Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Nikola Šuhaj loupežník
Z Multimediaexpo.cz
Nikola Šuhaj loupežník (1933) je kniha českého spisovatele Ivana Olbrachta.
Příběh se odehrává v Podkarpatské Rusi po první světové válce za první republiky.
Obsah |
Dílo
Celý příběh je vsazen do už zmíněné zakarpatské Rusi. Tento kraj je zapomenutý, lidé jsou zde velmi chudí a jejich jedinou obživou jsou zdejší lesy, kde prý ještě žije Bůh a kde můžeme najít nejrůznější začarovaná místa, kam by nevkročil ani jelen, ani medvěd, ani člověk. Ivan Olbracht zde vytvořil dvě roviny – legenda Nikola a jeho skutečný život – které se vzájemně prolínají. Kniha má jako poslání vyjádřit oprávněné spravedlnosti lidí a touhu po svobodě.
Děj knihy začíná za války, kdy mladý Nikola Šuhaj a jeho německý kamarád utekli z fronty a schovali se v chýši jedné ruské ženy. Ta jim namíchala lektvar, díky němuž se od nich budou odrážet všechny kulky a nebude je možno zastřelit. Na oplátku jí slíbili, že si vezmou její dvě hloupé a zablešené dcerky. Na druhý den však zjistili, že je to čarodějnice, a tak ji zabili a utekli. Poté se rozešli každý svou cestou a nikdy se už nespatřili. Po válce se Nikola vrací domů do rodné Koločavy, kde také bydlí jeho milá Eržika, se kterou se pravidelně schází, a kterou velmi miluje. Jenže po válce je Koločava v totální bídě, a tak Nikola začíná řádit. Vyrabuje místní notářství a židovské obchody, sesadí starostu a nastolí nový řád. To se ale nelíbí četníkům, tak na něj druhý den posílají ozbrojenou eskortu vojáků, kterou ho chtějí přinutit k poslušnosti. V tuto chvíli se však Nikola stává obávaným loupežníkem a zároveň legendou. Bohatým bere a chudým dává a nikdy nikoho – mimo sebeobranu nebo ze spravedlivé msty – nezabije. Se svými kamarády a mladším bratrem Jurajem přepadává poštovní vozy, bohaté Židy, krade zboží a peníze, které pak dává lidem. Četníci se ho pořád pokouší lapit, ale nedaří se jim to, tak lapí Eržiku, všechny, co s ním kdy promluvili, bijí je a pronásledují. Všichni se však drží s ním. Nakonec četníci spolu s Židy vypisují odměnu na jeho hlavu. Jeho kamarádi však této odměně neodolají a vydají se ho zabít. Dalším důvodem je že Nikola zabil otce jednoho ze svých kamarádů. Vylákají ho na louku a jeden z jeho kamarádů mu zatne zezadu sekyru do hlavy a Nikola umírá. Nakonec však stejně žádnou odměnu nedostanou. Eržika se po jeho smrti znovu vdá a porodí jeho dceru Anču. Nikola je pohřben na Koločavském hřbitově, bez náhrobku a bez rakve, ale jeho legenda žije dál v Koločavských lesích.
Ukázka děje
„To vůbec nedělá Nikola!“ Kapitán zůstal na zlomek vteřiny jakoby přimrazen. Neboť ten chlap zde vyslovil jen jeho nejtajnější podezření. Ale pak vyskočil. „Lžeš! Lžeš, pse!“ Sápal se mu na hrdlo. „Lžeš! Lžeš! Lžeš!“ Ale kapitánovo dupání se změnilo v prudké pobíhání školní světnicí. „Jak to víš?“ vykřikl, znova se u něho postaviv, a nečekaje na odpověď, dal se opět v běh tří-dou, z rohu do rohu. Znělo to nepravděpodobně, nemožně, a přece vyslovoval Derbak Derbačok jen jeho myšlen-ku. Neboť opravdu: narostla Šuhajovi křídla, že mohl ráno loupit zde a v noci sedmdesát kilometrů odtud? Ta rychlost mu byla dávno podezřelá. Ale pak někdo vraždí na Šuhajův účet!! Pak, hrůza! nemá co dělat s jedním banditou! Pak nemá co dělat ani s bandou zločinců! Pak má co dělat s celým okresem loupežných vrahů! Hrůza! Hrůza! S výslechem Derbaka započato nanovo. Kapitán znova usedl za stůl. „Jak to víš?“ „Nikola nikdy nevraždil.“ Ale hned se opravil. „Kromě četníků,“ dodal, jsa za to probodáván důstojnickým pohledem.
Kniha jako divadelní motiv
Kniha se stala motivem pro několikanásobné divadelní ztvárnění, existuje i několik filmových a televizních verzi příběhu.
- Balada pro banditu - Milan Uhde a Miloš Štědroň, divadlo Husa na provázku, Klicperovo divadlo v Hradci Králové a d.
- Koločava - Petr Ulrych, Městské divadlo Brno a d.
Související články
Externí odkazy
- [1] - životopis Ivana Olbrachta
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |