Nizozemsko

Z Multimediaexpo.cz

Nizozemsko
Nederland
Nizozemsko
Flag of the Netherlands.png  Coat of arms of the Netherlands - 02.png
Nizozemská vlajka   Nizozemský znak
The media player is loading... Prehravac se nahrava...

nizozemská hymna – Wilhelmus van Nassouwe
Geografie
EU location NED.png
Hlavní město: Amsterdam
Rozloha: 41 526 km2 (131. na světě)
z toho 18,41 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Vaalserberg (321 m n.m.)
Časové pásmo: +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 16 335 998 (59. na světě)
Hustota zalidnění: 393 (15. na světě)
HDI: 0,958 (vysoký)
Jazyk: nizozemština
Náboženství: katolické, protestantské,
islám (mezi přistěhovalci)
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční monarchie
Měna: euro (EUR)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: NL
Telefonní předvolba: +31
Národní TLD: .nl

Nizozemsko, nepřesně také Nizozemí nebo Holandsko, je jednou ze tří zemí Nizozemského království ležící v severozápadní Evropě. Je jednou z nejhustěji osídlených zemí světa.

Holandsko je sice běžné označení pro celé Nizozemsko, pochází ale od názvu bývalého hrabství Holandsko, které zahrnuje dnešní provincie Severní a Jižní Holandsko, a přesně vzato tedy označuje jen část dnešního Nizozemska – viz Holandsko.

Nizozemí je označení historického nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Mása, zhruba odpovídající území dnešních států Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, pro které se vžil nový název Benelux.

Obsah

Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Nizozemska

Ve starověku se na území dnešního Nizozemska usídlily germánské a keltské kmeny, které mezi sebou soupeřily o moc. Přibližně v 10. století došlo k rozdrobení země na jednotlivá knížectví, ve kterých vznikají města s kvetoucím obchodem a řemesly. Po několika pokusech o sjednocení se celé území dostalo v roce 1477 do rukou Habsburků. Na přelomu 16. a 17. století se země stala místem náboženských nepokojů, které však paradoxně vůbec nebránily hospodářskému rozmachu.

V průběhu Nizozemské revoluce vznikla v severních oblastech země tzv. Utrechtská unie, která v roce 1581 vyhlásila vznik Spojených provincií nizozemských. V roce 1795 se nizozemských provincií zmocnila francouzská vojska. Francouzi na tomto území vyhlásili Batavskou republiku a později Holandské království, které bylo v letech 1810 až 1814 připojeno přímo k Francii. Na Vídeňském kongresu v roce 1815 bylo vyhlášeno Spojené království nizozemské, ke kterému patřila do roku 1830 také Belgie (resp. do 1839, kdy Nizozemí její nezávislost definitivně uznalo) a Lucembursko. Po odtržení Belgie vzniklo Nizozemské království spojené až do roku 1890 personální unií s Lucemburskem.

Během první světové války si Nizozemsko uchovalo nezávislost, ve druhé světové válce ho však obsadila německá armáda. Po jejím ukončení přišlo Nizozemsko o většinu kolonií (jediným pozůstatkem jsou zámořská území v Karibiku Aruba a Nizozemské Antily).

Geografie

Hlavní článek: Geografie Nizozemska

Nizozemsko je nížinatá země na pobřeží Severního moře. Na východě hraničí s Německem (délka hranice 577 km) a na jihu s Belgií (délka hranice 450 km). Pro pobřežní oblasti Nizozemska jsou typické prolákliny mělkých přílivových plošin. Existují dva druhy těchto plošin – watty a marše. Watty jsou přílivem zaplavovány a odlivem obnažovány. Na mnoha místech obyvatelé země zpevnili písečné valy a přesypy, postavili hráze a odčerpáváním vody udržují watty vysušené-takto rozšiřují území státu, tyto plochy se nazývají poldery. Marše jsou úrodné pobřežní nížiny na říčních nánosech. Při jejich dostatečném odvodnění se mění v úrodná pole. Na východě a jihu Nizozemska se nachází pahorkatina, jejichž údolími protékají velké evropské řeky.Na jihozápadě se táhne lesnatá plošina, kde se nachází nejvyšší vrchol Nizozemska, 321 metrů vysoký Vaalserberg.

Podnebí

V Nizozemsku převládá podnebí oceánské. Roční úhrn srážek je poměrně vysoký, pohybuje se v rozmezí 750–850 mm. Velmi často se ve vnitrozemí objevují mlhy a často vane silný vítr. Na pobřeží často zuří bouře. Tyto bouře mohou způsobovat záplavy. Jen šest dní v roce je v Nizozemsku bezvětrno. Podnebí v Nizozemsku ovlivňuje také teplý Golfský proud v Atlantském oceánu. Díky němu jsou zimy relativně teplé, naopak léta příliš teplá nejsou.

