Armáda Francie
Z Multimediaexpo.cz
Obsah |
Organizace
Úředním představitelem francouzské armády je prezident republiky v roli Chef des Armées - hlavního velitele Francouzské armády. Ústava však stanovuje, že civilní a armádní ozbrojené síly jsou v rukou gouvernementu (výkonný kabinet ministerstva, které není vždy ze stejné politické strany jako prezident). O financování armády a její rozpočet se stará ministr obrany (Michèle Alliot-Marie v r. 2005). Francouzské ozbrojené síly mohou být rozděleny do čtyř skupin:
- Pozemní vojsko (Armée de Terre)
- Chasseurs Alpins - horská divize armády
- Cizinecká legie
- Námořní pěchota
- Lehké letectvo (ALAT - Aviation Légére de l'Armée de Terre)
- Technikové (Génie) - včetně Pařížského požárního sboru
- Námořnictvo (Marine Nationale)
- Námořní letectvo
- Fusiliers de Marine - ochrana námořních objektů na zemi
- Commandos Marines - speciální jednotka francouzské armády
- včetně požárního praporu města Marseille
- Letectvo (Armée de l'Air)
- Teritoriální letecká obrana
- Letectvo
- Francouzské četnictvo (Gendarmerie Nationale), armádní policie, které fungují částečně jako policie na venkově a jako policie taková.
Výzbroj
- Standardní útočnou zbraní je FAMAS
- Obrněná vozidla pochází od GIAT Industries.
Atomové zbraně
Francie je jedna z mála zemí světa, které disponuje jadernými zbraněmi. Francouzská armáda provedla od 13. února 1960 do 27. července 1996 celkem 210 pokusných jaderných testů, z nichž prvních 17 testů proběhlo v severní Africe před tím, než se osamostatnila bývalá kolonie Alžírsko.[1] Poté Francie provádění pokusných atomových výbuchu přesunula do Francouzské Polynésie, konkrétně na atoly Mururoa a Fangatuafa, Až do roku 1973 prováděla pokusné výbuchy atmosféře, poté šlo výbuchy podzemí.[2]
Galerie
Francouzský lehký tank AMX-10RC |
Voják cizinecké legie v Afganistánu |
||
Letadlová loď Charles de Gaulle (R91) v Arabském moři (2015) |
Nejnovější stíhačka Dassault Rafale |
Reference
- ↑ Jaderné testy zhoršily zdraví domorodců [online]. Aktuálně.cz, 4.8.2006, [cit. 2010-02-27]. Dostupné online. (čeština)
- ↑ ŠUTA, Miroslav. 20 let od útoku na Rainbow Warrior - Francouzští atentátníci zůstali ve vězení jen 2 roky [online]. Britské listy, 11. července 2005, [cit. 2010-02-27]. Dostupné online. (čeština)
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |