Lhota pod Hořičkami
Z Multimediaexpo.cz
Obec Lhota pod Hořičkami se nachází v bývalém okrese Náchod, který leží v kraji Královéhradeckém.
Obsah |
Přírodní poměry
Poloha
Lhota pod Hořičkami se nachází v blízkosti silniční spojnice mezi městy Česká Skalice a Úpice. Na severovýchodě v okolí Nového Dvora a Zádušního lesa sousedí Lhota s Hořičkami, severozápadně to dále jsou Litoboř a Slatina nad Úpou, na východě místní části Světlé v oblasti kolem Pohodlí se obec dotýká Žernova, na jihu až jihovýchodě Světlé se nalézá Vestec, jehož místní část Hostinka odděluje katastr Světlé od mateřské obce. Sama Lhota je z východu obklopena místními částmi Vestce, ať již jde o jmenovanou Hostinku, Nouzín či Větrník. Od Větrníku přes Dlouhou Vodu až po Válovice se nacházejí Chvalkovice se svou místní částí Malou Bukovinou. V oblasti Válovic pak chvalkovický katastr přechází v brzický a chlístovský.
Rozloha a části obce
Obec se rozkládá na ploše 591 ha a je tvořena třemi místními a katastrálními částmi zároveň:
Využití půdy
(stav z roku 2004)
| <center>Lesní půda<center> | <center>Louky<center> | <center>Orná půda<center> | <center>Ostatní plochy<center> | <center>Ovocné sady<center> | <center>Vodní plochy<center> | <center>Zahrady<center> | <center>Zastavěné plochy<center> | <center>Zemědělská půda<center> |
<center>591.4705<center> | <center>81.5407<center> | <center>39.0759<center> | <center>401.2663<center> | <center>29.3010<center> | <center>8.6199<center> | <center>2.3148<center> | <center>19.4702<center> | <center>9.8817<center> | <center>468.4323<center> |
Pramen: Český statistický úřad
Hydrologie
Na katastru obce se nacházejí dva výraznější toky - Válovický a Větrnický potok.
Geologie a geomorfologie
Geomorfologicky je povrch obce řazen převážně do Orlické tabule, resp. její součásti - Českoskalická tabule, jež se nachází na slínovcích a spongilitech spodního a středního turonu, k nimž se přidávají ještě pleistocénní štěrky a písky. V obci však můžeme naleznout již znatelný přechod v Krkonošské podhůří, přesněji jeho nejjižnější okrsek - Kocléřovský hřbet, proto zde můžeme najít i druhohorní opuky a pískovce. Styk geologických útvarů můžeme sledovat např. v oblasti Babiččině údolí, kde prvohorní vrstvy karbonského a permského útvaru a místy i starohorní krystalické horniny České křídové pánve přecházejí do podkrkonošského permokarbonu a spodního triasu. Díky středně živnému podloží jsou na území obce nejvíce rozšířeny hnědé půdy, většinou poměrně hluboké, písčitohlinité a nepříliš kamenité, ale na permských a karbonských pískovcích převládají mezotrofní a oligomezotrofní hnědé půdy a v údolí Světlé směrem k Babiččinu údolí nalezneme podzoly a fluvizemě.
