SdKfz 254

Z Multimediaexpo.cz

Základní charakteristika
Sd.Kfz.254

Sd.Kfz.254 ve službách Afrikakorpsu
Posádka	4 muži
Délka	4,5 m
Výška	2,20 m (na kolech) 1,96 m (na pásech)
Šířka	2,07 m
Hmotnost	6,4 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	5,5 – 14,5 mm
Hlavní zbraň	–
Sekundární zbraň	samopal MP38
Pohon a pohyb
Pohon	vznětový čtyřválec Saurer CRDv obsah 5,5 litrů
	70 k (52 kW) při 2000 ot./min
Odpružení	vinuté pružiny
Poměr výkonu	10,9 k/tunu
Dojezd	400 km (na kolech) 90 km (na pásech)

Sd.Kfz. 254 bylo průzkumné kolopásové vozidlo německého Wehrmachtu, používané během II. světové války.

Historie

Podle požadavku velení rakouské armády postavila firma Saurer roku 1935 prototyp kolopásového dělostřeleckého tahače. Prototyp dostal označení RR-6 (Räder-Raupen). Po dalším vývoji vznikl typ RR-7, schválený roku 1937 pro armádní službu. Bylo objednáno 160 vozidel. Produkce začala roku 1938, do anšlusu se podařilo vyrobit jen 15 kusů, poté byla výroba zastavena. Vyrobené tahače převzal Wehrmacht.^[1]
Ještě v roce 1938 však německý zbrojní úřad nařídil výrobu dalších 140 vozidel. Byla však požadována pancéřovaná vozidla, určená pro frontový průzkum. Vzniklá pancéřovaná verze nesla tovární označení RK-7 (Räder-Kettenfahrgestell), označení Wehrmachtu Sd.Kfz. 254. Sériová výroba probíhala v letech 1938-1940. V pancéřované verzi bylo dokončeno 129 kusů, zbylých 11 zůstalo ve formě nepancéřovaných tahačů.^[1]

Sd.Kfz. 254 byly nasazeny v Africe, na východní frontě a na Balkáně. Byly využívány především jako průzkumná vozidla motorizovaných dělostřeleckých pluků tankových divizí. Sloužily v řadách 1.Pz.Div. ,2.Pz.Div., 7.Pz.Div., 11.Pz.Div. a 15.Pz.Div. Z důvodu náročnosti na údržbu a nedostatku náhradních dílů byly postupně stahovány ze služby, poslední snad kolem roku 1944.^[1]

Tank svobody

V roce 1950 nalezl vrak tahače RR-7 bývalý automechanik Václav Uhlík z Líně u Plzně. Stroj opravil a přestavěl na opancéřovaný transportér. V něm hodlal uprchnout do Bavorska, spolu se svou ženou, dvěma dětmi a dalšími čtyřmi uprchlíky. Dne 25. července 1953 prorazili tři pásma drátěných překážek a pronikli třicet kilometrů hluboko do západoněmeckého území. Tam požádali o azyl a vystěhovali se do USA. Tam byl stroj vystavován jako "Freedom Tank" (Tank svobody). Dnes je vlastněn soukromým sběratelem.^[2]

Technický popis

Sd.Kfz. 254 je postaven základě rakouského kolopásového tahače Saurer RR-7. Vozidlo má tedy pásový i kolový podvozek.

Pásovou část tvoří sestava šesti pojezdových kol odpružených vinutými pružinami. Dále je zde hnací kolo (vpředu) a napínací kolo (vzadu). Pás je nesen třemi kladkami.^[1]

Kolovou část tvoří čtyři mechanicky sklopná kola s automobilovými pneumatikami. Při jízdě na kolech jsou poháněna pouze zadní kola, přední kola jsou řiditelná. Sklápění kol zajišťuje pomocný motor přes šnekový převod. Změna podvozku trvá asi 4 sekundy a lze ji provádět pouze při stání. Sklápění je ovládáno z místa řidiče.^[3]

Vozidlo je poháněno dieselovým motorem Saurer CRDv. Převodovka má 5 stupňů vpřed a 1 vzad.

Nástavba vozidla je plně uzavřená, svařená z pancéřových plechů tl. 14,5 mm (vpředu), 10 mm (boky, záď) a 5,5 mm (vrchní a spodní část). Vozidlo je vybaveno radiostanicemi FuG 4 a FuG 8 s rámovou anténou a FuSpr s prutovou anténou.^[1]

Literatura

PEJČOCH, I.; PEJS, O. Obrněná technika 5 : Střední Evropa 1919-1945 (I.část). 1. vyd. Praha : ARES, 2004. 375 s. ISBN 80-86158-32-2.

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 ^1,4 PEJČOCH, I.; PEJS, O. Obrněná technika 5 : Střední Evropa 1919-1945 (I.část). 1. vyd. Praha : ARES, 2004. 375 s. ISBN 80-86158-32-2. S. 139–143.
↑ PEJČOCH, Ivo. František Uhlík a Tank svobody. Historie a plastikové modelářství, 2005, roč. 15, čís. 6, s. 22-27. Dostupné online. ISSN 1210-1427.
↑ Track-wheel vehicles. Tactical and Technical Trends, prosinec 1943, čís. 39. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Panzernet.net – SdKfz 254

Německá obrněná vozidla za druhé světové války
Tanky
Panzer I • Panzer II • Panzer III • Panzer IV • Panther • Tiger I • Tiger II • Panzer 35(t) • Panzer 38(t)
Samohybné houfnice
Sturmpanzer II • SIG 33 • Wespe • Hummel • Grille • Panzerwerfer • Wurfrahmen 40 • Karl-Gerät
Útočná děla
StuG III • StuG IV • StuH 42 • Brummbär • Sturmtiger
Stíhače tanků
Panzerjäger I • Marder I • Marder II • Marder III • Hetzer • Jagdpanzer IV • Jagdpanther • Nashorn • Jagdtiger • Ferdinand • RSO
Polopásy
SdKfz 2 • SdKfz 4 • SdKfz 6 • SdKfz 7 • SdKfz 8 • SdKfz 9 • SdKfz 10 • SdKfz 11 • SdKfz 250 • SdKfz 251 • SdKfz 252 • SdKfz 253 • SdKfz 254
Obrněné vozy
ADGZ • Kfz 13 • SdKfz 221/22/23 • SdKfz 231/32/34/63 • SdKfz 247
Protiletadlové tanky
Flakpanzer 38(t) • Flakpanzer IV – Möbelwagen • Wirbelwind • Ostwind • Kugelblitz
Prototypy
Maus • E-Serie • Waffenträger • Neubaufahrzeug • Sturer Emil • Dicker Max • Coelian

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[pejcoch-0] 1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 ^1,4 PEJČOCH, I.; PEJS, O. Obrněná technika 5 : Střední Evropa 1919-1945 (I.část). 1. vyd. Praha : ARES, 2004. 375 s. ISBN 80-86158-32-2. S. 139–143.

[HPM-1] PEJČOCH, Ivo. František Uhlík a Tank svobody. Historie a plastikové modelářství, 2005, roč. 15, čís. 6, s. 22-27. Dostupné online. ISSN 1210-1427.

[lonesentry-2] Track-wheel vehicles. Tactical and Technical Trends, prosinec 1943, čís. 39. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]