evropy. Latinský název universitas původně označoval jen korporaci učitelů a žáků opatřenou jistými právy (universitas magistrorum et scholarium); až postupně se i školy jako takové (tehdy nazývané studium generale, studium) začaly nazývat universitas.

Univerzity tvořily akademickou obec řízenou vlastními zákony a předpisy. Protože se univerzity vyvinuly z klášterních škol, první univerzity byly až do 15. století církevními institucemi (přidružené ke kapitulám a pod.). Církev prostředníctvím nich ovlivňovala společnost, ale přesto si univerzity zachovaly jistou samosprávu a duchovní autonomii. Středověké univerzity byly pro každou zemi a každý odbor jiné. Zakladatelem byl většinou papež nebo císař. I když se nazývaly „studium generale“ (všeobecné studium), neměly vždy všechny čtyři fakulty:

Podle nejstarších univerit v Boloni nebo v Paříži se v Evropě rozšířily zejména dva typy univerzit se zaměřením na právo nebo na teologii a filozofii. Toto se místy změnilo až v 18. století. Některé tehdejší názvy univerzitních funkcionářů (rektor, děkan, kvestor) jsou používány dodnes.

Nejstarší univerzity:

Pro Česko byly významné první univerzity na sever a východ od Alp (kromě Británie):

V 17. století se spolu s osvícenstvím a průmyslovou revolucí univerzity definitivně vymanily ze závislosti na církvi a staly se většinou státními. Latinu jako vyučovací jazyk postupně nahradily národní jazyky, vznikla možnost svobodného vědeckého bádání a práce učitelů, změnila se forma výuky a rozvíjely se semináře a laboratorní cvičení.

Moderní univerzity (od konce 18. století) se od historických odlišují zejména svojí organizační strukturou – jsou rozdělené do fakult se specializacemi na určité vědní oblasti. Taktéž nabízejí i mnohé humanitní a přírodní vědy.

V komunistických státech byly univerzity zásadním způsobem změněny. Bylo dokončeno postátnění – samospráva byla pouze formální, takže z veřejnoprávní korporace se stal pouhý veřejný ústav („rozpočtová organizace“). Byl z nich odstraněn výzkum a převeden na akademie věd, učitelský sbor byl složitě stratifikován na profesory, docenty (ti předtím nebyli zaměstnanci vysoké školy), odborné asistenty, případně též asistenty a aspiranty. Tento stav v zásadě nebyl dodnes překonán, ale samospráva byla obnovena.

Související články

Reference

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Univerzita