Columbia University

Z Multimediaexpo.cz


Low Memorial Library - univerzitní knihovna z roku 1895.

Kolumbijská univerzita (anglicky Columbia University) je soukromá vysoká škola v USA, patřící do „břečťanové ligy“ elitních amerických univerzit. Její hlavní kampus se nachází ve čtvrti Morningside Heights na Manhattanu ve státě New York. Columbia je považována za jednu z nejprestižnějších univerzit světa. Univerzita má tři pregraduální fakulty (Columbia College, Columbia University School of General Studies a Fu Foundation) a dvacet dva postgraduálních, z nichž nejvýznamnější jsou Columbia Business School, Columbia Law School a Columbia School of Journalism.

Obsah

Historie a význam

Byla založena v roce 1754 jako „Kings college“ na objednávku anglického krále Jiřího II. Je nejstarší institucí vyššího vzdělání ve státě New York a pátou nejstarší v USA. V roce 1776, během Americké revoluce, byla univerzita zrušena. Po osmi letech, roku 1784, byla znovu otevřena, a to pod svým současným názvem, Columbia. V minulosti se univerzita zapsala do povědomí zejména svou rolí na vývoji jaderné bomby, pojmenované podle umístění univerzity jako Projekt Manhattan. Vývoj tehdy vedli přední vědci jako Robert Oppenheimer a Enrico Fermi.[1] Komise složená ze členů fakulty a dalších významných osobností literárního světa každoročně uděluje Pulitzerovu cenu.

Soubor:Scholars Lion.JPG
„Badatelův lev“, představen při příležitosti Dne děkanů 3. dubna 2004, byl dárkem sochaře Grega Waytta k 250. výročí založení univerzity

Současnost

Columbia je známá jako univerzita levicového smýšlení a centrum studentské protestní aktivity, a otevřený a tolerantní přístup ze strany administrativy tyto aktivity často vyvolává.

Protesty v roce 1968

Studenti na jaře roku 1967 zjistili spojení Columbie s think-tankem Pentagonu, který se podílel na vývoji zbraní následně použitých ve vietnamské válce. Behěm následujícího roku se studenti podíleli na několika klidných demonstracích. V důsledku zamýšlené stavby tělocvičny v sousední čtvrti Morningside Park se skupiny studentů zabarikádovaly v Dolní knihovně a Hamiltonově koleji, ze kterých byli studenti vyvedeni až násilným zásahem Newyorské policie. Studenti považovali plánovanou expanzi za proces utlačování černošských obyvatel Harlemu. V konečném důsledku dosáhli studenti svých cílů; univerzita ukončila spolupráci s pentagonským think-tankem a stavba tělocvična nakonec nebyla realizována. Plány na její postavení byly následně využity při stavbě tělocvičny na univerzitě v Princetonu.

Návštěva prezidenta Ahmadínedžáda

V souvislosti se zasedáním Valného shromáždění OSN v září 2007 byl jako hostující řečník pozván íránský prezident Mahmúd Ahmadínedžád. Jeho kontroverzní názory na problematiku izraelsko-palestinského konfliktu, popírání holokaustu a svobod v Íránu se setkaly se nepochopením jak v řadách fakulty a studentů, ale také absolventů. Prezident univerzity Lee Bollinger uvedl Ahmadínedžádovu řeč několika větami, ve kterých ho nazval „malým a krutým diktátorem“ a konstatoval, že jeho názory na problematiku musí vycházet z jeho povahy „extrémně provokativního nebo neuvěřitelně nevzdělaného člověka.“ Ahmadínedžád na začátku své řeči poznamenal, že „v Íránu si pozvaných hostů váží.“ Bollingerovy výroky byly odsouzeny íránskou židovskou komunitou.

Významní lidé Columbie

Díky kvalitě výuky a akademické svobodě se mnoho absolventů a členů fakulty univerzity zařadilo mezi špičky v politickém i vědeckém světě.

Držitelé Nobelových cen

Další významní lidé

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.nytimes.com/2007/10/30/science/30manh.html?_r=1&oref=slogin
  2. ↑ Blood, Thomas: Madeleine Albrightová : portrét ministryně zahraničí (orig. Madam secretary, česky Knižní klub, 1998)

Externí odkazy

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Columbia_University“