Manželství

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)
Crystal Clear help index.png   Informace uvedené v tomto článku je potřeba ověřit.
  Prosíme, pomozte vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů. 		Crystal Clear help index.png

Manželství je právní a společenská instituce, která tvoří legislativní základ pro rodiny. Tradice manželského obřadu, práva a povinnosti v manželství, způsob výběru partnera, počet a pohlaví partnerů i právo vstoupit do manželství se mohou lišit v závislosti na kultuře. Dlouhodobě je manželství ekonomicky, právně, nábožensky a sociálně uznáváno jako primární společenská instituce pro výchovu dětí. V České republice je manželství dobrovolným, v zásadě trvalým soužitím dvou osob různého pohlaví, které je založeno zákonem stanoveným způsobem – sňatkem. Jeho hlavním účelem je dle zákona založení rodiny a řádná výchova dětí, tedy biologická a výchovná funkce. Jde o institut veřejného práva.

Obsah

Formy manželství

V závislosti na struktuře se rodinné svazky dělí na:

  • monogamické – soužití 2 partnerů, obvykle 1 muže a 1 ženy
  • polygamické – soužití s více než jedním partnerem (tento termín se často používá i ve smyslu polygynie), bigamie
    • polygynické – soužití 1 muže a více žen, t. j. jeden muž může mít zároveň účast ve více manželstvích
    • polyandrické – soužití 1 ženy a více mužů.
    • pokud spolu žije větší počet mužů a žen, lze to nazvat například polygamní skupinové manželství.
  • nově se můžeme setkat též s pojmem stejnopohlavní manželství.

Zásada monogamie je historicky poměrně novou, nedlouho uplatňovanou zásadou, na českém území dle zákona od poloviny 11. století.[1]

Způsoby uzavření manželství

Crystal Clear browser.png   Informace v tomto článku nemají dostatečný globální rozměr.
  Prosíme, vylepšete článek tak, aby obsahoval minimum lokální či povrchní rétoriky. 		Crystal Clear linneighborhood.png

Manželství lze podle stávajícího českého práva uzavřít dvěma způsoby:

  • Občanský (civilní) sňatek je prohlášením o uzavření manželství orgánem státu. Orgánem státu v tomto případě může být obecní úřad pověřený vést matriky; úřad, který plní jeho funkci (matriční úřad), případně i nematriční obecní úřad, pokud je jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu v jeho správním obvodu. Manželství se uzavírá v místě určeném úřadem pro konání slavnostních obřadů. Uzavřít manželství na kterémkoli vhodném místě může povolit matriční úřad, do jehož správního obvodu toto místo spadá. Takovým místem může být i například stanice metra či dno rybníka. V případě manželství uzavíraného v cizině může být orgánem zastupitelský úřad České republiky. Pokud je život jednoho se snoubenců přímo ohrožen, může prohlášení snoubenců přijmout i kapitán lodi plující pod vlajkou České republiky, kapitán letadla registrovaného v České republice a velitel vojenské jednotky České republiky v zahraničí.
  • Církevní sňatek je prohlášením o uzavření manželství před orgánem registrované církve či náboženské společnosti. Manželství se uzavírá v místě určeném předpisy církve nebo náboženské společnosti pro náboženské obřady nebo náboženské úkony. Církevní orgán je povinen do tří pracovních dnů doručit protokol o uzavření manželství s uvedením skutečností dle matričního zákona příslušnému matričnímu úřadu, v jehož obvodu bylo uzavřeno.

Po uzavření občanského sňatku lze podstoupit i obřad církevní (ovšem bez účinků uzavření manželství). Naopak po uzavření církevního sňatku nelze uzavřít sňatek občanský, neboť takový svazek již nabyl práv a povinností daných zákonem.

