Eiffelova věž

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Večerní pohled na Eiffelovu věž (HDR)


Eiffelova věž (francouzsky La Tour Eiffel /tuʀ ɛfɛl/) je ocelová věž v Paříži, v současnosti nejznámější pařížská dominanta. Byla postavena v letech 1887 až 1889 a až do roku 1930, kdy byl dostavěn Chrysler Building, byla s výškou 300,65 metru nejvyšší stavbou světa. Dnes měří včetně antény na vrcholu 324 metrů. Je pojmenována po svém konstruktérovi Gustavu Eiffelovi (1832–1923). Eiffelova věž byla postavena u příležitosti stého výročí velké francouzské revoluce a Světové výstavy, která se v roce 1889 v Paříži konala, a měla zde původně stát jen 20 let do roku 1909. Ovšem kvůli svému významu coby meteorologická stanice a později i televizní a rozhlasový vysílač byla zachována. Pařížané tuto stavbu nejprve nenáviděli a označovali ji jako trn v oku (spisovatel Guy de Maupassant pravidelně navštěvoval v ní umístěnou restauraci s tím, že je jediným místem v Paříži, odkud se na věž nemusí dívat). Mezi kritiky stavby patřili také Émile Zola nebo Alexandre Dumas mladší.

V současnosti je věž významným turistickým cílem, na nějž jsou Pařížané hrdí a který ročně navštíví 6,5 milionů lidí (2005) z celého světa. Věž má tři plošiny, první je ve výšce 57 metrů, druhá ve výšce 115 metrů a třetí ve výšce 276 metrů. Třemi nohami věže jezdí lanovky do prvního a druhého patra, ve čtvrté noze jsou schodiště pro pěší. Z druhého patra pak vedou výtahy do třetího patra. Maximální oscilace vrcholu i při velmi silném větru je 12 centimetrů, výška může vlivem teplot (tepelná roztažnost) kolísat až o 18 centimetrů. Při optimální viditelnosti lze z vrcholu dohlédnout až do vzdálenosti 67 kilometrů. Pod věží je busta A. G. Eiffela, kterou sem v roce 1923 umístil Antoine Bourdelle jako ocenění práce Gustava Eiffela. Pod balkonem první plošiny se nachází nápis složený ze 72 jmen vědců. Věž byla předlohou mnoha imitací, například i pro Petřínskou rozhlednu.

Obsah

Historie

původní plán

Plánování

První plány stavby byly zahájeny už v roce 1884. Stavba probíhala v letech 1887 až 1889 jako vstupní brána na Světové výstavě 1889, jako symbol oslav 100 let od Francouzské revoluce. Eiffel se svými plány původně počítal s postavením věže ve španělské Barceloně v roce 1888, kdy tam probíhala Světová výstava. Radní města ale tento návrh zamítli, protože projekt byl moc nákladný a v ohledu architektury města také nevkusný. Poté co byl Eiffel ve Španělsku odmítnut, podal svůj návrh Paříži, kde se výstava konala o rok později. V Paříži bylo předvedeno mnoho návrhů. Například obří gilotina na počest obětem revoluce, nebo vysoký sloup, na jehož vrcholu by bylo umístěno světlo, které by osvětlovalo noční město. Objevila se také obří 220 m vysoká fontána, ze které by tryskala voda široko daleko. Nakonec ale zvítězil plán Gustava Eiffela.

Na tomto projektu pracovalo 50 inženýrů, aby vypracovalo 5300 výkresů. Všech 18 038 železných trámů bylo detailně vykresleno. Ocelová konstrukce váží asi 7500 tun, ale celková hmotnost je 10 100 tun. Věž se skládá z 18 038 ocelových kusů, které jsou spojeny pomocí dvou a půl milionů nýtů[1]. Věž byla pro svůj vzhled velice kritizována veřejností a po dostavění pro ně působila jako trn v oku. Někteří Pařížané tuto stavbu nejprve nenáviděli (spisovatel Guy de Maupassant pravidelně navštěvoval v ní umístěnou restauraci s tím, že je jediným místem v Paříži, odkud se na věž nemusí dívat). Mezi kritiky stavby patřili také Émile Zola nebo Alexander Dumas. Věž měla stát uprostřed Paříže původně jen 20 let (do roku 1909), poté měla být zbořena. I proto bylo jedno z kritérií architektonické soutěže, aby se dala budoucí stavba, která vyhraje, snadno rozebrat. Nakonec věž ale zůstala stát pro svůj vědecký význam a také pro vysílání televize a rozhlasových stanic.

