Sokolovití

Z Multimediaexpo.cz

Sokoli dříve byli řazeni jako jedna z čeledí řádu dravců. Dnes jsou již samostatný řád (Falconiformes).

Obsah

Popis a výskyt

Jejich společným znakem je výrazně zahnutý zobák a drápy a výborně vyvinutý zrak. Na jejich opeření se většinou objevuje hnědé, bílé a černé zbarvení.

Sokolovití jsou kosmopolitně rozšíření dravci. Obývají téměř celý svět, zcela chybí pouze v nejhustějších lesních porostech střední Afriky, na několika ostrovech, na samém kraji Arktidy a v Antarktidě. Některé druhy jsou široce rozšířené, zejména pak sokol stěhovavý, typický zástupce čeledi, který se vyskytuje v rozmezí od Grónska po Fidži a ze všech dravců má tak nejrozsáhlejší areál rozšíření.[1] Vyskytují se v celé řadě biotopů, od tropických deštných pralesů po pouště a upřednostňují přitom otevřené krajiny, okraje lesů a lesní mýtiny, v kterých mají vhodné podmínky k lovu. Některé druhy, zejména pak zástupci rodu Falco, jsou alespoň částečně stěhovaví, ptáci hnízdící v Eurasii přitom obvykle migrují do Afriky.

Výzkum genomu sokolovitých odhalil, že tito ptáci získali své lovící schopnosti během evolučního vývoje podstatně rychleji než ostatní.[2]

Způsob života a potrava

Živí se jinými druhy ptáků, drobnými savci, plazy, hmyzem, nepohrdnou ani zdechlinou.

Jedná se o samotářské lovce obhajující si své vlastní potravní teritorium, ačkoli se při migracích občas objevují v hejnech. Jsou monogamní a hnízdo si budují většinou na skalních římsách, kam kladou 2 – 4 vejce, na jejichž inkubaci se podílí obvykle samotná samice.

Klasifikace

Pozn.: V následujícím seznamu jsou uvedeny jen žijící druhy.

Poznámky

  1. Ferguson-Lees, J.; Christie, D.A. (2001): Raptors of the World. Londýn: Christopher Helm, ISBN 0-7136-8026-1
  2. Výzkum DNA sokolovitých odhalil rychlé rozvinutí lovících schopností

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sokolovití
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sokolovití