Předpoklady vzniku platného manželství v České republice

Musí být splněny předpoklady osobní, předpoklady sňatečního prohlášení a předpoklady formální – procedurální. V osobních předpokladech může být překážka absolutní (týkající se konkrétní osoby snoubence) či relativní (týkající se vztahu mezi snoubenci). Mezi relativní překážky patří příbuzenství v přímé linii a u linie pobočné do 2. stupně (hrozí mj. incest). Mezi absolutní překážky patří:

  • nezpůsobilost k právním úkonům
  • omezená způsobilost k právním úkonům (soud může povolit)
  • duševní porucha, která by měla za následek omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům (soud může povolit)
  • nezletilost (soud může výjimečných důvodů povolit u osoby starší 16 let)
  • manželství uzavře osoba, která již je manželem nebo registrovaným partnerem (viz polygamie)
  • nedobrovolnost, nevědomost - jeden z manželů nebyl informován o skutečnostech rozhodných nebo bylo prohlášení učiněno pod fyzickým či psychickým nátlakem

Práva a povinnosti manželů

Manželství obvykle přináší práva a povinnosti manželům, které se týkají výchovy dětí, společného vlastnictví, sexuálního chování, příbuzenských vazeb, členství v kmeni, vztahu ke společnosti, dědictví a lásce. Ve specifických případech manželství též ustanovuje právní otcovství dítěte ženy nebo právní mateřství dítěte otce. Manželství je tradičně jedním z požadavků na založení rodiny, o což se opírá i fungování společnosti. Manželství tedy neslouží pouze manželskému páru, ale též zájmům dětí a společnosti, jíž jsou součástí. V židovství, islámu a křesťanství je manželství tradičně nezbytným požadavkem pro pohlavní styk. Sexuální vztahy před manželstvím tedy nejsou těmito náboženstvími podporovány, neboť jsou považovány za smilstvo. Ještě menší přízni se těší sexuální vztahy mimo manželství (cizoložství, nevěra) jakožto porušení manželské věrnosti.

Zánik manželství

Manželství končí smrtí jednoho z manželů, pokud soud manžela prohlásí za mrtvého nebo rozvodem. Dalším způsobem je anulace manželství, jíž se domnělé manželství prohlásí za neplatné od počátku.

Náboženské pojetí manželství

Židovské pojetí manželství

Manželství je v židovství základním kamenem pro naplnění prvního přikázání, totiž „Buďte plodní a množte se“ (Gn).

Manželství ve Starém zákoně

Manželství Starý zákon spojuje se stvořením člověka. Jedná se o svazek pohlavně různých, avšak rovnocenných a rovnoprávných lidí podle řádu, který je dán od počátku (Gn 1,27n.). Manželství je smlouvou, která má jako primární záměr zajistit pokračování rodové linie muže. Manželství klade různé požadavky na muže a ženu: muž může porušit pouze cizí manželství, žena pouze manželství vlastní. Starý zákon nezná závazek monogamie a manželství je rozlučitelné. Bezženství (či celibát) je Starému zákonu cizí.

Ketuba (židovská svatební smlouva)

Ketuba je židovská svatební smlouva, která se užívá již po tisíciletí. Byla a stále je důležitým dokladem židovského manželství. Má význam nejenom společenský, ale především právní. Zpočátku sloužila jako zákonná ochrana pro ženu v případě, že by jí muž zapudil, rozvedl se s ní nebo kdyby ovdověla. Jednalo se především o finanční zaopatření a právo ženy na část manželova majetku. Dodnes se do ketuby zaznamenává finanční obnos, který stanoví novomanželé a který se ženě vyplatí po jeho smrti nebo kterým se musí vyplatit v případě rozvodu. Minimální doporučená částka je obnos, ze kterého by rozvedená žena mohla žít přinejmenším po dobu jednoho roku nebo podle zvykového práva třetina majetku. V pozdějších dobách byla svatební smlouva rozšířena o další opatření týkající se také společného života manželů (muž má povinnost svou ženu živit, šatit, vykoupit ji, kdyby byla unesena, zajistit ji lékaře aj.). Při svatebním obřadu stvrzuje muž svým podpisem platnost smlouvy a poté, co se podepíšou i dva přítomní svědci, muž obřadně předává ketubu své ženě. Ketuba je tedy platný dokument právně ochraňující ženu, který u sebe žena přechovává po celou dobu manželství. V případě, že muž nedodrží to, k čemu se ve svatební smlouvě zavázal, má žena právo se obrátit na židovský soud, tzv. bejt din. Pokud bejt din zjistí, že je žena v právu, může na její žádost povolit rozvod manželství.