Výstavba

Eiffelovka ve výstavbě v roce 1888
Postup výstavby

Práce začaly v roce 28. ledna 1887 a byla dokončena těsně před zahájením výstavy v březnu 1889. Stavba věže se původně předpokládala na 14 měsíců, nakonec se však skoro zdvojnásobila na 26 měsíců[1] a její cena prodražila o 1.5 milionu franků. Počet pracovníků nepřesáhnul 250, protože většina dílů byla vytvořena a spojena v továrnách v Levallois-Perret. Přímo na stavbě tak bylo namontováno asi jen 1 000 000 nýtů, zbylý 1 500 000 byl využit na spojení konstrukce v továrně.

Nejprve byly vybudovány základy, díky kterým stavba vyvíjí tlak na zeminu pouhých 4,5 kg / cm2, což je asi hodnota sedícího člověka na židli. Montáž kovových konstrukcí začala v červenci 1887. Jako stavbyvedoucí působil Jean Compagnon. Výstavba probíhala pomocí jeřábů, které zvedaly do výšky někdy až 30 metrové složené železné konstrukce. Pomocí lešení a podpůrných sloupů stavba probíhala až do výstavby první plošiny (57 m). Ta byla dokončena 7. prosince 1887. Podobným způsobem se pokračovalo i při výstavbě druhé plošiny ve 115 metrech. Ta byla dokončena v srpnu 1888. V září 1888 když bylo dostavěno 2. patro, začali pracovníci stávkovat. Nechtěli pracovat 9 hodin v zimním období a 12 hodin v létě. Také se jim nelíbily jejich platy, protože práce na věži znamenala velké riziko. I když měli pracovníci lepší finanční podmínky něž většina lidí v té době v tomto řemesle, tak jim Gustave Eiffel vyhověl a zvýšil jim platy, ale nerozlišovala se výše platů podle výšky, ve které zaměstnanec pracoval. Gustave Eiffel to odůvodnil tím, že není vůbec žádný rozdíl jestli pracují v 50 m výšce, nebo v 200 metrové. O tři měsíce později vypukla druhá stávka, při které zaměstnanci odmítli vyjednávat.

Riziko úrazů bylo obrovské, protože na rozdíl od mrakodrapů věž neměla žádná patra s výjimkou dvou plošin. I když byly při stavbě použity bezpečnostní prvky jako například bezpečnostní zábradlí, jeden člověk v průběhu stavby zemřel poté, co ztratil rovnováhu a spadl. Každých sedm let probíhají nátěry a ošetření proti korozi železné konstrukce. Při těchto rekonstrukcích se spotřebuje asi 50 – 60 tun barvy.

Otevření

Dne 6. května 1889 byla věž otevřena pro veřejnost. Otevření bylo uvítáno 21 salvami z děla. Působila jako vstupní brána na probíhající veletrhy, které končily 15. května téhož roku. V prvním týdnu ještě nefungovaly výtahy. I přesto Eiffelovu věž navštívilo za ten týden 28 922 lidí, kteří vyšlapali po schodech až do třetího patra. Za první rok provozu ji navštívilo 2 miliony lidí, tehdy bylo vstupné 5 franků za osobu. Po skončení veletrhů a slávy, která vznikla po otevření, rychle ubyli návštěvníci. Například v roce 1899 ji navštívilo pouze 150 000 návštěvníků. Oživení návštěvnosti probíhalo až v roce 1900, kdy v Paříži opět probíhala Světová výstava. Za ten rok bylo evidováno více než milion návštěvníků, což je několikanásobek oproti minulým rokům. Po skončení veletrhů opět navštěvovalo věž minimum návštěvníků. Budoucnost věže tehdy nebyla zaručena a mohla být i zbourána, jak bylo plánováno na rok 1909.

Tehdejší největší reklama na světě

Význam

V roce 1889 byla na posledním patře pro Ústřední meteorologický úřad zprovozněna se souhlasem Gustava Eiffela meteorologická stanice. V říjnu 1898 Evžen Ducretet provedl první bezdrátové telefonní spojení. Tehdy propojil hovor mezi Eiffelovou věží a Pantheonem v Paříži, vzdálené od sebe asi 4 km. V roce 1903 kapitán Gustave Ferrie usiloval o vytvoření sítě bezdrátového telegrafu. Většina lidí v armádě to zavrhovala, protože se jim toto spojení zdálo nedůvěryhodné. G. Eiffel ovšem naplánoval anténu, která byla umístěna na věž. Toto vysílání nakonec sklidilo obrovský úspěch. V roce 1909 byl na vrcholu Eiffelovky postaven malý pokusný aerodynamický tunel, ten byl později nahrazen větším. V roce 1920 byl vysílač pro vojenské sítě přestaven i na civilní. Roku 1921 začalo z věže pravidelné vysílání rozhlasových programů a od roku 1925 zde začaly vysílat první televizní stanice. Věž je nejvyšším bodem v pařížské oblasti a nachází se v samotném centru města, a proto byl jeho rádiový vysílač strategický v průběhu první i druhé světové válce a je strategický dodnes. Nedostačující anténa byla v roce 1959 nahrazená novou a větší. Ta zařídila pokrytí pro 10 milionů lidí a díky ní vzrostla věž na 320,75 metrů. V roce 2005 byl nainstalován vysílač pro digitální vysílání.

Životnost

Smlouva ze dne 8.ledna 1887, kterou podepsali Gustave Eiffel, Édouard Lockroy a Eugène Poubelle, zařídila provoz věže na 20 let od slavnostního otevření v roce 1889 do konce roku 1909. Nakonec byla prodloužena životnost stavby o dalších 70 let, protože se objevil vysoký význam, a to hlavně ve vědeckém odvětví. 17 února 1981 byla městskou radou vydána pozitivní zpráva o prodloužení otevření Eiffelovky o dalších 25 let do Silvestra roku 2005, převážně díky vysílání z věže a turistické atraktivitě. Od 1. ledna roku 2006 má na starost provoz věže organizace SETE, ta získala kontrakt na dalších 10 let. Stoprocentní vlastník je město Paříž.

Popis věže

Věž stojí na čtvercovém pozemku o délce strany 125 m. Je 324 m vysoká. Leží v nadmořské výšce 33 m nad mořem.

Výškové údaje Eiffelovky

Základy a spodní část stavby

Základy stavby tvoří 4 betonové bloky. 2 bloky jsou z 2 metry tlustého betonu, který leží na 7 metrové vrstvě štěrku. Zbylé dva bloky blíže k řece Seině jsou postaveny pod hladinou řeky, kvůli vsakující vodě musely být postaveny pomocí ocelových beden, ve kterých byl stlačen vzduch a ve kterých pracovali dělníci, aby beton mohl ztvrdnout. Na betonových kvádrech se nachází 16 menších bloků, které svírají stavbu aby se nerozjela. Z těchto bloků vede v úhlu 54 stupňů ocelová konstrukce, která je k nim ukotvena více než sedmi metrovými šrouby.
Oblouky ve spodní části mají průměr 74 m. Nejvyšší bod oblouku je 39 m nad zemí.
Pilíře – ve třech pilířích se nachází lanovka vedoucí do prvního patra.

Pohled ze spodu

První patro

Nachází se 57 m nad zemí (360 schodů). S plochou 4 200 m2 může pojmout až 3000 lidí v jednom okamžiku. Nachází se zde restaurace 58 Tour Eiffel, ze které je krásný panoramatický výhled na Paříž, ale i na vnitřek věže. Dále se zde nachází kavárna, bufet, kino uvádějící filmy o věži, směnárna a pošta, která zde prodává poštovní známky s označením “La Tour Eiffel – Paris”. Do tohoto patra se dostaneme jak po schodišti, tak i třemi výtahy. Původní výtahy byly dodány francouzskou firmou Combaluzier Lepape Roux a americkou firmou Otis. V původních výtazích byly instalovány sedačky, ty byly odstraněny, protože se zdálo, že jsou na pár minutovou jízdu zbytečné a navíc vznikl prostor pro více lidí.

Pohled na třetí patro

Druhé patro

Nachází se 115 m nad zemí (359 schodů z prvního patra). Má plochu 1 650 metrů čtverečních, zvládne nápor až 1 600 lidí naráz. Z patra je při dobré viditelnosti výhled i 70 km. Nachází se zde proslulá restaurace Le Jules Verne, která má kapacitu asi 100 lidí. Dostaneme se sem z prvního patra výtahy, nebo pěšky po schodišti.

Třetí patro

Je ve výšce 275 m a jeho plocha, která unese 400 lidí najednou, je 350 m2. Do tohoto patra se široká veřejnost dostane pouze výtahem, pro veřejnost je schodiště vedoucí z druhého patra uzavřeno. Sídlí zde meteorologická laboratoř. Na střeše patra se nachází asi dvaceti metrový vysílač, který byl nainstalován v roce 1959. V dnešní době zprostředkovává signál asi pro 10 milionů domácností. Oscilace vrchního patra při silném větru je 12 cm. V letních jasných a horkých dnech může věž vyrůst díky roztažnosti kovů až o 18 cm.