Fauna a flóra
Fauna i flóra jsou zastoupeny typickými druhy obvodu hercynskosudetského. Ve větších lesních celcích převládají smrkové monokultury, a to již od 16. století. K nim se přidávají původně převládající buky, duby, olše, javory, habry, trnky a plevelně se vyskytující bezy černé. Na lokality bohaté slínovci pronikají teplomilné hajní a stepní druhy vápnomilné květeny - zapalice žluťuchovitá, dymnivka dutá, tolita lékařská, dobromysl obyčejná, řepík lékařský, šalvěj luční či oman vrbolistý. Na stinných svazích při řece Úpě, se vyskytují podhorské druhy sudetské květeny, např. devětsil bílý, kokořík přeslenitý, udatna lesní, měsíčnice vytrvalá, kakost lesní nebo vrbina hajní. Nemůžeme také nejmenovat zástupce kapraďorostů - kapraď samec, papratku samičí, osladič obecný či plavuň vidlačku, i když právě ona postupně mizí. V katastru obce, přesněji v místní části Světlá, se nachází část Národní přírodní památky Babiččino údolí, která byla vyhlášena 9. června 1952. Tam také v řece Úpě můžeme nalézt kapra obecného, štiku obecnou, lína obecného, pstruha potočního a okouna říčního. Bezobratlých živočichů nalezneme na katastru obce mnoho, i když někteří již dávno vyhynuli, jako příklad můžeme jmenovat výskyt vzácného bourovce trnkového, který popsal v roce 1929 právě ve Lhotě pod Hořičkami přírodovědec J. Sterneck ve svém díle Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens. Bohaté je i zastoupení ptačí říše. Vyskytuje se tu káně lesní, poštolka obecná, konipas horský, konipas luční, ledňáček říční, výr velký, datel černý, žluna šedá, strakapoud prostřední, strakapoud malý, linduška lesní a skoro všechny druhy sýkor. Zástupcem obojživelníků je mlok skvrnitý, čolek obecný a kuňka obecná. Za zmínku stojí i savci, i když tamní druhy nejsou proti okolí žádnou výjimkou, ať už se jedná o hraboše polního, veverku obecnou, kunu skalní či srnce obecného.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatelstva
<center>Rok<center> | <center>1869<center> | <center>1880<center> | <center>1890<center> | <center>1900<center> | <center>1910<center> | <center>1921<center> | <center>1930<center> | <center>1950<center> | <center>1961<center> | <center>1970<center> | <center>1980<center> | <center>1991<center> | <center>2001<center> |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
<center>Počet obyvatel (obec celkově/samotná Lhota pod Hořičkami<center> | <center>978/388<center> | <center>862/338<center> | <center>763/306<center> | <center>746/283<center> | <center>711/280<center> | <center>633/261<center> | <center>588/229<center> | <center>440/193<center> | <center>363/146<center> | <center>326/136<center> | <center>275/118<center> | <center>222/114<center> | <center>246/130<center> |
Pramen: Český statistický úřad
Vývoj počtu obyvatelstva v obci za poslední roky
<center>Rok<center> | <center>2002<center> | <center>2003<center> | <center>2004<center> | <center>2005<center> | <center>2006<center> | <center>2007<center> | <center>2008<center> | <center>2009<center> |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
<center>Počet obyvatel<center> | <center>247<center> | <center>250<center> | <center>252<center> | <center>249<center> | <center>244<center> | <center>250<center> | <center>247<center> | <center>251<center> |
Pramen: Český statistický úřad
Počet obyvatel
(podle sčítání lidu v roce 2001)
<center>Místní část<center> | <center>Celkem obyvatel<center> | <center>Z toho žen<center> | <center>Ekonomicky aktivních<center> |
<center>Lhota pod Hořičkami<center> | <center>246<center> | <center>127<center> | <center>106<center> |
<center>Lhota pod Hořičkami<center> | <center>130<center> | <center>64<center> | <center>61<center> |
<center>Světlá<center> | <center>77<center> | <center>45<center> | <center>31<center> |