Dlouholeté teplotní průměry v letech 19712000[1]
Led Úno Bře Dub Kvě Čer Čev Srp Zář Říj Lis Pro Roční průměr
Průměrná nejvyšší teplota 5,2 6,1 9,6 12,9 17,6 19,8 22,1 22,3 18,7 14,2 9,1 6,4 13,7
Průměrná nejnižší teplota 0,0 -0,1 2,0 3,5 7,5 10,2 12,5 12,0 9,6 6,5 3,2 1,3 5,7
Průměrná teplota (°C) 2,8 3,0 5,8 8,3 12,7 15,2 17,4 17,2 14,2 10,3 6,2 4,0 9,8
Průměrné srážky (mm) 67 48 65 45 62 72 70 58 72 77 81 77 793
Průměrný sluneční svit 52 79 114 158 204 187 196 192 133 106 60 44 1524

Demografie

Hlavní článek: Demografie Nizozemska

90 % všech Nizozemců žije ve městech. Nizozemsko je velmi hustě osídlené - ačkoli má Nizozemsko oproti Česku téměř poloviční rozlohu, žije zde znatelně více obyvatel – 16 milionů. Skoro polovinu těchto obyvatel zahrnuje konurbace Randstad, kterou tvoří především čtyři velké aglomerace Amsterdam, Haag, Rotterdam a Utrecht. Nizozemsko je příkladem (nepočítáme-li přistěhovalectví po 2. světové válce) etnicky téměř homogenního státu. Vedle většiny Nizozemců zde žijí menšiny Frísů (jejich jazyk fríština je úřední) a Němců. Ještě menší jsou pak menšiny přistěhovalců z Maroka, Surinamu, Antil, Indonésie a Turecka.

Provincie Nizozemska

Polder 5,53 metru pod úrovní moře
Hlavní článek: Administrativní dělení Nizozemska


Nizozemsko je tvořeno 12 provinciemi:

Ekonomika

Hlavní článek: Ekonomika Nizozemska

Základem nizozemského hospodářství je průmysl, obchod a doprava. Určitou roli hraje i zemědělství. Nejdůležitější těžbou nerostné suroviny je těžba zemního plynu (Nizozemsko je v těžbě zemního plynu 6. na světě). Ten je určen především k výrobě elektrické energie, kterou vyrábějí tepelné elektrárny na zemní plyn, a na export. Kromě něj se těží ještě ropa, sůl kamenná, draselno-hořečnaté soli, vápenec, slín a keramická hlína. Zvláště zpracování ropy je velmi rozvinuté, největší rafinerie se nachází u Rotterdamu, dále je rozvinutý průmysl chemický, elektrostrojírenský, potravinářský, sklářský, textilní, keramický, papírenský a hutnictví železa a hliníku. Díky velmi výhodné poloze u moře se velmi dobře daří obchodu a dopravě, vždyť Nizozemsko se může chlubit přístavem Europort v Rotterdamu, který je nyní druhým největším na světě.

V Nizozemsku je převaha nížin, je zde mírné vlhké podnebí a úrodné půdy, proto jsou zde předpoklady pro dobře rozvinuté zemědělství. Nizozemské zemědělství je vysoce rozvinuté, intenzivní, výkonné a mechanizované. Zaměstnává ale jen 3,7 % obyvatelstva. Pěstují se různé plodiny, nejvíce ale obilí, cukrová řepa, kukuřice a brambory. Živočišná výroba se na zemědělské produkci podílí celými 70 % a zaměřuje se především na chov skotu, drůbeže a prasat.

Členství země v organizacích

Nizozemsko je členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO), OSN, Rady Evropy, OBSE a OECD.

Nizozemsko je velmi přitažlivé (HDR)

Cestovní ruch

Klíčovými destinacemi jsou Amsterdam a Den Haag. Mimo těchto dvou měst, která nabízejí rozsáhlé soubory historických památek stojí za návštěvu městečka Severního Holandska jako Alkmaar nebo Eidam nabízející náhled do historie přípravy sýrů. Další turistickou atrakcí je Keukenhof - Zahrada Evropy.

Slavní Nizozemci

Umělci a myslitelé
  • Rembrandt van Rijn
  • Hieronymus Bosch
  • Vincent van Gogh
  • Erasmus Rotterdamský
Vědci
  • Christiaan Huygens
Informatici
Válečníci
  • Vilém I. Oranžský
Hudebníci
Hudební skupiny

Související články

Literatura

  • SKLENÁŘOVÁ, Sylva. Nizozemsko. Praha : Libri, 2006. ISBN 80-7277-310-0.
  • HORST, Han van der. Dějiny Nizozemska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-487-4.

Reference

  1. Dlouholeté teplotní průměry [online]. Nizozemsko : Royal Netherlands Meteorological Institute (KNMI), 30.11.2009, rev. 30.11.2009, [cit. 2010-02-20]. Dostupné online. (nizozemsky) 


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nizozemsko
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nizozemsko