Restaurace

Věž má dvě restaurace. Jednu v prvním patře a druhou ve druhém patře. Nižší restaurace s názvem 58 Tour Eiffel nabízí panoramatický výhled na Paříž. Restaurace Le Jules Verne, která se nachází ve druhém patře, má dokonce i svůj soukromý výtah. Tato restaurace obdržela slavnou hvězdu od Průvodce Michelin. Zaměstnává 90 zaměstnanců, z toho 30 kuchařů.

Návštěvnost

Návštěvnost

Po válce začala rapidně narůstat návštěvnost. Zatímco v roce 1950 navštívilo věž asi milion lidí, v roce 1970 už to byly 2,5 milionu lidí a v roce 1990 dokonce 5,5 milionů lidí. V roce 1970 se stala věž jedním z hlavních symbolů Paříže a celé Francie. V okolí stavby začaly probíhat koncerty a věž se objevuje téměř v každém americkém filmu odehrávajícím se v Paříži. V posledních letech už návštěvnost běžně přesahuje 6 milionů, proto si věž vyžádala rozsáhlou rekonstrukci. Bylo zapotřebí zrenovovat výtahy, instalovat bezpečnostní prvky a přizpůsobit věž pro obrovský nápor turistů. Celkově od jejího dokončení v roce 1889 už věž navštívilo více než 200 milionů. V roce 2006 stavbu navštívilo 6 719 200 lidí, díky tomuto číslu se Eiffelova věž stala jednou z nejnavštěvovanějších památek světa.

Návštěvnost mezi lety 1889 - 2008 [2]

Návštěvnost mezi lety 1889 - 2008 (au 31/12/2005)
Rok Návštěvníci za rok Návštěvníci celkově Rok Návštěvníci za rok Návštěvníci celkově Rok Návštěvníci za rok Návštěvníci celkově Rok Návštěvníci za rok Návštěvníci celkově
18891 968 2871 968 287 1919311 7148 293 418 19491 143 04621 769 625 19793 429 57187 474 622
1890393 4142 361 701 1920417 8698 711 287 19501 026 63122 796 256 19803 594 19091 068 812
1891335 8292 697 530 1921426 6359 137 922 19511 129 63723 925 893 19813 393 20894 462 020
1892277 2762 974 806 1922422 1729 560 094 19521 250 09425 175 987 19823 399 68397 861 703
1893265 8943 240 700 1923551 44410 111 538 19531 204 37126 380 358 19833 701 558101 563 261
1894210 8363 451 536 1924585 73010 697 268 19541 301 15227 681 510 19844 183 857105 747 118
1895218 9743 670 510 1925631 75811 329 026 19551 435 19229 116 702 19854 368 573110 115 691
1896226 6543 897 164 1926657 00411 986 030 19561 476 40030 593 102 19864 386 291114 501 982
1897199 8274 096 991 1927555 08712 541 117 19571 632 64732 225 749 19874 293 187118 795 169
1898183 3914 280 382 1928634 81913 175 936 19581 591 00533 816 754 19884 668 468123 463 637
1899149 5804 429 962 1929577 62413 753 560 19591 668 55835 485 312 19895 580 363129 044 000
19001 024 8875 454 849 1930580 07514 333 635 19601 735 23037 220 542 19905 698 613134 742 613
1901131 7245 586 573 1931822 55015 156 185 19611 763 44838 983 990 19915 442 346140 184 959
1902121 1445 707 717 1932339 24215 495 427 19621 735 79640 719 786 19925 747 357145 932 316
1903122 9795 830 696 1933363 72015 859 147 19632 013 59442 733 380 19935 537 155151 469 471
1904156 9185 987 614 1934322 96916 182 116 19642 143 17344 876 553 19945 419 462156 888 933
1905169 7706 157 384 1935288 64316 470 759 19652 295 19347 171 746 19955 212 677162 101 610
1906182 3996 339 783 1936264 14516 734 904 19662 405 55449 577 300 19965 530 279167 631 889
1907190 026 6 529 809 1937809 97817 544 882 19672 416 50251 993 802 19975 719 773173 351 662
1908189 3386 719 147 1938258 30617 803 188 19682 070 41754 064 219 19986 051 603179 403 265
1909181 5746 900 721 1939252 49518 055 683 19692 561 15756 625 376 19996 368 534185 771 799
1910203 8037 104 524 1940Uzavřeno18 055 683 19702 757 76859 383 144 20006 315 324192 087 123
1911204 1687 308 692 1941Uzavřeno18 055 683 19712 899 07062 282 214 20016 103 987198 191 110
1912258 9507 567 642 1942Uzavřeno18 055 683 19723 003 65965 285 873 20026 157 042204 348 152
1913261 3377 828 979 1943Uzavřeno18 055 683 19732 914 81468 200 687 20035 864 969210 213 121
1914152 7257 981 704 1944Uzavřeno18 055 683 19743 018 45571 219 142 20046 230 050216 443 171
1915Uzavřeno7 981 704 1945Uzavřeno18 055 683 19753 045 57374 264 715 20056 428 441222 871 612
1916Uzavřeno7 981 704 1946603 34918 659 032 19763 050 60677 315 321 20066 719 200229 623 812
1917Uzavřeno7 981 704 19471 009 16119 668 193 19773 298 84480 614 165 20076 959 186236 445 812
1918Uzavřeno7 981 704 1948958 38620 626 579 19783 430 88684 045 051 20086 930 000243 376 000


