a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Zadar
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(Update) |
||
| Řádka 24: | Řádka 24: | ||
| starosta = Dr. Živko Kolega | | starosta = Dr. Živko Kolega | ||
| web = www.biogradnamoru.hr | | web = www.biogradnamoru.hr | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Zadar collage.png|thumb|230px|Dominanty města]] |
| - | '''Zadar''' je město v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]] v severní [[Dalmácie|Dalmácii]], 200 km jižně od [[Záhřeb]]u. Má 72 718 obyvatel a patří tak k větším chorvatským městům. Zadar je správním centrem [[Zadarská župa|stejnojmenné župy]]. | + | '''Zadar''' je město v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]] v severní [[Dalmácie|Dalmácii]], 200 km jižně od [[Záhřeb]]u. Má 72 718 obyvatel a patří tak k větším chorvatským městům. Zadar je správním centrem [[Zadarská župa|stejnojmenné župy]]. |
== Jméno == | == Jméno == | ||
| - | V nejstarších dobách se město nazývalo ''Iader'' (nijak | + | V nejstarších dobách se město nazývalo ''Iader'' (nijak nesouvisí se jménem moře), později ''Diadora''. Druhé -''a''- ve slově Zadar je pohyblivé, takže správné skloňování je ''do Zadru'', ''v Zadru'' atp. Použití tvaru ''Zadaru'' je však v češtině též přípustné. V dřívějších dobách se pro Zadar užívalo také italského názvu ''Zara''. |
== Historie == | == Historie == | ||
| - | [[Soubor:Historicalcenter_ZadarCroatia.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Historicalcenter_ZadarCroatia.jpg|thumb|230px|Kostel sv. Donáta z 9. století]] |
| - | Už v době 9. století př. n. l. byl dnešní Zadar osídlen | + | Už v době 9. století př. n. l. byl dnešní Zadar osídlen ilyrským kmenem Liburnů. V dobách těsně před přelomem našeho letopočtu Zadar připadl do správy Římské říše, kde však měl svojí autonomii. Po pádu západořímské říše se stal centrem Dalmátské provincie ve Východořímské (Byzantské) říši a sídlem jejího správce. Po vpádu [[Slované|Slovanů]] do [[Dalmácie]] přetrval Zadar pod správou Byzance a stal se jedním z center zbývající latinské populace. Byzantská říše v oblasti postupně ztrácela vliv a o strategicky významné město usilovala Benátská republika. Než dosáhla na trvalo svého cíle, město se osamostatnilo a na začátku 11. století sem pronikli sem [[Chorvati|Chorvaté]], kteří Zadar s přestávkami ovládali. [[Slované]] potomkům římských měšťanů v [[Dalmácie|Dalmácii]] říkali [[Latini]]. Později ve 12. století válčil Zadar častokrát s [[Benátky|Benátkami]], po několika útocích ale prohrál a byl vypleněn vojsky Benátek a čtvrté křížové výpravy. Následovalo několik [[povstání]], ale stejně došlo k připojení Zadaru pod uherskou vládu. Ta ho o několik století později prodala zpět Benátčanům. Nová benátská vláda zrušila městu jeho autonomii, což vedlo ke stagnaci. Po pádu Benátské republiky na konci 18. století připadl pod správu Rakouska, později pod správu Rakouska-Uherska. Po první světové válce se roku [[1920]] stal podle [[Rapallské smlouvy]] součástí [[Itálie]]. Za druhé světové války byl jako důležitá fašistická pevnost mnohokrát bombardován britským a americkým letectvem. Po osvobození roku 1944 byl Zadar v rámci Chorvatska začleněn do [[Jugoslávie]]. Po válce se stalo město turistickým centrem. To však trvalo ale jen do balkánské války v roce [[1991]], kdy byl ostřelován [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávskou lidovou armádou]], která dva roky obléhala město. |
== Památky == | == Památky == | ||
V Zadaru jsou pozůstatky z dob římské vlády, jsou to hlavně části [[opevnění]], z nichž však byla většina zbořena za dob rakouské nadvlády. Také se zachovalo římské [[Fórum (antika)|fórum]], [[chrám]] a [[bazilika]] a mnoho [[kostel]]ů a [[klášter]]ů ze středověku. | V Zadaru jsou pozůstatky z dob římské vlády, jsou to hlavně části [[opevnění]], z nichž však byla většina zbořena za dob rakouské nadvlády. Také se zachovalo římské [[Fórum (antika)|fórum]], [[chrám]] a [[bazilika]] a mnoho [[kostel]]ů a [[klášter]]ů ze středověku. | ||
| - | ==Partnerská města== | + | == Partnerská města == |
| - | * [[Banská Bystrica]], [[Slovensko]] | + | * {{flagicon|Slovakia}} [[Banská Bystrica]], [[Slovensko]] |