<center>Újezdec<center> | <center>39<center> | <center>18<center> | <center>14<center> |
Pramen: Český statistický úřad
Národnostní složení
(podle sčítání lidu v roce 2001)
<center>Národnost<center> | <center>Česká<center> | <center>Moravská<center> | <center>Slovenská<center> | <center>Polská<center> | <center>Ukrajinská<center> |
---|---|---|---|---|---|
<center>Počet<center> | <center>236<center> | <center>1<center> | <center>1<center> | <center>1<center> | <center>1<center> |
Pramen: Český statistický úřad
Náboženské vyznání
(podle sčítání lidu v roce 2001)
<center>Víra<center> | <center>Věřící celkem<center> | <center>Církev římskokatolická<center> | <center>Církev čs. husitská<center> | <center>Českobratrská církev evangelická<center> |
---|---|---|---|---|
<center>Počet<center> | <center>108<center> | <center>78<center> | <center>19<center> | <center>2<center> |
Pramen: Český statistický úřad
Vývoj počtu domů
<center>Rok<center> | <center>1869<center> | <center>1880<center> | <center>1890<center> | <center>1900<center> | <center>1910<center> | <center>1921<center> | <center>1930<center> | <center>1950<center> | <center>1961<center> | <center>1970<center> | <center>1980<center> | <center>1991<center> | <center>2001<center> |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
<center>Počet domů (obec celkově/samotná Lhota pod Hořičkami)<center> | <center>153/63<center> | <center>155/64<center> | <center>154/66<center> | <center>152/64<center> | <center>151/62<center> | <center>154/64<center> | <center>158/64<center> | <center>157/63<center> | <center>134/134<center> | <center>126/57<center> | <center>104/45<center> | <center>148/66<center> | <center>146/65<center> |
Pramen: Český statistický úřad
Historie
Obec byla založena v první polovině 13 století, ale první písemná zmínka o ní je až z roku 1405. Od začátku 15. století patřila Lhota k hradu Vízmburk. Jeho držitel Petr Adršpach z Dubé a z Náchoda nehospodařil dobře a již mezi lety 1516-1519 prodal hrad i s blízkým okolím Janu Špetlovi z Janovic, ale nedokázal si udržet ani svoje zboží skalské a rýzmburské, do něhož byla počátkem 16. století přiřazena i Lhota, a tak roku 1527 ho zastavil Zdeňkovi Lvovi z Rožmitálu a Janu Krušinovi z Lichtemburka. Od nich se v roce 1534 dostala Lhota i s ostatními majetky, např. se Světlou, Ratibořicemi, Křižanovem, Chlístovem, Hořičkami a Libňatovem, do vlastnictví Jana z Pernštejna, který již předtím zdědil panství vízmburské a náchodské po svém bratrovi Vojtěchovi z Pernštejna, jenž zesnul 17. března 1534 v Pardubicích a i jeho žena Johanka z Vartemberka ho nepřečkala o mnoho déle, neboť zemřela 16. března 1536 v Náchodě. Jan z Pernštejna byl známým hromaditelem majetků, ale nepatřil mezi dobré hospodáře, a tak v roce 1544 zpustlé rýzmburské panství prodává Bernardovi Žehušickému z Nestajova. Ten umírá v roce 1563 jako bezdětný a jeho majetku se ujímá jeho strýc Jan Žehušický z Nestajova. Bohužel díky jeho chatrnému zdraví tomuto zboží vládne necelý rok a celé Rýzmbursko se dostává do rukou jeho bratra Hertvíka. Za něho panství vzkvétá, ale tento rozkvět je zastaven jeho smrtí v roce 1578. Nastává období šarvátek o jeho majetek, k němuž se hlásí jeho manželka Bohunka z Hustířan, sestry Mandaléna, Alžběta a Lidmila a Jan Chuchelský z Nestajova. Nakonec byla 6. dubna 1579 sepsána dohoda, v níž bylo panství rýzmburské postoupeno sestrám zesnulého, i když bylo ztenčeno o zboží skalské a adršpašské, které bylo prodáno ještě za života Hertvíka Žehušického z Nestajova (1576), i když onoho majetku nakonec také nabyly, ale až roku 1580. Rozsáhlé dluhy však musely být spláceny, a tak se panství ztenčovalo. Trojice sester se nakonec dohodla o rozdělení zbytku tím způsobem, že Mandaléna získala majetky rýzmburské, Alžběta obdržela Teplice a Adršpach a Lidmila ovládla panství skalské a stárkovské. Rýzmburské panství však za Mandalény Úlibské z Nestajova neprospívalo a v roce 1582 byly prodány Jaroslavovi ze Smiřic Ratibořice, Lhota pod Hořičkami, Chlístov a Křižanov. Pánům ze Smiřic bylo roku 1621 zabaveno panství náchodské kvůli jejich účasti ve stavovském povstání a o dva roky později ho nabývá Marie Majdaléna Trčková z Lobkovic, aby ho v roce 1628 prodala svému synovi Adamovi Erdmanovi Trčkovi z Lípy, přičemž je Lhota přiřazena k ratibořickému statku a s ním dále mění majitele, neboť Adam Trčka z Lípy je spolu s Albrechtem z Valdštejna v Chebu zavražděn (25. února 1634) a jeho majetky propadají císaři. Novým majitelem se stal hrabě Octavio Piccolomini, kterému panství ke dni 10. května 1634 daroval sám císař. Po vymření rodu Piccolominiů 6. července 1783 vznikl o panství náchodské spor, který skončil až tím, že po Josefu Vojtěchovi hraběti Desfours v Mont a Athienville a na Průhonicích a Františkovi Antonínovi hraběti Desfours koupil Náchodsko Petr, vévoda kuronský a zaháňský. Po něm pak nastupuje jeho dcera kněžna Kateřina Zaháňská, která je v době své nezletilosti zastupována Josefem Vratislavem z Mitrovic. Po její smrti v roce 1839 zdědila majetky Marie Pavlína, kněžna z Hohenzollernu a z Hechingenu a od ní panství koupil Karel Oktavius, hrabě z Lippe a z Bisterfeldu. Po krátké době Náchodsko koupil kníže Schaumburg-Lippe a v rukou jeho potomků zůstaly tamní majetky, i když v okleštěné formě, až do roku 1945, kdy byly zabaveny na základě Benešových dekretů. To však již Lhota pod Hořičkami byla dávno samostatnou obcí s voleným zastupitelstvem. V revolučním roce 1848 počal novodobý rozvoj obce, neboť v ten samý rok byla založena škola, pro níž byla v roce 1897 postavena nová budova a v ní se učilo až do roku 1945. Obecní boom pokračoval i po vyhlášení samostatné Republiky československé. Roky 1925-1927 přinesly vybudování zdejšího vodovodu a v roce 1930 byl do obce zaveden elektrický proud. Poté přišla okupace, 2. světová válka a komunistický režim. Všechna tato období rozvoji obce ne zrovna přála. Po likvidaci systému střediskových obcí v roce 1990 se stala znovu samostatnou obcí, ale později se její katastr zmenšil, neboť v roce 1994 byly její části Hostinka a Větrník přičleněny k obci Vestec.
Pamětihodnosti
- Dřevěná zvonička ve Světlé z roku 1764
- Zvonička v Újezdci
- Drobná sakrální architektura
Významní rodáci a osobnosti, jež významně ovlivnily život obce
- František Bílek (21. listopadu 1873 Světlá - ?) - římkat. kněz
- Karel Hadrava (23. února 1798 Světlá - ?) - římkat. kněz
- Jan Špulák (přelom 18. a 19. století Lhota pod Hořičkami) - sedlák a rychtář v Batňovicích
Průmysl
Průmysl není zastoupen.
Zemědělství
Rostlinná i živočišná výroba se neliší od okolních obcí (obilniny, okopaniny, hovězí dobytek), neboť stejně jako v ostatních obcích zde vedle několika soukromých rolníků hospodaří dolanské zemědělské družstvo, které vzniklo v roce 1977 sloučením těchto JZD:
- JZD 25.únor Lhota pod Hořičkami - Zájezd se sídlem v České
Skalici (zal. 1957),
- JZD ve Slatině nad Úpou,
- JZD Partyzán Exnar - Chvalkovice v Čechách,
- JZD Československo-sovětského přátelství se sídlem v Hořičkách,
- JZD Nový život se sídlem v Mezilečí (1965),
- JZD "Svornost" se sídlem v Brzicích.
Doprava
Obec nemá přímé železniční spojení a nejbližší zastávkou Českých drah je Česká Skalice. Sama obec je stranou hlavních silničních cest, jen její místní část Světlá leží na silnici č. 304, která spojuje Českou Skalici s Úpicí. Autobusovou dopravu zajišťuje společnost ORLOBUS svojí linkou Česká Skalice-Hořičky-Červený Kostelec.
Literatura
- SEDLÁČEK, August, Zámky a tvrze království českého 5 - Podkrkonoší, Praha 1887
- Náchodsko - Hradecko : turistický průvodce ČSSR, Praha 1986
Lhota pod Hořičkami |
Světlá |
Újezdec