Mikroskop

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:52

Tento článek je o přístroji k pozorování velmi malých předmětů. O souhvězdí jižní oblohy pojednává článek: Souhvězdí Mikroskopu.

Starší optický mikroskop Nikon

Přehledné schéma mikroskopů

Schéma optického mikroskopu

Mikroskop, česky též drobnohled, je optický přístroj pro zobrazení malého sledovaného objektu ve větším zvětšení. Pod označením mikroskop je obvykle myšlen optický mikroskop, který pro zobrazení využívá světelných paprsků, existují však i jiné mikroskopy, např. elektronový mikroskop.

Historie

Podle některých zdrojů první drobnohled sestavil v roce 1590 v Nizozemsku Zacharias Jansen. V roce 1610 se na základě Jansenovy konstrukce mikroskopií zabýval Galileo Galilei. Jeden z jednoduchých mikroskopů sestavil v roce 1676 holandský obchodník a vědec Anton van Leeuwenhoek, jehož práce patřily k vrcholům mikroskopického pozorování 17. století. Významným přelomem v rozvoji mikroskopie bylo dílo britského geologa Roberta Hooka Micrographia vydané v Londýně, v němž popsal v roce 1665 konstrukci mikroskopu s odděleným objektivem, okulárem a osvětlovacím zařízením. Kromě toho v něm bylo obsaženo mnoho zobrazení získaných pomocí mikroskopů, čímž byly poprvé doloženy možnosti přístroje ve vědeckém výzkumu.

Jako první zahájila výrobu mikroskopů firma Carl Zeiss v roce 1847.

Popis mikroskopu

Základem mikroskopu jsou čočky, které tvoří objektiv a okulár. Okuláry a objektivy jsou často výměnné. Jednoduchý mikroskop je složen ze dvou spojných soustav čoček, které mají společnou optickou osu. Část mikroskopu, která je nazývána objektiv, má malou ohniskovou vzdálenost (řádově v milimetrech). Pozorovaný předmět se umisťuje blízko před předmětové ohnisko, takže vzniká skutečný, zvětšený a převrácený obraz. Tento obraz vzniká mezi druhou částí mikroskopu, tzv. okulárem, a jeho předmětovým ohniskem. Vzniklý obraz pak pozorujeme okulárem podobně jako lupou, čímž získáváme další zvětšení. Ohnisková vzdálenost okuláru se pohybuje v řádech centimetrů. Obrazové ohnisko objektivu a předmětové ohnisko okuláru nesplývají, ale jsou od sebe vzdáleny o hodnotu optického intervalu, jehož hodnota se u mikroskopu pohybuje mezi 15 cm a 20 cm.

Grafická konstrukce optického zobrazení mikroskopem.

Zvětšení

Pro úhlové zvětšení mikroskopu platí vztah

\(Z = \gamma\gamma_0 = \frac{\Delta}{f}\frac{d}{f_0}\),

kde \(\gamma\) a \(\gamma_0\) označuje zvětšení objektivu a okuláru, \(f\) je obrazová ohnisková vzdálenost objektivu, \(f_0\) je předmětová ohnisková vzdálenost okuláru, \(\Delta\) je optický interval mikroskopu a \(d\) je konvenční zraková vzdálenost. Optickým mikroskopem se běžně dosahuje zvětšení 50× až 1000×. Maximální teoretické zvětšení je asi 2000× a to již naráží na fyzikální bariéry kvůli omezení délky světelných vln.

Související články

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mikroskop

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mikroskop

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-{{Různé významy|tento=přístroji k pozorování drobných předmětů|druhý=souhvězdí jižní oblohy|stránka=Mikroskop (souhvězdí)}}
+: ''Tento článek je o přístroji k pozorování velmi malých předmětů. O souhvězdí jižní oblohy pojednává článek'': [[Souhvězdí Mikroskopu]].
-[[Soubor:Optical_microscope_nikon_alphaphot_%2B.jpg|thumb|right|250px|Optický mikroskop]]
+[[Soubor:Optical microscope nikon alphaphot.jpg|thumb|240px|Starší optický mikroskop Nikon]]
-[[Soubor:MicroscopesOverview.jpg|thumb|right|400px|Přehledné schéma mikroskopů]]
+[[Soubor:MicroscopesOverview.jpg|thumb|360px|Přehledné schéma mikroskopů]]
-[[Soubor:Schema_mikroskopu.png|thumb|200px|Schéma optického mikroskopu]]
+[[Soubor:Microscope compound diagram.png|thumb|240px|Schéma optického mikroskopu]]
 '''Mikroskop''', česky též '''drobnohled''', je [[optický přístroj]] pro [[optické zobrazení|zobrazení]] malého sledovaného objektu ve větším [[optické zvětšení|zvětšení]].
-Pod označením mikroskop je obvykle myšlen '''optický mikroskop''', který pro zobrazení využívá [[světelný paprsek|světelných paprsků]], existují však i jiné mikroskopy, např. [[elektronový mikroskop]].
+Pod označením mikroskop je obvykle myšlen optický&nbsp;mikroskop, který pro zobrazení využívá [[světelný paprsek|světelných paprsků]], existují však i jiné mikroskopy, např. [[elektronový mikroskop]].
 == Historie ==
-Podle některých zdrojů první drobnohled sestavil v roce 1590 v [[Nizozemsku]] [[Zacharias Jansen]]. V roce 1610 se na základě Jansenovy konstrukce [[mikroskopie|mikroskopií]] zabýval Galileo Galilei.  Jeden z jednoduchých mikroskopů sestavil v roce 1676 [[Holandsko|holandský]] obchodník a vědec [[Anton van Leeuwenhoek]], jehož práce patřily k vrcholům [[mikroskopický|mikroskopického]]  pozorování 17. století. Významným přelomem v rozvoji mikroskopie bylo dílo britského geologa [[Robert Hook|Roberta Hooka]] ''Micrographia'' vydané v [[Londýn]]ě, v němž popsal v roce 1665 konstrukci mikroskopu s odděleným objektivem, okulárem a osvětlovacím zařízením. Kromě toho v něm bylo obsaženo mnoho zobrazení získaných pomocí mikroskopů, čímž byly poprvé doloženy možnosti přístroje ve vědeckém výzkumu.
+Podle některých zdrojů první drobnohled sestavil v roce 1590 v [[Nizozemsko|Nizozemsku]] Zacharias Jansen. V roce 1610 se na základě Jansenovy konstrukce [[mikroskopie|mikroskopií]] zabýval Galileo Galilei. Jeden z&nbsp;jednoduchých mikroskopů sestavil v roce 1676 [[Holandsko|holandský]] obchodník a vědec Anton van Leeuwenhoek, jehož práce patřily k vrcholům [[mikroskopický|mikroskopického]]  pozorování 17. století. Významným přelomem v rozvoji mikroskopie bylo dílo britského geologa Roberta Hooka ''Micrographia'' vydané v [[Londýn]]ě, v němž popsal v roce 1665 konstrukci mikroskopu s&nbsp;odděleným objektivem, okulárem a osvětlovacím zařízením. Kromě toho v něm bylo obsaženo mnoho zobrazení získaných pomocí mikroskopů, čímž byly poprvé doloženy možnosti přístroje ve vědeckém výzkumu.
-Jako první zahájila výrobu mikroskopů firma [[Zeiss|Carl Zeiss]] v roce 1847.
+Jako první zahájila výrobu mikroskopů firma Carl Zeiss v roce 1847.
 == Popis mikroskopu ==
 Základem mikroskopu jsou [[čočka (optika)|čočky]], které tvoří [[objektiv]] a [[okulár]]. Okuláry a objektivy jsou často výměnné.
 Jednoduchý mikroskop je složen ze dvou [[spojná soustava|spojných soustav]] čoček, které mají společnou [[optická osa|optickou osu]]. Část mikroskopu, která je nazývána objektiv, má malou [[ohnisková vzdálenost|ohniskovou vzdálenost]] (řádově v [[milimetr]]ech). Pozorovaný [[optický předmět|předmět]] se umisťuje blízko před [[předmětové ohnisko]], takže vzniká [[skutečný obraz|skutečný]], [[zvětšený obraz|zvětšený]] a [[převrácený obraz]]. Tento obraz vzniká mezi druhou částí mikroskopu, tzv. [[okulár]]em, a jeho [[předmětové ohnisko|předmětovým ohniskem]]. Vzniklý [[optický obraz|obraz]] pak pozorujeme okulárem podobně jako [[lupa|lupou]], čímž získáváme další [[optické zvětšení|zvětšení]]. Ohnisková vzdálenost okuláru se pohybuje v řádech [[centimetr|centimetrů]]. [[Obrazové ohnisko]] objektivu a [[předmětové ohnisko]] okuláru nesplývají, ale jsou od sebe vzdáleny o hodnotu [[optický interval|optického intervalu]], jehož hodnota se u mikroskopu pohybuje mezi 15 [[centimetr|cm]] a 20 [[centimetr|cm]].
-[[Soubor:opticke_zobrazeni_mikroskop.png|none|thumb|550px|Grafická konstrukce [[optické zobrazení|optického zobrazení]] mikroskopem.]]
+[[Soubor:Opticke zobrazeni mikroskop.png|thumb|none|360px|Grafická konstrukce [[optické zobrazení|optického zobrazení]] mikroskopem.]]
 == Zvětšení ==
 Pro [[úhlové zvětšení]] mikroskopu platí vztah
-:<math>Z = \gamma\gamma_0 = \frac{\Delta}{f}\frac{d}{f_0}</math>,
+:<big>\(Z = \gamma\gamma_0 = \frac{\Delta}{f}\frac{d}{f_0}\)</big>,
-kde <math>\gamma</math> a <math>\gamma_0</math> označuje [[optické zvětšení|zvětšení]] objektivu a okuláru, <math>f</math> je [[obrazová ohnisková vzdálenost]] objektivu, <math>f_0</math> je [[předmětová ohnisková vzdálenost]] okuláru, <math>\Delta</math> je [[optický interval]] mikroskopu a <math>d</math> je [[konvenční zraková vzdálenost]].
+kde <big>\(\gamma\)</big> a <big>\(\gamma_0\)</big> označuje [[optické zvětšení|zvětšení]] objektivu a okuláru, <big>\(f\)</big> je [[obrazová ohnisková vzdálenost]] objektivu, <big>\(f_0\)</big> je [[předmětová ohnisková vzdálenost]] okuláru, <big>\(\Delta\)</big> je [[optický interval]] mikroskopu a <big>\(d\)</big> je [[konvenční zraková vzdálenost]].
 Optickým mikroskopem se běžně dosahuje zvětšení 50× až 1000×. [[maximum|Maximální]] teoretické zvětšení je asi 2000× a to již naráží na fyzikální bariéry kvůli omezení [[vlnová délka|délky]] [[světlo|světelných vln]].
 == Související články ==
@@ Řádka 30: / Řádka 31: @@
 * [[Mikrofotografie]]
+{{Flickr|Microscopes}}{{Commonscat|Microscopes}}{{Článek z Wikipedie}}
+[[Kategorie:Mikroskopy| ]]
 [[Kategorie:Optické přístroje]]
 [[Kategorie:Laboratorní vybavení]]
 [[Kategorie:Mikroskopie]]
-{{Článek z Wikipedie}}