Křesťanské pojetí manželství

V křesťanství je manželství právoplatným spojením dvou lidí za účelem tělesného a duchovního společenství. Většina křesťanských církví uznává jen manželství dvou osob rozdílného pohlaví, některé křesťanské církve, například United Church of Canada[2], podporují a provádí i sňatky homosexuální. Většina křesťanů manželství uznává za jednu ze svátostí.

Manželství v Novém zákoně

Ježíš Kristus považuje manželství za ustanovené Hospodinem, za trvalé spojení jednoho muže a jedné ženy. Žena má v manželství rovnoprávné postavení, zajištěné příběhem o stvoření (Mk 10,6-9; Mt 19,4n.). Manželství má podle Nového zákona své místo v dějinách spásy a vztah muže a ženy je podle něho předobrazem vztahu Krista a církve (Ef 5,32). Na manželství se tedy pohlíží jako na znamení milostiplné Boží vůle (tedy jako na svátost). Krom manželství zná Nový zákon též povolání k bezvýhradnému se darování Ježíši, a to bezženským či celibátním způsobem života.

Katolický pohled na manželství

Podle katolického učení se každé platné manželství uzavřené mezi dvěma pokřtěnými považuje za svátost. Vztah v manželství obsahuje v sobě též vztah k Bohu jakožto ke svému základu a cíli a manželství je považováno za způsob zpřítomnění Ježíše a církve ve světě (Mt 18,20). Tuto svátost si udělují navzájem přímo snoubenci, kněz (případně jáhen) působí pouze jako vyžadovaný svědek církevního aktu. Základem manželské úmluvy je tedy manželský slib snoubenců. Pokud neexistují manželské překážky, mohou manželství přijmout všichni pokřtění. Přirozené manželství je v protikladu k svátostnému manželství manželstvím mezi dvěma nepokřtěnými. Účinkem manželství je manželský svazek, který je svou povahou výlučný a uzavírá se na celý život, takže platně uzavřené a dokonané manželství končí teprve smrtí jednoho z manželů. Přelomovým pro chápání manželství se stal 2. vatikánský koncil, který se pokusil odpoutat od právního pohledu na manželství a vyzdvihl jako hlavní cíl manželství vzájemnou lásku manželů vedle plození dětí (Gaudium et spes 47-51; Lumen gentium 11)[3].

Manželství v kanonickém právu

Kodex kanonického práva stanovuje právní podmínky pro uzavření sňatku v katolické církvi. Pro platnou formu uzavření manželství se vyžaduje aktivní účast faráře, či kněze farářem delegovaným v místě uzavření manželství a alespoň dvou svědků. V nebezpečí smrti je možná účast pouze 2 svědků. Tato forma je povinná pro všechny, kdo jsou v katolické církvi. Obvyklou přípravou na manželství jsou zásnuby, poučení manželů a ohlášky. Dispens od manželských překážek uděluje diecézní biskup. Mezi tzv. prosté překážky patří: jednoduché řeholní sliby, příbuzenství zákonné či pokrevní, rozdílnost vyznání, nezletilost, pohlavní neschopnost, ještě trvající manželský svazek, různost náboženství, přijetí svátosti svěcení, veřejné doživotní (řeholní) sliby, aj.[4]

Manželství v pravoslavných církvích

Manželství v pravoslaví je vnímáno do značné míry podobně jako v římském katolicismu. Zásadním rozdílem však je, že podle pravoslavných se manželství uzavírá požehnáním, které kněz manželům při svatbě (tzv. korunovaci) udílí. Na rozdíl od katolického kanonického práva může církev fakticky již neexistující manželství prohlásit za mrtvé (např. v případě smrti jednoho z manželů, přičemž smrt může být fyzická, morální /např. zločin/ nebo duchovní /opuštění církve, hereze, nekajícné setrvávání v těžkém hříchu/; důvodem pro rozvod je podle Kristových slov cizoložství). Druhý sňatek toho, kdo nezavinil rozpad manželství, je pak možný, avšak v případě, že uzavírají další sňatek oba snoubenci, nekoná se slavnostní obřad svatby, ale jiný obřad, který je spíše kající bohoslužbou (další sňatky jsou v souladu s Písmem svatým vnímány jako shovívavost k lidské slabosti a jako prevence smilstva).

