Nové spojení
Z Multimediaexpo.cz
Nové spojení (celým názvem Nové spojení Praha hl.n., Masarykovo n. – Libeň, Vysočany, Holešovice) je stavba nových částí pražského železničního uzlu, a to východně od centra Prahy, na okraji Žižkova a v Libni, budovaných postupně v letech 2004–2008, resp. 2010 v rámci přestavby celého uzlu.
Obsah |
Nové tratě
Nové spojení hlavní a Masarykovo nádraží napojuje všechny tratě od severu a severovýchodu. Jeho součástí jsou dvojkolejná trať mezi Balabenkou (směry od Vysočan a Holešovic) a Libní, dvě nové dvojkolejné tratě mezi Balabenkou a hlavním nádražím, zachování dvojkolejné tratě mezi Libní a Masarykovým nádražím na severním úpatí Vítkova a spojky mezi dvěma tratěmi na hlavní nádraží a původní tratí na Masarykovo nádraží.
Nová trať je konstruována na rychlost 80–100 km/h a vede dvěma dvojkolejnými tunelovými troubami o celkové délce 2680 metrů horou Vítkov. Severní vítkovský tunel (délka 1316 m) vede směrem do a z Libně, Jižní vítkovský tunel (délka 1364 m) vede směrem do a z Holešovic a Vysočan. Jedná se o 3. a 4. nejdelší železniční tunel v Česku. Z vítkovského tunelu vede k hlavnímu nádraží po 438 metrů dlouhé čtyřkolejné estakádě, která přemosťuje Trocnovskou a Husitskou ulici. Ve směru k libeňskému nádraží navazuje na tunel 322 metrů dlouhá dvojkolejná estakáda Sluncová. Dva menší nové železniční mosty jsou i na přeložené trati Praha–Turnov.
Železniční dvoukolejná železobetonová předpjatá mostní estakáda Sluncová, vyprojektovaná společností Pontex Praha a vybudovaná společností Skanska, se stala vítězem soutěže Mostní dílo roku 2008 v kategorii novostavba. Výsledek byl vyhlášen na mezinárodním sympoziu Mosty 2010, které se konalo při stavebním veletrhu IBF v Brně. Hlavním nosným systémem je spojitý dvoustěnný komorový nosník o konstantní výšce 2,7 m a šířce 14,5 m, o osmi polích s největším rozpětím pole 47,6 m. V příčném řezu je nosník oválného obrysu se třemi vnitřními dutinami. Nosná konstrukce je předpjata vnitřními kabely se soudržností a vnějšími volnými kabely. Pilíře mají dříky proměnného eliptického průřezu po výšce a jsou založeny na velkoprůměrových pilotách. Nosná konstrukce byla zhotovena na pevné skruži. Cena mostu byla 262,3 milionů korun (49 400 Kč/m2).[1]
Rušené tratě
Zrušena byla jednokolejná vítkovská trať (na jižní straně Vítkova, s krátkým tunelem), která nevyhovovala ze směrových důvodů, a jednokolejná hrabovská spojka na severozápadní straně kopce, která neumožňovala průjezd některých souprav z důvodu sklonových poměrů. Hlavní nevýhodou obou původních jednokolejných tratí byla omezená propustná výkonnost, která neumožňovala potenciální zvýšení počtu vlaků vedených od Libně a Vysočan na hlavní nádraží (to se týká především období ranní a odpolední špičky).
Na trase vítkovské tratě je budována cyklostezka. V červnu 2010 je v úseku Hlavní nádraží – Krejcárek těsně před dokončením, včetně položení asfaltu, osvětlení (zatím mimo provoz) a rekonstrukce tunelu. Tunel je zatím znepřístupněn zábranami.
Historie a plán výstavby
- 9. září 1999 bylo Nové spojení schváleno do územního plánu hlavního města Prahy jako veřejně prospěšná stavba.
- 22. března 2004 vyhrálo veřejnou obchodní soutěž na stavbu „Nové spojení Praha hl. n., Masarykovo n. – Libeň, Vysočany, Holešovice“ ze tří účastníků sdružení dodavatelů nazvané Nové spojení. Vedoucím účastníkem je Skanska ŽS a. s., dalšími účastníky Stavby silnic a železnic a. s., Metrostav a. s. a Subterra a. s.
- 12. července 2004 byla podepsána smlouva o dílo.
- 26. května 2005 byla zahájena ražba tunelů.
- 1. prosince 2005 byla otevřena silniční estakáda Krejcárek-Palmovka, která novou železniční trať přemosťuje souběžně s tramvajovou estakádou.
- V roce 2005 byla při přestavbě železničního mostu zahloubena a rozšířena Seifertova ulice u křižovatky Bulhar.
- 10. prosince 2005 skončil pravidelný provoz na tzv. hrabovské spojce z Libně na hlavní nádraží. 12. prosince 2005 mezi 11.20 h a 11.40 h zde projel jako poslední vlak (formálně posun) zvláštní vlak tažený parní lokomotivou Albatros objednaný firmou Skanska.[2]
- 1. září 2008 byla zprovozněna hlavní část Nového spojení. Prvním vlakem s cestujícími na Novém spojení byl Os 9443 s lokomotivami 111.030 a 150.010.
- 1. září 2008 byl ukončen provoz na Vítkovské trati (jižní úbočí).
- 1. října 2008 byl zahájen provoz na nově vybudované trati mezi Vysočany a Masarykovým nádražím, čímž pro osobní vlaky ve směru Nymburk odpadla nutnost úvrati v Libni.
- 14. listopadu 2008 byla zprovozněna poslední část napojení libeňského nádraží (kromě depa).[3]
- 26. června 2010 je cyklostezka na trase zrušené vítkovské trati těsne před dokončením.
- Na rok 2009, resp. na prosinec roku 2010 je plánováno úplné dokončení Nového spojení včetně parkových úprav okolí.
Fotogalerie
 Uvnitř severního tunelu |
 Žižkovská část, 1 |
 Žižkovská část, 2 |
 Žižkovská část, 3 |
 Výstavba Nového spojení |
Praha, Florenc, nové spojení II.JPG
Výstavba estakády |
 Tunely z východu |
 Koleje směr Balabenka a Libeň |
Související články
- Pražský železniční uzel
- Železniční doprava v pražské aglomeraci
- Nové spojení II. etapa - městský železniční tunel
Reference
- ↑ Mostním dílem roku se stala železniční estakáda Sluncová, Silnice-železnice, 19. 4. 2010
- ↑ Albatros pojede jako poslední vlak po Hrabovské spojce, ŽelPage, Karel Chýla, 11. 12. 2005
- ↑ http://www.novespojeni.cz/
Externí odkazy
- Nové spojení, stránky projektu
- Dalibor Podracký: Estakáda do provozu už 15. prosince 2005, týdeník Železničář, 4. 3. 2005 (totéž na webu Metrostavu)
- Nové spojení – estakáda Masarykovo nádraží (28. 4. 2006, mosty.cz)
- Rozsáhlá fotogalerie
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |