Muchomůrka červená

Z Multimediaexpo.cz


Pozor, jed !

Muchomůrka červená (Amanita muscaria) je jedovatá houba z čeledi štítovkovitých. Patří k nejznámějším jedovatým houbám.

Obsah

Popis

Klobouk může mít průměr 8-20 cm. Je nejdříve polokulovitý, později sklenutý, ve stáří rozložený, někdy až mírně miskovitý s hřebenitým rýhováním na okraji. Barva klobouku může kolísat mezi jasně oranžovou až nachově červenou. Je pokryt bílými bradavkami. Lupeny jsou bílé, husté, u třeně volné. Třeň je bílý, válcovitý; na bázi hlízovitě ztlustlý, obalený na okraji bradavičnatou pochvou. Prsten je široký, převislý, rýhovaný. Dužnina je bílá, jemné chuti, bez pachu. Výtrusný prach je bílý.

Možnost záměny

Možná je záměna s velmi podobnou muchomůrkou královskou, která je však také jedovatá.[1] Méně pravděpodobná, ale také možná, je záměna s muchomůrkou císařskou, která je sice jedlá (dokonce výtečná), ale chráněná, takže sběr je nezákonný.

Výskyt

Celkově hojná, místy velmi hojná. Roste nejčastěji v jehličnatých, převážně smrkových lesích, ale i ve smíšených a listnatých lesích.

Obsahové látky, jedovatost

Kromě nepříliš významného obsahu muskarinu obsahuje muscinol, který způsobuje poruchy vědomí a vyvolává halucinace.[1] Muchomůrka červená byla v historii používána k navození stavů opojení nebo halucinací.[2] Bylo však prokázáno, že užívání muchomůrky červené narušuje zdraví a ve vzácných případech vede i ke smrti.[1]

Užití

Právě muchomůrka červená dala celému rodu název, neboť byla lidovým prostředkem k zabíjení much (původně muchomorka - od "mořit mouchy"). Klobouk se vymáčel v oslazené vodě nebo oslazeném mléce, případně se namáčel v mléce či vodě a pak posypal cukrem. Mouchy sály z povrchu klobouku sladký roztok i s rozpuštěnými jedy a došlo k jejich omámení, případně úplnému usmrcení.[3]

Literatura

  • KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha: Rebo Productios, 1998
  • Garnweidner, Edmund. Houby. Praha : Slovart, 1995.

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 Garnweidner, Edmund. Houby. Praha : Slovart, 1995. - S. 82
  2. KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha: Rebo Productios, 1998 - S. - 29
  3. KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha: Rebo Productios, 1998 - S. - 29