Litvínov
Z Multimediaexpo.cz
Litvínov (německy Leutensdorf) je město v okrese Most v Ústeckém kraji na úpatí Krušných hor, 10 km severně od Mostu, 30 km západně od Ústí nad Labem a 80 km severozápadně od Prahy. Zaujímá rozlohu 40,70 km², má 2 186 domů a v roce 2011 zde žilo téměř 26 tisíc obyvatel. S úzce propojeným okolím ale počet obyvatel čítá 39 400.
Obsah |
Historie
Nejstarší zmínka pochází z roku 1352 (Lutwinow). Původně zde byla dvě sídla – Horní a Dolní Litvínov s tvrzemi. Roku 1715 zde hrabě Jan Josef Valdštejn založil velkou manufakturu na výrobu sukna, jednu z prvních v českých zemích. Tuto událost dodnes připomíná obelisk, vztyčený ke stému výročí v roce 1815. Císař Karel VI. povýšil 7. května 1715 Horní Litvínov na městečko s právem pečeti a výročního trhu. V 19. století se v Litvínově rozvinula i hrnčířská výroba a v širokém okolí těžba hnědého uhlí. Městem byl Litvínov učiněn 5. srpna 1852. Roku 1939 byl v Záluží jižně od města pod názvem STW (Sudetenländische Treibstoffwerke) založen velký chemický závod na výrobu syntetického benzínu z uhlí, dnešní Unipetrol RPA.
Současnost
Dnes je Litvínov významným střediskem chemického a textilního průmyslu, též křižovatkou dálkových ropovodů. V okolí těžba hnědého uhlí (hlubinný důl Centrum v Záluží, dnes v likvidaci, doly v okolí Bíliny, Mostu a Jirkova). Životní prostředí je zatíženo průmyslovými emisemi. Rozsáhlá sídliště vybudovaná zejména v 70. letech 20. stol. (Pod Lesem, Hamr, Janov, ve kterém nekontrolovaně narůstají problémy s neplatiči). V roce 1996 bylo založeno litvínovské Docela velké divadlo.
Pamětihodnosti
- děkanský kostel sv. Michaela archanděla - raně barokní jednolodní stavba s dvouvěžovým hlavním průčelím, kostel navržen významným francouzským architektem Jeanem Baptistem Matheyem, stavěn v l. 1685–94
- zámek v Horním Litvínově - barokní čtyřkřídlá stavba z roku 1732 (zřejmě okruh F. M. Kaňky), dnes muzeum
- stará radnice z roku 1789
- barokní děkanství z 18. století
- barokní trojiční sloup a socha Samsona ve Voigtových sadech
- zámek v Janově - barokní trojkřídlá stavba
- Valdštejnská hrobka - empírová stavba z 20. let 19. stol.
- panský dům (bývalá poliklinika) z období druhého rokoka
- řada secesních domů ve Smetanově a Tržní ulici
- nová radnice - z 2. pol. 30. let 20. stol.
- čtvrť Osada - zajímavě řešený urbanistický soubor domů z období nacistické okupace
- obytný „Kolektivní dům“ (Koldům) z let 1949 až 1958 (V. Hilský, E. Linhart) je nejpozoruhodnější stavbou 50. let tohoto druhu
- textilní továrna RICO v Šumné - zajímavý příklad industriální architektury 2. pol. 19. stol.
- Mostecká (Janovská) přehrada - z roku 1914
Rodáci
- Mikuláš Adaukt Voigt (1733–1787)
- Iva Frühlingová (*1982)
- Eva Herzigová (*1973)
- Aleš Lehký (*1979)
- Robert Reichel (*1971)
- Ondřej Zamazal (*1981)
- Jakub Petružálek (*1985)
Hokej
V hokejové Extralize se HC Litvínov v posledních letech většinou pohyboval těsně za místy zaručujícími postup do play-off, nicméně v posledních letech se vše obrací k lepšímu, chemici nechyběli v posledních dvou play-off v řadě. Za zmínku také stojí, že v NHL působilo 22 litvínovských odchovanců - nejvíce ze všech klubů v České republice.
Hudba
Ze známých hudebníků působili v Litvínově např. klávesista a zpěvák Lešek Semelka či chlapecká skupina Lunetic. Z aktivních hudebníků mají litvínovské kořeny Iva Frühlingová, Martin Maxa nebo Xavier Baumaxa. Ve městě a okolí rovněž působí řada lokálních kapel.
Obyvatelstvo
Podle sčítání lidu, domů a bytů 2001 má Litvínov 27 397 obyvatel (tento stav se ale současným trendem snižuje). Poměr mezi pohlavími je vcelku vyrovnaný (51% žen : 49% mužů). 90,3% obyvatel se hlásí k české národnosti (ostatní národnosti jsou zejména Slováci, Němci, Poláci, Romové a Vietnamci). V Litvínově žije 12,9% věřících (převážná většina se hlásí k římskokatolické církvi). Z ekonomicky aktivního obyvatelstva je 1/3 vyučená nebo má střední odborné vzdělání bez maturity; vysokoškoláků žije v Litvínově 5,4%. Nezaměstnaných je v Litvínově 10,3%.
Doprava
- železniční doprava
- železniční stanice Litvínov, koncová stanice trati 134 Teplice – Litvínov, osobní vlaky do Teplic v hodinovém až dvouhodinovém intervalu. Ústecký kraj usiluje o elektrifikaci zbývající části tratě.[1]
- žel. zastávka Litvínov město na trati 135, tzv. Moldavské horské dráze (os. vlaky z Mostu do Oseka, vybrané spoje do Moldavy v Kr. h.).
- Tratě z těchto dvou stanic se kříží ve stanici Louka u Litvínova.
- autobusová doprava: dobré spojení s Prahou či s blízkými krušnohorskými i pánevními obcemi (Klíny, Český Jiřetín, Hora Svaté Kateřiny, Brandov, Mariánské Radčice), horší je spojení s Jirkovem a Chomutovem
- jižním okrajem města vede státní silnice I/27 (Železná Ruda-Klatovy-Plzeň-Žatec-Most-Litvínov-Dubí), další důležitou silnicí je č. II/255, vedoucí ze Záluží do Komořan (a odtud po č. 13 do Chomutova) a silnice, vedoucí z Litvínova na hraniční přechod Mníšek (CZ/D)
Městská hromadná doprava
- Podrobnější informace naleznete na stránce: Tramvajová doprava v Mostě a v Litvínově
Síť MHD je na vysoké úrovni, autobusovou dopravu provozuje Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova po celém městě a nejbližším okolí (Horní Jiřetín, Meziboří, Lom, Osek).
Tramvajová doprava mezi Litvínovem a Mostem má více jak stoleté trvání. Zpočátku jezdily tramvaje na rozchodu 1000 mm, v 50. a 60. letech byla trať přestavěna na rychlodráhu o rozchodu 1435 mm.
Trolejbusy jezdily mezi Mostem a Litvínovem v letech 1946 až 1959. Jediná dlouhá trať byla zrušena z důvodu nadbytečnosti poté, co byla tramvajová trať přestavěna na moderní rychlodráhu.
Místní části
V minulosti byl Litvínov rozdělen do 9 číslovaných místních částí, „obvodů“. Dnes se některé z nich označují i arabskými čísly místo římských (např. v názvu osadního výboru Litvínov 8 – Janov[2]).
- Litvínov I - Horní Litvínov
- Litvínov II - Dolní Litvínov, Lipětín, Růžodol (vše zlikvidováno těžbou hnědého uhlí)
- Litvínov III - Chudeřín
- Litvínov IV - Louka u Litvínova (dnes samostatná obec)
- Litvínov V - Šumná, Horní Ves, Písečná, Lounice
- Litvínov VI - Osada
- Litvínov VII - Hamr
- Litvínov VIII - Janov, Křížatky
- Litvínov IX - Záluží (zlikvidováno v souvislosti s výstavbou chemického závodu)
Aktuální členění na místní části je uvedeno v rámečku v dolní části článku.
Fotogalerie
Reference
- ↑ Kraj chce elektrifikovat trať do Litvínova, SŽDC váhá Mostecký deník, 6. 4. 2011.
- ↑ Osadní výbor místní části Litvínov 8 – Janov, web města Litvínov
Externí odkazy
- Oficiální stránky města
- Historie města
- Meziboří a Litvínovsko v prostoru a čase
- Staré pohlednice z Litvínova
|
Města a obce okresu Most |
---|
Bečov • Bělušice • Braňany • Brandov • Český Jiřetín • Havraň • Hora Svaté Kateřiny • Horní Jiřetín • Klíny • Korozluky • Lišnice • Litvínov • Lom • Louka u Litvínova • Lužice • Malé Březno • Mariánské Radčice • Meziboří • Most • Nová Ves v Horách • Obrnice • Patokryje • Polerady • Skršín • Volevčice • Želenice |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |