Žamberk

Z Multimediaexpo.cz

Radnice v Žamberku (2017)

Žamberk (německy Senftenberg) je město na východě Čech v Pardubickém kraji, v podhůří Orlických hor. Město je rozprostřeno jak v údolí řeky Divoké Orlice, tak i na okolních kopcích. Žamberk má rozlohu 16,91 km2. V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice) však žije více než 9 100 obyvatel. Město je jak administrativním, tak i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá téměř 29 000 obyvatel. Nadprůměrné množství zeleně, četné provozovny obchodů a služeb i sportovně rekreační areál s venkovním aquaparkem, Pod Černým lesem, z něj dělá příjemné město nejen pro návštěvníky, ale i pro jeho obyvatele. Pro svou výhodnou polohu je také důležitým turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří - bývá nazýváno také jako "brána Orlických hor". Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště).

Historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. PSČ zdejší pošty je 564 01.

  • Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 6 077 obyvatel.

Obsah

Historie

Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 zbraslavský opat prodával lanškrounskou rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka[1]. Lanšperský hrad i celé lanškrounské panství byly tehdy v držení zbraslavského kláštera. Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních Čechách založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady Lanšperk, Žampach, Litice, Potštejn a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk, Slatina nad Zdobnicí, Pěčín, Kunvald, Ústí nad Orlicí, Lanškroun, nebo Letohrad. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však bohužel není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen německými kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada slovanská. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl rychtář. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Zenftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg[2]. Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.

O rozdělení města Žamberk na litickou a žampašskou polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor August Sedláček, že je uložena ve vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od Jana z Lichtenburka]] v roce 1356 přes Jiřího z Poděbrad (1450–1471) až po Mikuláše z Bubna (1575). Majiteli žampašské poloviny byli Čeněk Žampach z Potštejna 1367, Burian Trčka z Lípy 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.

Pamětihodnosti a významné budovy

Hospodářství a průmysl

Historie

Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna Vonwiller a spol., kterou postavil a v roce 1834 otevřel Mikuláš Vonwiller, na základě veřejné soutěže vypsané baronem Johnem Parishem. Továrna byla dlouho jediným textilním podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí tkalce, kteří dodávali své zboží faktorům. Druhou textilní továrnu Jindřich Žid a spol.‎, postavil a v roce 1908 otevřel hronovský obchodník s textilem, Jindřich Žid.

Současnost

  • Agro Žamberk
  • Bühler CZ
  • ZEZ SILKO
  • GAF s.r.o.
  • Šmídl s.r.o.
  • Minipivovar Žamberk, Československé armády 1400
  • Minipivovar Jelen, V Dolech 1605
  • Dřevomateriál, s.r.o., Orlická kasárna 738

Školství

Mateřské školy

  • MŠ Sluníčko Žamberk, náměstí Generála Knopa 433
  • MŠ Čtyřlístek Žamberk, Tylova 1244

Základní školy

  • ZŠ Žamberk, Nádražní 743 [1]
  • ZŠ Žamberk, 28. října 581 [2]
  • Speciální základní škola Žamberk, Nádražní 468 [3]
  • Základní umělecká škola Petra Ebena, Žamberk, Masarykovo nám. 145 [4]

