a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Drahoňův Újezd
Z Multimediaexpo.cz
Obec Drahoňův Újezd leží v okrese Rokycany. Má 130 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 1398 ha.
Ve vzdálenosti 14 km východně leží město Hořovice, 16 km jihozápadně město Rokycany, 27 km severovýchodně město Beroun a 27 km severně město Rakovník.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.
| Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. |
|
Chrám zdejší připomíná se již roku 1350 jako farní a podrobovali se k němu r. 1359 Ota a Beneš z Chrástu s Teodorikem ze Soběšic, s Janem, řečeným Drahoněm z Újezda a bratry Drahoněm a Zdislavem z Chotětína. R. 1374 dosazovali sem bratři Zdislav z Chotětína a Albert z Drahoňova Újezda. R. 1412 byla spolupatronkou Dorota, vdova po Michálkovi z Chotětína, jako poručnice nezletilých dědiců. V letech 1426-1435 byli pány podacími vdova Anna a vladyka Drhan. Z této poslední doby je znám farář Jan r. 1407 a Nikolin r. 1423. Učení husitské volně zde rozšířeno nebylo a patronové kostela byli katolíci. Koncem století šestnáctého a počátkem sedmnáctého byli zde kněží katoličtí, ale dle tehdejších běhů přidržovali se různých způsobů kališnických neb protestantských, z čehož vznikaly časté rozepře s patrony chrámovými, jimiž byli držitelé ze Zbiroha. Takové rozepře a požitky ze dvorů v Újezdě a v Biskoupkách měl r. 1609 dosazený sem farář Machač. Když po bitvě Bělohorské nastal nedostatek kněží, přisluhovali zdejší farářové na okolních opuštěných farnostech. Z původního chrámu zachovala se gothická presbytéř a stará z jediného hrubozrného pískovce vytesaná křtitelna. Loď chrámová a věž pocházejí z r. 1764. Dle Drahoně z rodu Chotětínů, který měl týž erb, jakého užil r. 1266 Zdislav, maršálek dvora královského a který dvůr zde držel, nazýval se Újezd již na počátku století čtrnáctého Drahoňovým. Bylo však zde více statků a drželi je r. 1359 Ota a Beneš z Chrástu a Jan Drahoň, který později byl arcibiskupským purkrabím v Roudnici. K dílu Drahoně náležel dvůr, čtvrtý díl podací kostelního, dvůr poplužní i kmetcí a mlýn v Ječném a dvory v Pliskově a v Cekově. V dobu tu vyskytuje se i Ježek z Baštin z Drahoňova Újezda. R. 1379 byli v držení dvorů zdejších Drahoň, Anežka, Oldřich z Chrástu a Václav Drahoň z Ječného. K roku 1406 připomíná se zde Jan z Drahoňova Újezda a roku 1410 koupil zdejší jeden statek Vítek, nazývaný Krušic, přišlý z Chodouně, který plat z úročníka tamnímu chrámu odevzdal. Znenáhla slučovaly se usedlosti zdejší ve dva celky, jejichž držiteli byli r. 1412 Jindřich Drahoň a Petr, sirotci Lukášovi; od r. 1426-1435 vdova Anna a vladyka Drhan. V této době povstaly zde dvě tvrze, na každém statku jedna. Neměly však dlouhého trvání. Jedna stávala asi v místech nynější školy a pozůstatky zdí a sklepu dvorce byly odkryty na počátku století dvacátého. R. 1466 seděl na této tvrzi Jan Vlk z Miletic, jehož syn Burian prodal tvrz, dvůr, hlas podací Václavu z Lobkovic, jenž r. 1531 odkázal tento statek svůj svému strýci Janu z Lobkovic. Ten vložil r. 1549 zboží zděděné v desky zemské a spojil je se Zbirohem. Odtud na tvrzi se nesidlelo a tvrz zašla. Druhá tvrz stávala na druhém konci vesnice při cestě do Chotětína, tu, kde dosud "ve dvoře" se říká. Tento statek byl větší a náležela k němu tvrz, část vsi, dvůr, hlas podací, ves Pliskov, dědiny v Ječném, v Cekově, statek v Terešově, v Němčovicích a v Přísečnici, mlýn a mlýniště pod Pliskovem. Držitelem statku toho byl Jan Vratislav z Mitrovic na Dobříši; nesídlil však zde. Po něm seděl zde asi roku 1535 syn jeho Jan, který obvěnil zde manželku svou a sídlil na tvrzi zdejší. Syn jeho Jiřík, hejtman na Chlumci, prodal vše, co zde měl, i se vším, co k tomu náleželo, r. 1585 Ladislavovi staršímu z Lobkovic, který vše to spojil se Zbirohem. Tvrz brzy zanikla a jen dvůr připojen až do konce devatenáctého století ke Zbirohu, načež rozprodán. R. 1652 nečiní se už o tvrzích zdejších zmínka; byly již zašlé. Bývalá sýpka s klenutými místnostmi jest zbytek této zašlé tvrze..." Tolik kronika, ve které je podrobně a pečlivě popsána doba první světové války, meziválečná a časy války druhé, světové, poválečný nástup komunismu a dění v obci až do roku 1983. Pokračování kroniky je připravováno.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jakuba
- Fara
"Jest zde mlýn a pila. U mlýna socha sv. Jana Nepomuckého, postavená na památku, že před časy zachráněn byl zdejší duchovní před utonutím v rozvodněném potoce, když šel zaopatřovati do Zbiroha. V údolí proti Matčině hoře nalézá se památná studánka "Křtitelna", ozdobená gotickým křížem a nápisem: "Křtitelna, památka zde katolicky křtěných dítek." Po r.1634. u studánky té tajně křtíval z fary vypuzený duchovní za času vpádu švédského. Skoro na nejvyšším místě osady v středu bývalého hřbitova stojí farní chrám, zasvěcený sv.Jakubu velkému; bývalý hřbitov ten dosud ohrazen, ale nový hřbitov nachází se za vsí směrem západním. Blíže vchodu starého hřbitova stojí stoletá lípa, na hřbitově železný kříž, postavený na památku zrušení roboty. Nese letopočet 1848". Tolik citát z kroniky obce o objektech považovaných za památky v době vzniku této kroniky. V současné době jsou ještě památkově chráněny tyto objekty: Již jmenovaný farní kostel sv.Jakuba, dva areály zemědělských usedlostí – čp. 3 (obytné stavení a stodola) a čp. 6 (obytné stavení, špýchar a chlévy), obytné stavení čp. 15, zaniklá tvrz "Rovný" a fara čp. 1. Celá obec je navíc situována na jihozápadním okraji Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a na severovýchodním okraji Přírodního parku Radeč. Okolí obce je současně i Biosférickou rezervací Lesní porosty obepínající Drahoňův Újezd ze všech světových stran a vytvářející její malebný kolorit, jsou smíšené s věkovou skladbou 80 – 100 let. Obec a její okolí tak umožňuje překrásné zážitky milovníkům historie i turistiky.
| Města a obce okresu Rokycany |
|---|
|
Bezděkov • Břasy • Březina • Bujesily • Bušovice • Cekov • Čilá • Dobřív • Drahoňův Újezd • Ejpovice • Hlohovice • Holoubkov • Hrádek • Hradiště • Hůrky • Cheznovice • Chlum • Chomle • Kakejcov • Kamenec • Kamenný Újezd • Kařez • Kařízek • Klabava • Kladruby • Kornatice • Lhota pod Radčem • Lhotka u Radnic • Liblín • Líšná • Litohlavy • Medový Újezd • Mešno • Mirošov • Mlečice • Mýto • Němčovice • Nevid • Osek • Ostrovec-Lhotka • Plískov • Podmokly • Příkosice • Přívětice • Radnice • Raková • Rokycany • Sebečice • Sirá • Skomelno • Skořice • Smědčice • Strašice • Svojkovice • Štítov • Těně • Terešov • Těškov • Trokavec • Týček • Újezd u Svatého Kříže • Vejvanov • Veselá • Vísky • Volduchy • Všenice • Zbiroh • Zvíkovec |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Tato obec leží na okraji Chráněné krajiné oblasti Křivoklátsko,patří do mikroregionu Zbirožsko. Vzestala ze dvou tvrzí z nichž se zachovala dodnes jedna. pod obcí v rozsáhlé chatové oblasti protékají potoky Sebečický z kterého se napouští hasičská nádrž využívaná jako koupaliště a potok Koželužka,který pramení pod horou Radeč a vlévá se do Zbirožského potoka pod Matčinou Horou. Sousední obce jsou: Přísednice ,Jablečno ,Terešov ,Sebečice a Chotětín.