V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Michael Kocáb

Z Multimediaexpo.cz

Michael Kocáb (* 28. července 1954, Praha) je český hudební skladatel, zpěvák, občanský aktivista, politik a podnikatel. V současnosti je ministrem pro lidská práva a národnostní menšiny České republiky v druhé Topolánkově vládě i Fischerově vládě (nestraník nominován Stranou zelených). Na počátku 90. let 20. století byl poslancem Federálního shromáždění ČSFR a jedním z iniciátorů odchodu sovětských vojsk z území bývalého Československa.

Obsah

Studia a hudební kariéra

Michael Kocáb na Vinohradském vinobraní 2005

Narodil se v rodině evangelického faráře Alfréda Kocába a promované psycholožky ve městě Zruč nad Sázavou. V roce 1973 maturoval na gymnáziu v Mladé Boleslavi, o šest let později absolvoval pražskou konzervatoř v oboru skladba a varhany (studoval u Ilji Hurníka).

Ještě během studií v roce 1977 založil kultovní skupinu Pražský Výběr. Skupina se až do roku 1989 pohybovala na pomezí mezi oficiální a neoficiální scénou. V roce 1980 byl Kocáb obviněn pro politickou provokaci a stíhání bylo ukončeno až díky prezidentské amnestii. Mezi roky 1982 a 1987 měla skupina zakázanou činnost. Několik měsíců před revolucí v roce 1989 se podílel na natáčení filmu Pražákům, těm je tu hej (mj. zde byla scéna Kocábovy popravy natáčená v mauzoleu Klementa Gottwalda).

Po rozpadu původní skupiny Pražský výběr Kocáb vytvořil roku 2006 projekt Pražský Výběr II (Michael Kocáb – klávesy a zpěv, Klaudius Kryšpín – bicí, Zlata Emily Kinská – zpěv, vokál, percusse, Glenn Proudfoot – sólová kytara, vokál, Richard Scheufler – baskytara, zpěv, vokál).

V současnosti je Kocáb autorem písní, komorních děl i filmové hudby (mj. držitelem Českého lva za rok 2004 za film Král zlodějů).

Politika

Kocáb na jaře 1989 společně s Michalem Horáčkem založil iniciativu Most, která měla zprostředkovávat komunikaci mezi vládnoucími a disidentskými strukturami. Na podzim stejného roku se tato iniciativa podílela na zprostředkování všech rozhovorů mezi zástupci opozice a předsedou komunistické vlády Ladislavem Adamcem.

Po 17. listopadu 1989 byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra a členem krizového štábu koordinačního centra OF. Jednal s náčelníkem generálního štábu Československé lidové armády Miroslavem Vackem a velitelem západního vojenského okruhu Mojmírem Zachariášem o nezasahování armády do průběhu sametové revoluce. Stejná jednání vedl i se zástupci sovětské armády umístěné v ČSSR.

28. prosince 1989 byl kooptován do Federálního shromáždění ČSSR. O den později byl na jeho návrh Václav Havel zvolen prezidentem republiky.

V letech 1990–1992 byl poslancem Federálního shromáždění ČSFR. Ve volbách v roce 1990 získal vysoký počet preferenčních hlasů (54 % - druhý nejpreferovanější kandidát po Alexandru Dubčekovi). V československém parlamentu byl členem zahraničního výboru, parlamentní komise prověřující spolehlivost generálů armády a členem komise pro kontrolu Federální bezpečnostní informační služby.

V roce 1991 navštívil společně s Dubčekem Sovětský svaz, kde promluvil na plénu Nejvyššího sovětu.

Obecnou popularitu Kocáb získal jako předseda parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk z Československa. Poté, co poslední sovětský voják opustil ČSFR (30. 3. 1991) rezignoval na veřejné politické funkce a začal se věnovat hudbě, podnikání a poradenství.

V roce 1992 organizoval společně s Pavlem Tigridem petici na podporu práva občanů Československa rozhodnout o případném rozdělení federace v referendu (více jak 2,5 milionu podpisů).

Mezi roky 1993-2003 působil jako externí poradce prezidenta Václava Havla. Na tuto činnost navázala spolupráce s Havlovou nadací a knihovnou, která trvá dodnes.

V srpnu 2008 Kocáb ohlásil svou kandidaturu v senátních volbách za Stranu zelených[1] v centrálním pražském volebním obvodu, který zahrnuje Prahu 1, Prahu 7, Prahu-Troja a menší části Prahy 2 a Prahy 6[2]. Na kandidátce SZ nahradil Jiřího Hromadu, který o měsíc dříve odstoupil ze zdravotních důvodů. Podle vlastních slov až na „dost důraznou přímluvu od exprezidenta Havla.“[3] Ve volbách se Kocáb umístil na třetím místě se ziskem 15,4 %, když zaostalo o 748 hlasů za druhou sociální demokratkou Blankou Haindlovou.[4]

V lednu 2009 byl Michael Kocáb nominován Stranou zelených na uvolněné místo ministra pro oblast lidských práv a národnostních menšin po odstupující Džamile Stehlíkové.[5] Do funkce byl jmenován 23. ledna 2009.[6]

Po vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě na jaře 2009 zůstal jediným úřadujícím ministrem, který se stal členem nadcházející vlády Jana Fischera jmenované 8. května 2009.

Signální svazek Státní bezpečnosti

V 80. letech komunistická Státní bezpečnost vedla na Kocába tzv. signální svazek s krycím jménem Míša.[7] Existence tohoto typu svazku prokazuje podezření StB, že se Kocáb dopouští porušování tehdy platných zákonů, samo o sobě však neukazuje na vědomou spolupráci.[8] Pro StB Michal Kocáb pouze vydal obecné prohlášení.[9]

Podnikatelské aktivity

Výšková budova Montovaných staveb Praha, v jejichž představenstvu na jaře 1991 zasedl Michael Kocáb. V této budově sídlil i VIF TREND a společnosti které ho spravovaly.

V dubnu 1990 založil Michael Kocáb společně s Oldřichem Lichtenbergem a Miloslavem Zapletalem mediální a producentskou společnost Art Production K, ve které zastával funkci předsedy představenstva.[10] V květnu 1991 se stal členem představenstva akciové společnosti Montované stavby Praha, která vznikla transformací stejnojmenného státního podniku. Montované stavby Praha založily v lednu 1992 investiční fond TREND VIF, ve kterém se Kocáb stal předsedou představenstva.[10] Členem představenstva se stal také jeho švagr Martin Kratochvíl. TREND VIF se účastnil obou kol kupónové privatizace. Kocábova sestra Magdalena Kratochvílová spolu s dalšími lidmi přesvědčila svého bratra a svého manžela k osobní účasti v mediální kampani, pro kterou vymyslela slogan "Dívejte se naším směrem".[11] V druhé vlně byl použit slogan "Vždy plníme slovo, to je náš TREND".[12] Fondu své kupony svěřilo přes sto tisíc drobných akcionářů. Společnosti Art Production K, Bonton, Montované stavby a Bankovní dům SKALA založily v lednu 1993 společnost TRENDIS, která měla spravovat majetek VIF TREND.[10] V srpnu 1995 Kocáb s Kratochvílem prodali správcovskou společnost Královéhradecké brokerské společnosti. Noví majitelé jejím prostřednictvím TREND VIF vytunelovali a připravili drobné akcionáře o jejich vklady ve výši 1,4 miliardy Kč[13] Trestní řízení se skupinou podvodných manažerů v čele s Miroslavem Hálkem nebylo ani po deseti letech od podání obžaloby pravomocně uzavřeno[14]. V srpnu 2008 odsoudil královehradecký soud Miroslava Hálka k sedmi letům vězení, po třech letech vězení dostali i další bývalí vrcholní manažeři. Součástí nepravomocného rozsudku je také povinnost nahradit škodu a zákaz podnikat v managementu firem[15].

Sám Kocáb tvrdí, že akcionáře nepoškodil a zisk z transakce ve výši 36 milionů nepoužil k osobnímu obohacení[16]. 29 milionů korun převedl do Nadace Michaela Kocába, která se zaměřila především na podporu týdeníku Literární noviny.[17] Spolu s Kocábem ve správní radě této nadace sedí jeho rodiče Alfréd a Darja Kocábovi, Jakub Patočka, Martin Mejstřík, Jiří Pehe, Ivan Hoffman, Ludmila Rakušanová a Jan Urban.[18]

Kocáb je členem statutárních orgánů několika společností (ART PRODUCTION K. - INSPIRACE, a.s, ČKD Polovodiče Praha, a.s., Czech Sat, a.s., G 1, spol.s r.o., AR TV,a.s. a CINEMASOUND, s.r.o.).

Michael Kocáb zakládal a dodnes spoluvlastní významný podíl (6 %) ve firmě Bonton[19][20].

Rodina

Kocáb je ženatý, má manželku Marshu, dcery Natálii a Jessicu, syna Michaela. Kocábova dcera Natálie se také věnuje hudbě[21].

Michael Kocáb má trvalé bydliště v Praze 1, přechodně žije v Praze-Troji.[22]

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Michael Kocáb

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.