Střední školy

Kultura

Muzeum

Divadlo

Knihovna

Zdravotnictví

Osobnosti

  • Prokop Diviš (1698–1765) – český přírodovědec a konstruktér bleskosvodu
  • Josef Jan Šarapatka (1731–1795) – hudební skladatel
  • Jan Ferdinand Mazura (1802–1873) – obchodník, hudebník 1843-1850 zastával úřad představeného města
  • Theodor Brorsen (1819–1895) – dánský astronom a botanik
  • Woldemar Richard Mazura (1838–1900) – obchodník, okresní starosta, amatérský fotograf
  • Eduard Albert (1841–1900) – univerzitní profesor a chirurg na klinice ve Vídni, spisovatel, historik, autor „Pamětí žamberských“
  • Karel Chotovský (1842–1897) – děkan, spoluautor „Pamětí žamberských“
  • Václav F. Kumpošt (1843–1874) – zakladatel časopisu Vesmír
  • August Seydler (1849–1891) – fyzik, filozof, matematik a univerzitní profesor
  • František Albert (1856–1923) – lékař a spisovatel
  • Tereza Svatová (1858–1940) – spisovatelka
  • Jan Vilímek (1860–1938) – malíř, autor portrétů celebrit z poslední čtvrtiny 19. století
  • Kateřina Thomová (1861–1952) – význačná představitelka žambereckého ochotnického divadla a zakladatelka žambereckého muzea
  • Jan Hejčl (1868–1935) – děkan teologické fakulty v Olomouci, badatel, spisovatel
  • František Rous (1872–1936) – řezbář
  • Jaroslav Charfreitág (1877–1937) – restauratér, fotograf, vynálezce a cestovatel.
  • Bedřich Havlena (1888–1918) – italský legionář popravený za 1. světové války v rakouském zajetí
  • Josef Knop (1909-1966) – generál
  • Oldřich Marek (1911–1986) – pedagog, československý entomolog
  • Jiří Faltus (1911–1993) – umělecký knihař, čestný občan města „in memoriam“
  • Pavel Kohn-Kubín (1913-1944) – příslušník 311. československé bombardovací perutě
  • Jan Černý (1914-1939) – český student a studentský funkcionář popravený nacisty 17. listopadu 1939
  • Eduard Landa (1926-2006) – malíř
  • Petr Eben (1929-2007) – český skladatel soudobé vážné hudby
  • Milan Maryška (1943–2002) – filmový dokumentarista, režisér a fotograf

Partnerská města

Související články

Fotogalerie

Kostel Svatého Václava v Žamberku

Mariánský sloup na náměstí v Žamberku

Divišovo divadlo

Tyršova rozhledna na vrchu Rozálka

Eduard Albert

Václav F. Kumpošt

Edmund Kirsch

Oldřich Marek

Pomník obětem I. světové války

Pamětní deska na domku Františka Rouse

Reference

  1. ↑ ALBERT, Eduard; CHOTOVSKÝ, Karel. Paměti žamberské. 1. vyd. Vídeň : nákladem vlastním, 1889. [dále jen Albert]. S. 420.  
  2. ↑ Albert, str. 13

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Žamberk
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Žamberk
  Města a obce okresu Ústí nad Orlicí  

Albrechtice • Anenská Studánka • Běstovice • Bošín • Brandýs nad Orlicí • Bučina • Bystřec • Cotkytle • Čenkovice • Červená Voda • Česká Rybná • Česká Třebová • České Heřmanice • České Libchavy • České Petrovice • Damníkov • Dlouhá Třebová • Dlouhoňovice • Dobříkov • Dolní Čermná • Dolní Dobrouč • Dolní Morava • Džbánov • Hejnice • Helvíkovice • Hnátnice • Horní Čermná • Horní Heřmanice • Horní Třešňovec • Hrádek • Hrušová • Choceň • Jablonné nad Orlicí • Jamné nad Orlicí • Javorník • Jehnědí • Kameničná • Klášterec nad Orlicí • Koldín • Kosořín • Králíky • Krasíkov • Kunvald • Lanškroun • Leština • Letohrad • Libecina • Libchavy • Lichkov • Líšnice • Lubník • Lukavice • Luková • Mistrovice • Mladkov • Mostek • Nasavrky • Nekoř • Nové Hrady • Orlické Podhůří • Orličky • Ostrov • Oucmanice • Pastviny • Petrovice • Písečná • Plchovice • Podlesí • Přívrat • Pustina • Radhošť • Rudoltice • Rybník • Řepníky • Řetová • Řetůvka • Sázava • Seč • Semanín • Skořenice • Slatina • Sobkovice • Sopotnice • Sruby • Stradouň • Strážná • Studené • Sudislav nad Orlicí • Sudslava • Svatý Jiří • Šedivec • Tatenice • Těchonín • Tisová • Trpík • Třebovice • Týnišťko • Újezd u Chocně • Ústí nad Orlicí • Velká Skrovnice • Verměřovice • Vinary • Voděrady • Vraclav • Vračovice-Orlov • Výprachtice • Vysoké Mýto • Zádolí • Záchlumí • Zálší • Zámrsk • Zářecká Lhota • Žamberk • Žampach • Žichlínek

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%BDamberk“