Manželství v protestantských církvích

Pro protestanty je manželství především osobní volbou dvou snoubenců. Tato volba je sociálně stvrzena civilním sňatkem a obřad v kostele má pouze naznačit duchovní rozměr této volby. V ČR se však sňatek mezi protestanty uzavírá většinou pouze přímo v kostele.

Stejnopohlavní manželství

Ve většině států euroatlantického prostředí platí zákonná výlučnost různopohlavnosti manželství (manželi se mohou stát jen muž se ženou). V posledních letech rostl počet států umožňujících uzavírat manželství i dvěma osobám stejného pohlaví.[5] Slovinská vláda příslušný zákon předala do parlamentu[6] a finská ministryně spravedlnosti očekává, že většina hlavních stran podporujících zákon jej schválí v roce 2011.[7] Od roku 1998 více než 30 států USA přijalo ústavní dodatky, které v různé míře stejnopohlavní svazky zakazují.[8] Ústavní dodatek známý jako „Proposition 8“, který od roku 2008 zakazoval stejnopohlavní manželství, byl v Kalifornii v srpnu 2010 federálním soudem shledán neústavním jak podle principu respektování všech práv náležejícím občanům tak podle součásti 14. dodatku americké ústavy o ochraně rovného zacházení, což žalobci doložili zdrcující převahou důkazů s odůvodněním, že Kalifornie nemá žádný zájem diskriminovat gaye a lesby a protože Proposition 8 neumožňuje Kalifornii naplnit její ústavní povinnost poskytovat manželství na rovném principu, přičemž nenaplňuje žádný racionální základ pro odejmutí manželství gayům a lesbám. Ve skutečnosti důkazy ukazují, že pouze do kalifornské ústavy zakotvuje představu, že různopohlavní páry jsou nadřazené stejnopohlavním. Důkazy přednesené u soudu fatálně podkopávají základní premisy předložené pro Proposition 8. Při zpochybnění výsledku referenda odhodlání voličů musí najít aspoň nějakou podporu v důkazech. Domněnky, spekulace a strach nestačí.[9] Federální soud v Massachusetts v červenci 2010 konstatoval, že „iracionální předsudky prostě nikdy nepředstavují legitimní státní zájem“ a že federální zákon Defense of Marriage Act zakazující stejnopohlavní manželství odporuje ochraně podle pátého dodatku ústavy, neboť zasahuje do práv jednotlivých států definovat manželství.[10] Evropský soud pro lidská práva v roce 2010 jednomyslně konstatoval, že stejnopohlavní manželství není žádné univerzální lidské právo a smluvní státy Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nemají povinnost jej umožňovat uzavřít. Zavedení či nezavedení stejnopohlavního manželství je věcí svobodného uvážení konkrétních států. Úmluvou chráněné lidské právo uzavřít manželství se týká dvojic různého pohlaví, v případě neumožnění ze strany státu nejde o diskriminaci ani o nerespektování rodinného a soukromého života.[11][12][13]

