V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Arthur C. Clarke

Z Multimediaexpo.cz

Arthur C. Clarke

Sir Arthur Charles Clarke (* 16. prosince 1917, Minehead, Velká Británie, † 19. března 2008, Kolombo, Šrí Lanka) byl britský autor science fiction a vynálezce, nejvíce známý svým románem 2001: Vesmírná odysea. Společně s Robertem Heinleinem a Isaacem Asimovem byli nazývání „Velká trojka science fiction“. Je předním představitelem hard science fiction a technického optimismu.

2001: Vesmírná odysea vznikala současně s filmovou verzí režiséra Stanley Kubricka. Byla inspirována Clarkovou povídkou Hlídka (The Sentinel), ale během přípravy scénáře se rozrostla v celý román. Kubrick přišel za Clarkem s žádostí o román, ze kterého bude možné natočit „příslovečně dobrý vědeckofantastický film“. To vyústilo ve skutečně jedinečnou spoluprácí v celé historii sci-fi filmů.

Clarke napsal také mnohé jiné knihy, včetně knihy Setkání s Rámou (na tu později navázala celá série knih, napsaných ve spolupráci s Gentry Leem), tří pokračování Vesmírné odyssey a mnoha příběhů vážných i humorně laděných – například povídka Hvězda o duchovním dilematu jezuitského kněze na archeologické expedici v dalekém vesmíru.

Clarke je vynálezce geostacionární telekomunikační družice. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice – už v roce 1945.

Clarkovým jménem byla pojmenována planetka – „4923 Clarke“ a dinosaurus „Serendipaceratops arthurcclarkei“ objevený v australském Inverlochu.

Velkou část života strávil na Šrí Lance, kde také přežil tsunami v roce 2004.

Obsah

Životopis

Clarke se narodil v pobřežním městě Minehead v hrabství Somerset v jihozápadní Anglii ve farmářské rodině. V zhruba deseti letech se jeho zálibou stalo sbírání zkamenělin a poté pozorování hvězd. Kvůli svému zájmu o astronomii si postavil vlastní malý teleskop. Dalším jeho výtvorem byl fotofon – přístroj pro přenos zvuku pomocí měnící se intenzity světla. Někdy v této době se mu do ruky dostal časopis Amazing Stories, publikující fantastické povídky. Takovéto americké časopisy se do Anglie dostávaly jako lodní balast. Jako žák Huishova gymnázia v Tauntonu začal psát vlastní povídky. V roce 1934 vstoupil do Britské meziplanetární společnosti.

Po gymnáziu si nemohl dovolit pokračovat ve studiu a tak odešel do Londýna, kde pracoval jako účetní revizor na ministerstvu školství. Zároveň se rozhodl stát se profesionálním spisovatelem. Setkal se s Walterem Gillingsem, vydavatelem časopisu Scientification, který mu otiskl dva články v letech 1938 a 1939 (jeden shrnoval soudobé poznatky o Sluneční soustavě, druhý se týkal možností letu raketou na Měsíc).

Během Druhé světové války sloužil v britském královském letectvu (RAF) jako instruktor pro práci s radarem. V říjnu 1945 otiskl v časopise Wireless World myšlenku, jak pomocí tří družic zajistit celosvětový příjem televizního signálu. Bohužel pro něj však je v Británii k udělení patentu potřeba dvou fungujících exemplářů vynálezu. Takto mohl Clarke jen v roce 1962, kdy se jeho myšlenka uskutečnila, publikovat v časopise článek Jak jsem přišel o miliardu dolarů vynalézáním Telstaru ve volném času. Díky tomu je dnes známý jako vynálezce telekomunikační družice a na jeho počest je geostacionární oběžná dráha někdy nazývána Clarkova. Kromě tohoto vynálezu publikoval Clarke za války ještě jiný článek: Raketa a válka budoucnosti o spojení rakety a jaderné hlavice, díky němu získal stipendium k dalšímu studiu.

Roku 1946 se stává předsedou Britské meziplanetární společnosti a pracuje na vývoji automatických přistávacích systémů. V letech 1946 – 1948 získal bakalářský titul z fyziky a teoretické i aplikované matematiky na King's College (získal červený diplom). V tomto roce mu John W. Campbell zaplatil 180 dolarů za povídku Rescue Party pro časopis Astouding Stories. V roce 1948 mu v časopise vychází jeho první větší dílo Proti pádu noci, později přepracované jako Město a hvězdy.

