Parta brusiče Karhana

Z Multimediaexpo.cz

Parta brusiče Karhana je divadelní hra autora Vaška Káni z roku 1950. Je to typické budovatelské drama. Zabývá se vztahem mezi mladou a starou generací a tím, jak jsou obě ovlivněny novým pojetím práce. Tato hra byla ve své době velmi úspěšná, dnes je zapomenuta a slouží k pobavení či odstrašování mládeže.

Ukázka

Dvořák: Klepáči, buďto jako soudruh vyslechneš kritiku, nebo jsi hádavá baba, ale pak jdi raději domů. Máme toho dnes k vyřizování víc.

Klepáč: Chcete mě oddělat!

Dvořák: Takhle nesmíš mluvit!

Klepáč: Já už mlčím.

Dvořák: Slyšeli jste, soudruzi. Soudruh Klepáč řekl, že ho chceme oddělat… Ne, my tu nechceme, soudruhu

Klepáči, nikoho oddělávat. My chceme jen upřímnou bolševickou kritikou dosáhnout toho, abys uznal své chyby a napravil je. Jsem přesvědčen, že si neuvědomuješ všechno, co děláš. A jako dělník a jako starý odborář musíš uznat, že jsi na nesprávné cestě. Jen se na to podívej kriticky a chlapsky, jako bolševik!

Dvořák: A co tomu říká soudruh Karhan?

Karhan: Nu, když mají revolvery běžet, musí Klepáč pryč. A my se tam musíme postavit za ty pořádný a pomoct jim s tím hnout.

Dvořák: Zbývá jen, aby se vyslovil soudruh Klepáč sám… Jedná se přec o tebe, soudruhu Klepáči - tak co - soudruhu?

Sektorář: Soudruhu Klepáči, tak to uznej. Zbytečně to protahujeme.

Slavíková: Tak už, Venco, moc nepřemejšlej…Jde přece o naši výrobu, o naši fabriku…Chyby jsi nadělal, budeš mít ještě možnost napravit je. Tak co:

Karhan: Tak mordyje, Klepáči. Jseš chlap, nebo svíčková baba? Když něco zmrskám, tak jsem to zmrskal a nebudu to schovávat!… Copak, hergot, tobě nejde vo fabriku?

Klepáč (po odmlce): Máte pravdu, soudruzi. Zaspal jsem dobu, nepochopil jsem správně své povinnosti důvěrníka. Máte pravdu. Já bych svou přítomností nepřispěl k nápravě v revolverárně. (Hlas se mu rozechvěje.) Ale, soudruzi - pochopte, jsem v závodě přes dvacet let - A já mám - fabriku rád…

Božka: Já mít takovou sílu, tak…

Jarka: - Co?

Božka: Tak bych šla dělat do kovárny na buchar. Na zápustky.

Jarka: Ty máš nápady.

Božka: To je fajn práce. Oheň ti lítá pod rukama, beran hřmí jako hrom, země se pod tebou třese, to se cítíš tak…tak, že bys byl v stavu překovat celý svět.

Jarka: Ty máš básnickou žílu, holka.

Božka: Jdi ty!

Jarka: Měla bys přestat dělat na magnetkách a popadnout do ruky péro.

Božka: Cožpak o to… Já bych psala básně, jen se nesměj.

Jarka: O lásce?

Božka: Ano, pořád o lásce. O pětiletce, o mašinách, o nás - o tobě.

Jarka (z rozpaků): Myslím… myslím, že bych se měl jít kouknout na naši centrlesku… To se budou chlapi divit: - ventil za tři minuty.

Externí odkazy