V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Reformy Meidži

Z Multimediaexpo.cz


Reformy Meidži (japonsky: 明治維新, Meidži išin) byla série reforem japonského císaře Meidži (někdy též přepisovaného jako „Meiji“), které začaly po roce 1869 měnit zastaralé feudální Japonsko v moderní industrializovaný stát.

Soubor:Mutsuhito.jpg
Císař Meidži v uniformě evropského stylu, barevný dřevořez 1888

Proces budování moderního Japonska podle evropského vzoru začalo v období éry Meidži roku 1869. Japonsko v polovině 19. století žilo v relativním klidu, nad nímž bděl přísným okem šógunát rodu Togukawa. Společnost byla dělena na kasty. Do příjezdu komodora Perryho v roce 1853 bylo Japonsko z velké části izolované. Na začátku 16. století bylo Japonsko ve styku se Španěly a Portugalci. Od roku 1549 se zde dokonce začalo šířit křesťanství. Šógun Iejasu Tokugawa (uchvátil moc roku 1600) rozpoutal smršť persekucí proti křesťanům, během níž jich tisíce zahynuly. Tím bylo Japonsko zároveň vrženo do několik století trvající izolace. Ta byla prolomena v polovině 19. století. Díky nátlaku Matthewa Calbraitha Perryho byl šógunát donucen i přes odpor šlechty ustoupit Američanům. Koloniální flotily, které nyní kotvily v japonských přístavech, byly trnem v oku nacionalistickým radikálům. Tito se sjednotili pod myšlenkami Motoori Norinagy a pod sloganem sonnó džói („ctěte císaře, vypuďte barbary“). Oživení císařství zvláště inspirovalo samuraje z východních lén Čóšú a Sacuma, kteří se nikdy neztotožnili s nadvládou rodiny Togukawa. V roce 1868 došlo k revoluci, kdy radikálové obsadili palác v Kjótu. Většina šlechticů zůstala neutrální a občanská válka skončila v roce 1869. Šógunát byl svržen a bylo obnoveno císařství – Japonsko se mělo stát moderním feudálním státem. Mladý císař Meidži se přestěhoval do Eda, které přejmenoval na Tokio („východní hlavní město“), a zahájil okamžitě řadu reforem. Bylo mezi nimi ustavení parlamentu, sněmu a nejvyššího soudu, zavedení veřejného systému poštovních služeb, přijetí moderní jednotné měny a otevření tokijské burzy. Inspiroval se zejména Velkou Británií, USA, Německem a Francií. Zároveň ze západu povolal odborníky, kteří měli za úkol vytvořit či inovovat železnice a průmysl, armádu, loďstvo a architekturu.