Roku 1956 se přestěhoval do Colomba na Srí Lance (tehdy ještě Cejlon). Tamní prostředí jej inspirovalo k napsání románu Rajské fontány, v němž popisuje ideu vesmírného výtahu. Na počátku své kariéry se také zajímal o paranormální jevy, což zužitkoval v románu Konec dětství. Již před dlouhou dobou se od všelijakých pseudověd distancoval, dodnes však obhajuje výzkum na poli telekineze a podobných jevů. Je také známý ze svých dvou seriálů: Tajemný svět Arthura C. Clarka (1981) a Svět tajemných sil Arthura C. Clarka (1984).

Od roku 1988 je upoután na kolečkové křeslo. V roce 1988 se začalo oficiálně mluvit o udělení rytířského titulu. To bylo pozdrženo během vyšetřování jeho obvinění z pedofilie vzneseného bulvárním časopisem The Sunday Mirror. Clarke byl očištěn od tohoto obvinění v roce 2000. Bohužel mu však jeho zdravotní stav v této době neumožnil odcestovat do Londýna a převzít tuto poctu od královny osobně. Slavnostní ceremoniál se tedy uskutečnil za přítomnosti britského vysokého komisaře přímo v Colombu. Je čestným předsedou Institutu pro spolupráci ve vesmíru.

V roce 1962 byl za své knihy a články navržen na cenu UNESCO: Kalingovu cenu za popularizaci vědy. Roku 1986 založil Cenu A. C. Clarka, která se každoročně uděluje nejlepšímu sci-fi románu vydanému na britské půdě.

Dílo

Vesmírná odysea

Ráma

Do série ještě patří knihy Poslové Rámových světů a Noc dvojího úplňku, jejichž autorem je Gentry Lee.

Oko času/Odysea času

  • Oko času, Baronet 2005 (Time's Eye, 2004) – spoluautor Stephen Baxter
  • Sluneční bouře, Baronet 2006 (Sunstorm, 2005) – spoluautor Stephen Baxter
  • Firstborn, 2007 – spoluautor Stephen Baxter

Jiné romány

Sbírky

  • Oceánem hvězd, Praha 1962 (Across the Sea of Stars, 1959):
Konec dětství, Earthlight a 18 dalších
  • Zpráva o třetí planetě, Práce 1982, ISBN 24-007-82
  • Hlídka, Knižní Klub 1994 (The Sentinel, 1983):
Záchranná výprava, Anděl strážný, Mez pevnosti, Hlídka, Jupiter V, Útočiště, Sluneční vítr, Setkání s medúzou a Zpěvy vzdálené Země
The City and the Stars, The Deep Range, The Other Side of the Sky
  • An Arthur C. Clarke Omnibus, 1965:
Konec dětství, Prelude to Space a Expedition to Earth
  • Prelude to Mars, 1965:
Prelude to Space, The Sands of Mars
  • The Lion of Comarre & Against the Fall of Night, 1968
  • An Arthur C. Clarke Second Omnibus, 1968:
A Fall of Moondust, Earthlight, The Sands of Mars
  • Of Time and Stars, 1972
  • The Wind from the Sun, 1972
  • The Best of Arthur C. Clarke, 1973
  • Four Great SF Novels, 1978:
Město a hvězdy, The Deep Range, Měsíční prach, Setkání s Rámou
  • More Than One Universe, 1991
  • The Collected Stories of Arthur C. Clarke, 2000

Povídky a novely

Nefantastické

  • The Exploration of Space, 1951
  • The Challenge of the Space Ship, 1959
  • Glide Path: To The Heart of Experimental Technology.In WWII!, 1963
  • Ztracené světy 2001, Eminent 2001, ISBN 80-7289-054-5 (Lost Worlds of 2001, 1972)
  • 1984: Spring a Choice of Futures, 1984
  • How the World was One: Beyond the Global Village, 1992
  • By Space Possesses: Essays on the Exploration of Space, 1993
  • Greetings, Carbon-Based Bipeds!: Collected Works 1934-1988, 1999
  • From Narnia to a Space Odyssey: The War of Letters Between Arthur C. Clarke and C.S. Leiws, 2003 – spoluautor C. S. Lewis

Filmová zpracování

  • 2001: Vesmírná odysea (A Space Odyssey) (1966)
  • 2010: The Year We Make Contact (1984) – dle románu 2010: Druhá vesmírná odysea
  • Rendezvous with Rama (2009?) – dle románu Setkání s Rámou, film je ve stádiu příprav

Ocenění

Citáty

  • Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie.

Viz také

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Arthur_C._Clarke“