Jodid stříbrný
Z Multimediaexpo.cz
Jodid stříbrný (AgI) je anorganická sloučenina jodu a stříbra. Tato žlutá fotocitlivá pevná látka se používá ve fotografii, jako antiseptikum v medicíně a pro umělé vyvolávání deště a zakládání oblaků. AgI je prakticky nerozpustný ve vodě a velmi špatně rozpustný i v koncentrovaném roztoku amoniaku[1].
Krystalová struktura jodidu stříbrného se s teplotou mění. Jsou známy následující fáze[2]:
- Do teploty 420 K (147 °C) existuje AgI v β-fázi, což je wurtzitová struktura. Je znám jako minerál jodargyrit.
- Nad 420 K podléhá AgI přeměně na α-fázi, což je objemově centrovaná krychlová struktura a stříbrné ionty jsou náhodně rozptýleny mezi koordinační čísla 2, 3 a 4.
- Při teplotách pod 420 K existuje i metastabilní γ-fáze mající sfaleritickou strukturu.
Obsah |
Použití
Fotografie
Ve fotografii se tato látka začala poprvé využívat v technice daguerrotypie, patentované Louisem Daguerrem již v roce 1839. Fotografický obraz se zaznamenával na desku potaženou jodidem stříbrným, přičemž doba expozice trvala asi 15 až 20 minut.
Vyvolávání deště
Krystalová struktura AgI je podobná struktuře ledu, což umožňuje vyvolávat mrznutí (heterogenní nukleaci) při zakládání oblaků za účelem umělého vyvolání deště. Pro tento účel se spotřebuje zhruba 50 tun AgI ročně, z toho při každém takovém experimentu 10 až 50 gramů[3].
Jodid stříbrný jako iontový vodič
Přeměna mezi formami alfa a beta představuje tání stříbrné (kationtové) podmřížky. Entropie tání pro α-AgI je přibližně poloviční oproti entropii chloridu sodného (typické iontové tuhé látky). To lze racionalizovat zmínkou, že krystalová mřížka AgI je při přeměně mezi formami α a β také v zásadě částečně roztavená. Přidáním entropie přeměny z α na β k entropii tání se získá hodnota, která je mnohem blíže entropii tání chloridu sodného.
Reference
- ↑ Stříbro - Remy H.: Anorganická chemie II.
- ↑ BINNER, J. G. P., Dimitrakis, G.; Price, D. M.; Reading, M.; Vaidhyanathan, B. Hysteresis in the β–α Phase Transition in Silver Iodide. Journal of Thermal Analysis and Calorimetry, 2006, roč. 84, s. 409–412. Dostupné online [PDF]. DOI:10.1007/s10973-005-7154-1.
- ↑ Phyllis A. Lyday "Iodine and Iodine Compounds" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, Wiley-VCH, Weinheim, 2005.
Externí odkazy
|
| Jodidy s prvkem v oxidačním čísle I. |
|---|
|
Jodid stříbrný (AgI) • Jodid hlinný (AlI) • Jodid zlatný (AuI) • Jodid měďný (CuI) • Jodid lithný (LiI) • Jodid sodný (NaI) • Jodid draselný (KI) • Jodid rubidný (RbI) • Jodid cesný (CsI) • Jodid rtuťný (Hg2I2) • Jodid indný (InI) • Jodid thallný (TlI) • Jodid thorný (ThI) • Jodovodík (HI) |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |