Polemika

Z Multimediaexpo.cz

Polemika (z řec. polemiké techné, válečnické umění) znamená původně umění sporu, později odborný, politický nebo umělecký spor vůbec. Na rozdíl od diskuse a dialogu, které hledají spíše shodu, cílem polemiky je vyvrátit názor protivníka, případně ho i odborně nebo lidsky zpochybnit. Polemiky se obvykle vedou písemně, v denním nebo odborném tisku. Prostředkem polemiky jsou ovšem argumenty, ale mohou to být i jiné informace nebo i domněnky a v polemikách se užívaly a užívají i pomluvy, nepravdivá a zkreslená tvrzení atd. Polemický znamená konfliktní, útočný. Protikladem polemiky jako útočné řeči je apologie jako řeč obranná, obhajoba. Slovo polemika se do evropských jazyků rozšířilo z francouzštiny během 17. století. Řečnické polemiky se ovšem vyskytovaly už ve starověku, zejména jako soudní a sněmovní řeči; mezi slavné polemiky patřili Démosthenés, Cato starší, Cicero a další. Slavné křesťanské polemiky, týkající se náboženských a teologických otázek, vedli Tertullián, Ireneus, Ambrosius a Augustinus, ve středověku například Bernard z Clairvaux nebo William Ockham. Význam polemiky prudce vzrostl za reformace, kdy se polemické spisy a pamflety také tiskly.

Polemika má protivníka připravit o klid duše, ne ho urážet.


Obsah

Související články

Externí odkazy

Literatura

  • Michelman – Ferrara, Polemika o ústavě. Praha: Filosofia, 2006 - 135 s. ; 21 cm ISBN 80-7007-225-3

Reference