de Havilland Dragon Rapide

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 8. 1. 2015, 21:49

de Havilland DH.89 Dragon Rapide/Dominie
DH.89 Dragon Rapide (G-AEML) postavený v roce 1936 na letecké show v Gloucestershiru v Anglii 9. září 2007
Základní charakteristika
Určení	dopravní letoun pro krátké tratě
Výrobce	de Havilland
Konstruktér
První let	17. dubna 1934
Zařazen
Vyřazen
Výroba	1934-1946
Vyrobeno	731
Varianty
Uživatel	Royal Air Force

de Havilland DH.89 Dragon Rapide byl britský dopravní letoun pro krátké tratě z 30. let 20. století. Byl navržený na konci roku 1933 jako rychlejší a pohodlnější nástupce letounu DH.84 Dragon a v zásadě se jednalo o dvoumotorovou, zmenšenou verzi čtyřmotorového letounu DH.86 Express. Se svým větším bratříčkem sdílel mnoho společných prvků včetně zužujících se křídel, aerodynamičtějších tvarů a motorů Gipsy Six. Na druhou stranu ale nezdědil žádnou z letových nectností většího letounu a stal se tak jedním z nejúspěšnějších britských dopravních letounů 30. let.

Vývoj a nasazení

Prototyp poprvé vzlétl 17. dubna 1934 a do vypuknutí druhé světové války bylo vyrobeno 205 strojů pro uživatele z celého světa. Typ původně označovaný jako Dragon Six byl na trh uveden nejprve pod názvem Dragon Rapide, ale nakonec se vžilo jednoduší označení Rapide. Po zavedení vylepšených klapek v roce 1936 bylo značení změněno na DH.89A.

Jedna z (ne)slavných událostí, v které hrál roli DH.89, se stala v červenci 1936, kdy agent britské tajné služby MI6, Hugh Pollard, přeletěl s generálem Franciscem Francem z Kanárských ostrovů do Španělského Maroka na začátku vojenského převratu, který odstartoval Španělskou občanskou válku.^[1]

Na začátku druhé světové války bylo mnoho (Dragon) Rapidů převedeno ke službě v britských ozbrojených silách, kde získaly nové označení de Havilland Dominie. Byly využívány pro přepravu pasažérů a pro radionavigační výcvik. 522 dalších kusů bylo vyrobeno přímo pro potřebu armády s vylepšenými motory Gipsy Queen, čímž se celkový počet vyrobených Rapidů vyšplhal na 731. Poslední kusy opustily výrobní haly v červenci 1946. Mnoho ze strojů, které „přežily“ válku, se vrátilo do civilního sektoru a ještě v roce 1958 létalo v Británii 81 strojů. Vojenské Dominie vyráběla nejen firma de Havilland (186 kusů)^[2], ale i firma Brush Coachworks Ltd (336 kusů)^[2].

I přes svou relativně primitivní překližkovou konstrukci se DH.89 osvědčil jako velmi odolný stroj a ještě na počátku 21. století jich létalo značné množství. Ve Velké Británii je několik Rapidů provozováno k výhlídkovým letům a rovněž na Novém Zélandu jsou dva letuschopné stroje.

Varianty

de Havilland DH.89A Dragon Rapide Mk 6 (G-AGTM) vyrobený v roce 1944 na letišti v Gloucestershiru v Anglii v květnu 2005

• D.H.89 – prototyp Dragon Six
• D.H.89 – dvoumotorový lehký dopravní letoun, první výrobní verze
• D.H.89A – vylepšená verze vybavená přistávacím světlometem v nose, upravenými konci křídel a vytápěním kabiny
• D.H.89A Mk 4 – jeden stroj D.H. 89A poháněný dvěma motory de Havilland Gipsy Queen 2 s vrtulemi s konstantními otáčkami
• D.H.89A Mk 5 – jeden stroj D.H. 89A poháněný dvěma motory de Havilland Gipsy Queen 3 s nastavitelnými vrtulemi
• D.H.89A Mk 6 – jeden stroj D.H. 89A vybavený pevnými vrtulemi Fairey X5
• D.H.89M – vojenská dopravní verze dodávaná do Litvy a Španělska
• D.H.89B Dominie Mk I – verze pro výcvik radistů a navigátorů
• D.H.89 B Dominie Mk II – spojovací a transportní verze

Uživatelé

Civilní uživatelé

• Austrálie – Australian National Airways
• Finsko – Aero Oy (2 kusy)
• Indie – Air India, Indian National Airways, Tata Airlines
• Irsko – Aer Lingus
• Kanada – Canadian Pacific, Quebec Airways
• Malajsie – Borneo Airways
• Nizozemsko – K.L.M.
• Nový Zéland – National Airways Corporation, Union Airways of N.Z. Ltd
• Velká Británie – Air Atlantique Classic Flight, British European Airways, Classic Wings, Scottish Airways, Trans European Aviation, Crilly Airways Ltd, Hillmans Airways, Olley Air Services, Railway Air Services

Vojenští uživatelé

de Havilland DH-89 Dragon Rapide v barvách RAF

• Austrálie – Royal Australian Air Force
• Finsko – Finské letectvo
• Írán – Íránské letectvo
• Izrael – Izraelské vojenské letectvo
• Jihoafrická republika – South African Air Force
• Litva – Litevské letectvo (dva D.H.89M)
• Německo – Luftwaffe (ukořistěné stroje)
• Nový Zéland – Royal New Zealand Air Force
• Španělsko – Španělské letectvo (tři D.H.89M)
• USA – United States Army Air Force
• Velká Británie – Royal Air Force, Fleet Air Arm

Specifikace (Dragon Rapide)

Data podle: enwiki^[3]

Technické údaje

• Posádka: 2
• Kapacita: 8 cestujících
• Rozpětí: 14,6 m
• Délka: 10,5 m
• Výška: 3,1 m
• Nosná plocha: 32 m²
• Hmotnost prázdného letounu: 1460 kg
• Max. vzletová hmotnost : 2490 kg
• Pohonná jednotka: 2x 6válcový řadový motor de Havilland Gipsy Six
• Výkon pohonné jednotky: 200 hp (150 kW)

Výkony

• Maximální rychlost: 253 km/h ve výšce 300 m
• Dolet: 920 km
• Dostup: 5 090 m
• Stoupavost: 4,3 m/s

Literatura

• Hamlin, John F. The De Havilland Dragon Rapide Family. Tunbridge Wells, Kent, UK: Air-Britain (Historians) Ltd., 2003. ISBN 0-85130-344-7.
• Jackson, A.J. British Civil Aircraft 1919-1972: Volume II. London: Putnam (Conway Maritime Press), 1988.

Související články

• de Havilland Dragon
• de Havilland Express
• de Havilland Dove

Reference

1. ↑ Alpert, Michael: BBC History Magazine, duben 2002
2. ↑ ^{2,0 2,1} De Havilland Dragon Rapide [online]. British Aircraft Directory, 2003-08-24, rev. 2007-10-27, [cit. 2007-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
3. ↑ Článek de Havilland Dragon Rapide na anglické Wikipedii

Externí odkazy