STS-7

Z Multimediaexpo.cz


STS-7 je označení letu raketoplánu Challenger, pro který to byl druhý let do vesmíru a sedmý let raketoplánu celkově. Byl to první vesmírný let ženy v americké historii a zároveň let, který měl do té doby nejpočetnější posádku, letící v jedné vesmírné lodi.

Obsah

Posádka

V závorkách je uvedený celkový počet letů do vesmíru včetně této mise.

Průběh mise

Parametry mise

Přípravy na start

Po svém předcházejícím prvním letu STS-6 si orbiter Challengeru vyžadoval opravy, hlavně tepelného štítu. Poškodila se například izolace na motorech OMS, která byla nahrazená asi 170 destičkami. Dalších 120 destiček nahradilo ochranu na elevónech a 60 poškozených dlaždic bylo vyměněných za nové. Celkem trvaly opravy a prověrky Challengeru 35 dní. Přípravy na start bylo potřeba maximálně urychlit, protože předcházející start proběhl se zpožděním a další opoždění by ohrožovalo připravovaný termín startu pro misi STS-9.

Raketoplán byl ve startovací sestavě na mobilním zařízení MLP-1 převezen na rampu 39-A 26. května. Vlastní odpočítávání začalo 16. června v T-40 hodin. Zkrácení standardní doby odpočítávání bylo způsobené tím, že množství operací proběhlo mimo rámec odpočítávání. V průběhu odpočítávání se vyskytly tři menší závady.

Start

Vypuštění družice Anik C2

Mise STS-7 začala 18. června 1983 ve 11:33:00 UTC. Na rozdíl od předcházejících letů proběhlo navedení Challengeru na oběžnou dráhu přesně podle plánu. Přitom při dosavadních letech byly ve výškách až kilometrové odchylky. Dva manévry motorů OMS v čase T+10 minut a T+44 minut dostaly Challenger na téměř kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 289-305 km.

Průběh letu

Po otevření nákladového prostoru a nevyhnutných prověrkách byla nejprve vypuštěná družice Anik C2, kterou její motor PAM-D (Payload Assist Module) dostal na dočasnou dráhu. Na geostacionární dráze byla zakotvená 24. června.

K vypuštění Palapy B1 došlo během druhého dne letu, 19. června. V průběhu tohoto dne přístroje na palubě raketoplánu zaznamenaly pozvolný pokles tlaku v rezervoáru hydraulické kapaliny v systému APU č. 2. Pokles tlaku se podařilo vyrovnat malým čerpadlem.

Dne 20. června začala Rideová aktivovat vědecké přístroje na palubě družice SPAS-01. Piloti se zatím věnovali manévrování s raketoplánem a prověrce lodních systémů. Družice SPAS-01 byla vypuštěna 22. června. Vypuštění družice o den dříve ohrožovala stoupající teplota v její elektronice. Fabian nejprve uchopil družici manipulátorem RMS za kotvičku na horní straně a po uvolnění zajišťovacích zámků vyzvedl SPAS-01 nad nákladový prostor. V 08:05 UT nechal družici asi minutu volně se vznášet nad raketoplánem a pak ji znovu uchopil manipulátorem. Poté řídící středisko povolilo uvolnit družici definitivně. Po postupném manévrování se raketoplán vzdálil od družice na 300 metrů, poté se k ní opět přiblížil a Thagard ji manipulátorem zachytil. Předtím však Rideová družici záměrně uvedla do pomalé rotace.

SPAS-1 zachycená ramenem RMS

Po tomto prvním úspěchu se testoval vliv spalin z manévrovacích trysek raketoplánu (RCS) na družici. Vše probíhalo bez problémů a po opětovném zachycení byla družice znovu uložená v nákladovém prostoru raketoplánu. Dne 23. června proběhly další pokusy s družicí, tentokrát ale bez jejího vypuštění. Začaly rovněž přípravy na přistání.

Přistání

Přistání bylo naplánované na 24. června na Kennedyho vesmírném středisku, ale kvůli přízemní mlze muselo být odložené. Ředitel dal nakonec příkaz k přistání na základně Edwards AFB. Zážeh motorů OMS, dlouhý 168 sekund, snížil perigeum dráhy a raketoplán díky tomu vstoupil do atmosféry. Na přistávací dráhu Challenger dosedl v 13:57:10 UT.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
STS-7
Raketoplán Challenger (OV-099)

STS-6 • STS-7 • STS-8 • STS-41-B • STS-41-C • STS-41-G • STS-51-B • STS-51-F • STS-61-A • STS-51-L

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/STS-7“