Výšková posloupnost nejvyšších staveb světa

Nejvyšší stavby světa v rozmezí 60 let

Eiffelova věž byla nejvyšší stavbou světa od jejího dokončení v roce 1889 až do roku 1930, kdy ji přerostl mrakodrap Chrysler Building v americkém městě New York. Tehdy byly postaveny pouze tři stavby, které překročily výšku 150 metrů. Byly to stavby Rouenská katedrála (150 m) ve Francii, Kolínská katedrála (169 m) v Německu a Washingtonův památník (170 m) ve USA. Eiffelova věž tak překonala tyto stavby skoro dvojnásobně.

Nyní drží prvenství mrakodrap Burdž Chalífa, otevřený v lednu 2010 v Dubaji. Měří 828 m a je tak nejvyšší stavbou postavenou člověkem. Předchozí prvenství náleželo polskému vysílači Konstantynow. Měřil 646 m. Tento ocelový stožár se ale 8. srpna 1991 zřítil. Poté byl nejvyšší stavbou světa stožár v Severní Dakotě (629 m), a jako nejvyšší mrakodrap Tchaj-pej 101 s 508 metry. Ale mrakodrap Willis Tower (dříve Sears Tower) má nejvyšší bod ve výšce 527,3 m. Tento bod se ale nachází na vrcholku antény, ta se do výšky nepočítá, protože byla přimontována až později po dostavbě mrakodrapu. A tak je jeho oficiálně uznávaná výška 442m, to je výška střechy. Za dobu 120 let se výška člověkem postavené konstrukce 2,7x znásobila (Eiffelova věž má 300 m a Burdž Chalífa má 828 m)

Překonala stavbu Eiffelova věž' Byla překonána stavbou
Washingtonův památník
(Washington, USA)
Eiffelova věž
(Paříž, Francie)
1889 - 1930
Chrysler Building
(New York, USA)

Repliky

Replika v měřítku 1:2, která je součástí hotelu Paris Las Vegas

Eiffelova věž nebyla prvním návrhem takto vysoké stavby. Předtím prezentoval svůj návrh Angličan Richard Trevithick, který v roce 1833, tehdy navrhoval železnou stavbu, která se tyčila do výšky 304 m. Američané Clarke a Reeves představili na světové výstavě ve Philadelphii v roce 1876 věž vysokou 1000 stop (asi 300 m). Francouz Jules Bourdais navrhl žulovou 300 metrovou věž začátkem 80. let 19.  století. Žádný z těchto projektů ale nebyl realizován. Pouze návrh Gustava Eiffela spatřil světlo světa. Po její dostavbě se všude po světě začaly objevovat projekty, které překonávaly výšku 300 m. Například Velká Británie, aby si zachovala svou hrdost a měla symbol, který by prezentoval její sílu, vyhlásila konkurz na výstavbu věže, která by překonala 360 m. Bohužel tyto projekty byly na tehdejší dobu příliš ohyzdné, takže ani jeden z nich nebyl dokončen.

YouTube

Eiffel Tower, Paris [HD 1080p]
Eiffel Tower Time Lapse (HD)


Galerie


Panorama z věže
360° panorama z věže


Reference

  1. 1,0 1,1 Oficiální stránky - Fakta
  2. Source : Oficiální stránky - Návštěvnost

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Eiffelova věž
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Eiffel Tower
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace