Jean Gabin

Z Multimediaexpo.cz

Jean Gabin (* 17. květen 1904 Paříž, † 15. listopadu 1976 Neuilly-sur-Seine) byl slavný francouzský herec a válečný hrdina.

Životopis

Narodil se v Paříži jako Jean-Alexis Moncorgé, vyrůstal ve vesničce Mériel v okrese Seine-et-Oise asi 35 km od Paříže. Byl synem kabaretních bavičů, nejprve pracoval jako dělník a pomocná síla, ale již v 19 letech vstoupil do showbussinesu v proslulém pařížském kabaretu Folies Bergère. Před tím než odešel do armády pokračoval ve vystupování v rozličných menších rolích.

Po dokončení své vojenské služby se vrátil do zábavního průmyslu, pracoval pod uměleckým jménem Jean Gabin v téměř v každém z pařížských kabaretů, vystupoval i v operetách. Stal se členem souboru, který cestoval po Jižní Americe, a po svém návratu do Francie našel práci v Moulin rouge. Díky svým výkonů se dostával do povědomí lidí, dostavily se i lepší divadelní role, které vedly k jeho účinkování nejprve v němých filmech (od roku 1928).

O dva roky později přešel snadno po příchodu zvukového filmu ke společnosti Pathé Frères, kde natočil film s názvem Chacun sa Chance. Hrál zde vedlejší role, kterých v následujících čtyřech letech natočil asi tucet. Prvního uznání se mu dostalo až ve filmu Maria Chapdelaine režiséra Juliena Duviviera. Romantický hrdina jeho podání ve válečném dramatu z roku 1936 La Bandera z něj udělá hlavní hvězdu, následující Duvivierův film Pépé le Moko z roku 1937 s Gabinem v hlavní roli mu získá mezinárodní věhlas. Ve stejném roce připravuje Jean Renoir své mistrovské dílo Velká Iluze (La Grande Illusion) - protiválečný film, který měl velký kasovní úspěch a s příznivými kritikami běžel v New Yorku po nevídaných šest měsíců.

Zahrnut nabídkami z amerického Hollywoodu Gabin všechny odmítal až do příchodu druhé světové války. S postupem německé okupace se Gabin přidal k Jeanu Renoirovi a Julienu Duvivierovi ve Spojených státech. Po rozvodu se svou druhou ženou v roce 1939, během svého působení v Hollywoodu, si začal žhavý milostný románek s americkou filmovou herečkou a zpěvačkou německého původu Marlene Dietrichovou. Nicméně jeho filmy v Americe nebyly příliš komerčně úspěšné.

Jeho složitá osobnost a příliš velké ego mu v jeho hollywoodské kariéře dost uškodily, když pracoval pro RKO Pictures. Před začátkem jednoho z filmů požadoval na poslední chvíli, aby Marlene Dietrichová získala jednu z hlavních rolí. Studio to odmítlo. Když Gabin nechtěl ze svého požadavku slevit, byl vyhozen a filmování bylo stornováno.

Za války se Gabin přidal k Osvobozeneckým francouzským silám generála Charlese de Gaulla a po boku spojenců pak bojoval v severní Africe. Účastnil se invaze v Normandii (den D) a byl jedním z těch, kteří opět osvobodili Paříž. Za statečnost v bojích byl vyznamenán válečným křížem.

Po několika neúspěšných poválečných filmech se Gabin vrátil na „prkna, co znamenají svět“ a jeho někdejší věhlas postupně chřadnul. Nicméně v roce 1949 získal hlavní roli ve filmu Reného Clémenta Au-Delà Des Grilles, který vyhrál cenu americké filové akademie Oscar za nejlepší zahraniční film. Přesto se ale tento jakož i další Gabinovy filmy potýkaly s nepříliš velkým zájmem diváků. Když už se zdálo, že jeho hvězda pohasla, povedl se mu v roce 1954 velký filmový návrat ve filmu Touchez pas au grisbi režiséra Jacquese Beckera, který sklidil uznání jak u filmové kritiky a byl i divácky úspěšný.

Po dobu své 20 let dlouhé herecké kariéry natočil Jean Gabin téměř 100 různých filmů.

Jean Gabin zemřel na srdeční infarkt v roce 1976 ve své rezidenci na pařížském předměstí Neuilly nad řekou Seinou. Na své přání byl kremován se všemi vojenskými poctami a jeho popel byl rozprášen do moře. Jako jedna z největších hvězd francouzského filmu byl zařazen do Legie Slávy (Legion of Honour). Ve městě Mériel bylo zřízeno Muzeum Jeana Gabina, s pamětními exponáty z dob jeho úspěšné filmové kariéry a vojenské slávy.

Externí odkazy