Průzkumy

Průzkum CVVM obyvatel České republiky starších 15 let v květnu 2010 v otázce zda by homosexuální ženy a muži měli mít právo uzavřít sňatek zaznamenal, že ke kladné odpovědi se kloní 49 % respondentů (42 % v roce 2005) a k záporné 45 % respondentů (58 % v roce 2005). Ještě větší podporu (72 %) má registrované partnerství.[14] Ve Spojených státech většina aktuálních průzkumů zaznamenala, že může být nepatrně více lidí, kteří podporují stejnopohlavní manželství, než těch, kteří jsou proti. Podle průzkumu veřejného mínění Associated Press z 11.-16 srpna 2010 na vzorku 1007 dospělých obyvatel USA na otázku, zda má federální vláda právně uznat manželství stejnopohlavních párů, odpovědělo kladně 52 % (46 % v roce 2009) a záporně 46 % (53 % v roce 2009) respondentů;[15] podle průzkumu veřejného mínění CNN z 6.-10. srpna 2010 na vzorku 500 dospělých obyvatel USA na otázku, zda gayové a lesby mají mít ústavou dané právo pro platné uzavření manželství, odpovědělo kladně 52 % respondentů a záporně 46 % respondentů.[16] Knižně vydaná studie Counted Out sociologa Briana Powella z roku 2010 udává dlouhodobý trend nárůstu podpory stejnopohlavního manželství, přičemž aktuální hodnoty byly 52 % respondentů podporujících stejnopohlavní manželství a 48 % respondentů proti němu.[17] V průzkumu pro Fox News na vzorku 900 registrovaných voličů v USA 37 % respondentů odpovědělo, že si myslí, že by homosexuálům měla být povolena legalizace manželství, 29 % si myslí, že by mělo být povoleno partnerství, nikoliv maželství a 28 % si myslí, že by neměla být povolena žádná legalizace jejich vztahů.[18] Gallupův ústav v roce 2010 konstatoval, že dle jeho dlouhodobého celonárodního průzkumu počet odpůrců legalizace stejnopohlavních manželství stále ještě převyšuje počet jeho zastánců, a to v poměru 53 % ku 44 %, přičemž síla opozice proti legalizaci vyrovnala její dlouhodobě nejnižší výsledek, zatímco podpora legalizace byla již mírně vyšší v roce 2007.[19]

Odkazy

Související články

Reference

  1. ↑ PLECITÝ, Vladimír; SKŘEJPEK, Michal; SALAČ, Josef. Základy rodinného práva. Plzeň : Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-139-7. S. 19-20. (cs) 
  2. ↑ http://www.religioustolerance.org/hom_ucc.htm
  3. ↑ Dokumenty II. vatikánského koncilu. Mádr, O. [tr.]. Praha : Zvon, 1995. ISBN 80-7113-089-3.
  4. ↑ Kodex kanonického práva, Zvon 1994, ISBN 80-7113-082-6
  5. ↑ CBC News: Same-sex marriage around the world
  6. ↑ STA: Family Law Bill Ready for Parliament
  7. ↑ YLE: http://www.yle.fi/uutiset/news/2010/07/gender-neutral_marriage_law_possible_by_2012_1804013.html
  8. ↑ The Money Behind the 2006 Marriage Amendments,The Political Climate
  9. ↑ Perry v. Schwarzenegger
  10. ↑ CNN: Judge rules federal same-sex marriage ban unconstitutional
  11. ↑ Strasbourg court rules that states are not obliged to allow gay marriage
  12. ↑ [1]
  13. ↑ Právo osob stejného pohlaví na uzavření manželství v dnešním rozhodnutí ESLP
  14. ↑ CVVM: Názory české veřejnosti na práva lidí s homosexuální orientací
  15. ↑ The AP-National Constitution Center Poll
  16. ↑ CNN Opinion Research
  17. ↑ Associated Press, David Crary, Who's a family? New study tracks shifting US views
  18. ↑ Polling report, FOX News/Opinion Dynamics Poll. Aug. 10-11, 2010
  19. ↑ Gallup, Jeffrey M. Jones, Americans' Opposition to Gay Marriage Eases Slightly, 24. května 2010

Literatura

  • PLECITÝ, Vladimír; SKŘEJPEK, Michal; SALAČ, Josef. Základy rodinného práva. Plzeň : Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-139-7. (cs) 
  • RAHNER, Karl; VORGRIMLER, Herbert. Teologický slovník. Praha : Zvon, 1996. ISBN 80-7113-212-8. (cs) 

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Manželství
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Manželství


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Man%C5%BEelstv%C3%AD“