| - | * [[Dundee]], [[Spojené království|Velká Británie]] | + | * {{flagicon|UK}} [[Dundee]], [[Spojené království|Velká Británie]] |
| - | * [[Fürstenfeldbruck]], [[Německo]] | + | * {{flagicon|Germany}} [[Fürstenfeldbruck]], [[Německo]] |
| - | * | + | * {{flagicon|Chile}} [[Iquique]], [[Chile]] |
| - | * [[Reggio Emilia]], [[Itálie]] | + | * {{flagicon|Italy}} [[Reggio nell'Emilia]], [[Itálie]] |
| - | * [[Romans-sur-Isère]], [[Francie]] | + | * {{flagicon|France}} [[Romans-sur-Isère]], [[Francie]] |
| - | * [[Székesfehérvár]], [[Maďarsko]] | + | * {{flagicon|Hungary}} [[Székesfehérvár]], [[Maďarsko]] |
| - | * [[Padova]], [[Itálie]] | + | * {{flagicon|Italy}} [[Padova]], [[Itálie]] |
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | * http://www.zadar.hr/ | + | * [http://www.zadar.hr/ Turistické informace o Zadarské župě (chorvatsky, anglicky)] |
* [http://www.infozadar.net/ Info Zadar] | * [http://www.infozadar.net/ Info Zadar] | ||
| - | {{Commonscat|Zadar}} | + | |
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Zadar+Croatia}}{{Commonscat|Zadar}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Města v Chorvatsku]] | [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] | ||
[[Kategorie:Zadarská župa]] | [[Kategorie:Zadarská župa]] | ||
[[Kategorie:Dalmácie]] | [[Kategorie:Dalmácie]] | ||
[[Kategorie:Přístavy Středozemního moře]] | [[Kategorie:Přístavy Středozemního moře]] | ||
Aktuální verze z 6. 10. 2016, 13:07
Zadar je město v Chorvatsku, na pobřeží Jaderského moře v severní Dalmácii, 200 km jižně od Záhřebu. Má 72 718 obyvatel a patří tak k větším chorvatským městům. Zadar je správním centrem stejnojmenné župy.
Obsah |
Jméno
V nejstarších dobách se město nazývalo Iader (nijak nesouvisí se jménem moře), později Diadora. Druhé -a- ve slově Zadar je pohyblivé, takže správné skloňování je do Zadru, v Zadru atp. Použití tvaru Zadaru je však v češtině též přípustné. V dřívějších dobách se pro Zadar užívalo také italského názvu Zara.
Historie
Už v době 9. století př. n. l. byl dnešní Zadar osídlen ilyrským kmenem Liburnů. V dobách těsně před přelomem našeho letopočtu Zadar připadl do správy Římské říše, kde však měl svojí autonomii. Po pádu západořímské říše se stal centrem Dalmátské provincie ve Východořímské (Byzantské) říši a sídlem jejího správce. Po vpádu Slovanů do Dalmácie přetrval Zadar pod správou Byzance a stal se jedním z center zbývající latinské populace. Byzantská říše v oblasti postupně ztrácela vliv a o strategicky významné město usilovala Benátská republika. Než dosáhla na trvalo svého cíle, město se osamostatnilo a na začátku 11. století sem pronikli sem Chorvaté, kteří Zadar s přestávkami ovládali. Slované potomkům římských měšťanů v Dalmácii říkali Latini. Později ve 12. století válčil Zadar častokrát s Benátkami, po několika útocích ale prohrál a byl vypleněn vojsky Benátek a čtvrté křížové výpravy. Následovalo několik povstání, ale stejně došlo k připojení Zadaru pod uherskou vládu. Ta ho o několik století později prodala zpět Benátčanům. Nová benátská vláda zrušila městu jeho autonomii, což vedlo ke stagnaci. Po pádu Benátské republiky na konci 18. století připadl pod správu Rakouska, později pod správu Rakouska-Uherska. Po první světové válce se roku 1920 stal podle Rapallské smlouvy součástí Itálie. Za druhé světové války byl jako důležitá fašistická pevnost mnohokrát bombardován britským a americkým letectvem. Po osvobození roku 1944 byl Zadar v rámci Chorvatska začleněn do Jugoslávie. Po válce se stalo město turistickým centrem. To však trvalo ale jen do balkánské války v roce 1991, kdy byl ostřelován Jugoslávskou lidovou armádou, která dva roky obléhala město.
Památky
V Zadaru jsou pozůstatky z dob římské vlády, jsou to hlavně části opevnění, z nichž však byla většina zbořena za dob rakouské nadvlády. Také se zachovalo římské fórum, chrám a bazilika a mnoho kostelů a klášterů ze středověku.
Partnerská města
-
Banská Bystrica, Slovensko
-
Dundee, Velká Británie
-
Fürstenfeldbruck, Německo
-
Iquique, Chile
-
Reggio nell'Emilia, Itálie
-
Romans-sur-Isère, Francie
-
Székesfehérvár, Maďarsko
- Padova, Itálie
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |