Lužická srbština
Z Multimediaexpo.cz
Lužická srbština je všeobecné pojmenování pro příbuzné západoslovanské jazyky používané Lužickými Srby na území německé Lužice, tj. ve východním Sasku a v jihovýchodním Braniborsku.
Lužická srbština se vyvinula z jazyka Polabských Slovanů, kteří vymřeli asi v 10. století, avšak zachovaly se prameny pro přepis a rekonstrukci jejich jazyka. Lužice patřila k Zemím koruny České, ztracena byla definitivně až v roce 1814 po vídeňském kongresu. V současné době jsou Lužičtí Srbové výrazně asimilováni, někteří z nich si však uchovávají jazyk i kulturní tradice.
Po roce 1990 se stala Lužická srbština úředním jazykem v některých oblastech Německa, zejména v okolí města Budyšín (lužickosrbsky Budyšin, německy Bautzen), a vyučuje se i na místních školách. Lužičtí Srbové také prožívají jakési „národní obrození“, kdy ti z nich, kteří byli vychovávání pouze německy, mají nyní široké možnosti se jazyk svých předků naučit, a ožívají i jejich národní tradice. Většina Lužických Srbů dnes tedy ovládá lužickou srbštinu (jako jazyk pro domácí komunikaci) i němčinu (většinou v práci, při styku s úřady ap.). Z jazykovědného hlediska rozeznáváme lužickou srbštinu horní a dolní:
- hornolužická srbština (též hornolužičtina, horní lužická srbština)
- dolnolužická srbština (též dolnolužičtinu, dolní lužická srbština)
| Česky | Hornolužicky | Dolnolužicky | Polsky | Slovensky | Rusky | Polabsky | Kašubsky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| člověk |  čłowjek
| cłowjek | człowiek
| človek | человек [čiełaviék]
| clawak, clôwak | człowiek |
| večer | wječor | wjacor | wieczór | večer | вечер [viéčier] | vicer | wieczór |
| bratr | bratr | bratš | brat | brat | брат [brat] | brot | brat |
| den | dźeń
| źeń | dzień
| deň | день [dieň]
| dôn | dzéń |
| ruka | ruka | ruka | ręka | ruka | рука [ruká] | ręka | rãka |
| podzim | nazyma | nazymje | jesień | jeseň | осень [ósieň] | prenja zaima, jisin | jeséń |
| sníh | sněh | sněg | śnieg | sneh | снег [snieg] | sneg | snieg |
| léto | lěćo | lěśe | lato | leto | лето [lieta] | lato | lato |
| sestra | sotra | sotša | siostra | sestra | сестра [siestrá] | sestra | sostra |
| ryba | ryba | ryba | ryba | ryba | рыба [rýba] | ryba | rëba |
| oheň | woheń | wogeń | ogień | oheň | огонь [agóń] | widin | òdżiń |
| voda | woda | woda | woda | voda | вода [vadá] | wôda | wòda |
| vítr | wětřik, wětr | wětš | wiatr | vietor | ветер [viétier] | wjôter | wiater |
| zima | zyma | zymje | zima | zima | зима [zimá] | zaima | zëma |
Související články
- Domowina
- Karel Sklenář: Z Čech do Pompejí, vyd. Československý spisovatel 1989, kapitola Ke břehům Baltu, str. 133 - 163 (o Pobaltských Slovanech)
Externí odkazy
- Článek Lužičtí Srbové na serveru http://www.luzice.cz
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |