Měkkýši

Z Multimediaexpo.cz


Měkkýši (Mollusca) patří mezi bezobratlé živočichy. Po členovcích se jedná o nejpočetnější živočišný kmen čítající asi 135 000 druhů. Jejich latinský název je odvozen od slova molluscus, což znamená měkký oříšek. Základní společné znaky měkkýšů odlišující je od ostatních kmenů:

Měkkýši jsou dvoustranně souměrní (bilaterálně symetričtí) nebo sekundárně asymetričtí. Jsou to coelomoví (Eucoelomata) nečlánkovaní (Anarticulata) živočichové (společně s kmeny sumýšovci a rypohlavci; všichni ostatní coelomoví jsou článkovaní). Coelom byl ale z větší části redukován a hlavní tělní dutina je hemocoelom. Věda zkoumající měkkýše se nazývá malakologie a odborníci na měkkýše jsou malakologové. Schránkami měkkýšů se zabývá konchologie.

Obsah

Anatomie

Hlavní článek: Anatomie měkkýšů

Jako bezobratlí živočichové nemají vnitřní kostru.

Tělo se dělí na hlavu, nohu a útrobní vak. Útrobní vak obsahuje orgány a je kryt kožním záhybem tzv. pláštěm, jehož pokožka vylučuje na povrch schránku z uhličitanu vápenatého. U plžů se schránka nazývá ulita a u mlžů lastura. U některých zástupců je schránka redukovaná např. u sépií na sépiovou kost a u některých úplně chybí např. u chobotnic. U celého kmene se vyvíjejí ze tří zárodečných listů orgánové soustavy:

Metabolismus

Hlavní článek: Metabolismus měkkýšů

Měkkýši patří mezi živočichy s nestálou tělesnou teplotou (studenokrevní, poikilotermní, ektotermní). Ti mají asi řádově nižší velikost metabolismu vztaženou na jednotku hmotnosti než teplokrevní. Metabolismus plžů je přímo úměrný tělesné hmotnosti.

Ontogenetický vývoj

Hlavní článek: Ontogenetický vývoj měkkýšů
Arktika islandská (Arctica islandica) je nejdéle žijící druh živočicha

Rozmnožují se pohlavně. Jsou mezi nimi hermafrodité i gonochoristé. Měkkýši se líhnou z vajíček. Někteří jsou živorodí. Vývoj je (podle druhu měkkýše) buď přímý (tzn. malý plž po vylíhnutí podobný dospělci a jenom roste) nebo nepřímý (přes larvu):

  • vývoj přímý
  • vývoj nepřímý
    • trochofora (praeveliger) → veliger (většina mořských plžů)
    • larva veliger u mořských plžů, běžně u mořských mlžů a některých sladkovodních mlžů, kteří přešli z moře, např. rod Dreissena
    • larva glochidium u velkých sladkovodních mlžů

Bylo zjištěno, že mořský mlž arktika islandská (Arctica islandica) se dožil 405 (až 410) let, čímž se jedná o nejdéle žijícího živočicha.[1]

Ekologie

Hlavní článek: Ekologie měkkýšů

Skoro všechny třídy měkkýšů žijí v moři. Někteří mlži žijí také ve sladkých vodách. Plži žijí buď ve slané nebo sladké vodě nebo na souši. Hlavonožci jsou draví. Plži jsou většinou býložraví nebo všežraví. Někteří plži jsou zemědělsky významní škůdci. Někteří plži jsou draví. Mlži jsou filtrátoři. Měkkýši jsou důležitou součástí potravy jiných živočichů včetně člověka. Plži často fungují v přírodě jako mezihostitelé motolic.

Taxonomie

Třídy

                 Caudofoveata
                 Aplacophora
hypotetický                     Polyplacophora
předek                Monoplacophora
měkkýšů                   Gastropoda
                    Cephalopoda
                    Bivalvia
                    Scaphopoda


Seřazeno podle zoologického systému.

  • červovci (Aplacophora)
    • Solenogastres (Aplacophora sensu stricto) - hlubokomořští měkkýši červovitého tvaru; 250 druhů
    • Caudofoevaeata - hlubokomořští měkkýši červovitého tvaru; 70 druhů
  • chroustnatky (Polyplacophora) - 600 druhů, často na skalách na mořském pobřeží
  • přílipkovci (Monoplacophora) - hlubokomořští měkkýši se schránkou tvaru čepičky, 11 recentních druhů
  • † rostrokonchy (Rostroconchia) - fosilní, více než 1 000 druhů, pravděpodobně předkové mlžů
  • mlži (Bivalvia) - škeble, velevrubi, hřebenatky, ústřice; 8 000 druhů
  • kelnatky (Scaphopoda) - 350 druhů, všechny mořské
  • plži (Gastropoda) - hlemýždi, plzáci, slimáci, páskovky, plovatky, okružáci, křídlatci, zavinutci, tritonky, ušně, ostranky, vrtulovky, nachovci, kotouči, sudanky atd. ; 40 000 až 150 000 druhů
  • hlavonožci (Cephalopoda) - loděnka, chobotnice, sépie, kalmaři, krakatice; 786 druhů, všechny mořské

Systematický strom

Mollusca - měkkýši

  • podkmen Amphineura - paplži
    • nadtřída Placophora von Jhering, 1876
      • třída Polyplacophora de Blainville, 1816 - chroustnatky
        • podtřída Palaeoloricata - † vymřelé chroustnatky
        • podtřída Neoloricata - recentní chroustnatky
      • třída Aplacophora von Jhering, 1876 - červovci
        • podtřída Solenogastres - červovci
        • podtřída Caudofoveata - červovci
  • podkmen Conchifera Gegenbaur, 1878 - schránkovci
      • třída Monoplacophora Odhner, 1940 - přílipkovci
    • nadtřída Cyrtosoma
      • třída Gastropoda Cuvier, 1795 - plži
      • třída Cephalopoda Cuvier, 1795 - hlavonožci
    • nadtřída Diasoma
      • třída Rostroconchia - † rostrokonchy
      • třída Bivalvia Linnaeus, 1758 - mlži
      • třída Scaphopoda Bronn, 1862 - kelnatky

Fylogenetický strom

Existuje více verzí fylogenetického stromu měkkýšů, jejich evoluce totiž není zcela vyjasněna. Níže jsou uvedeny dvě hypotézy, lišící se hlavně pozicí chroustnatek:


Hypotéza "Aculifera"[2]


Hypotéza "Testaria"[2]

Význam měkkýšů

Ochrana měkkýšů

Literatura

  • BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J.. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.] : Sinauer, 2003. ISBN 0878930973.

Související články

Reference

  1. ↑ 405-year-old clam longest lived animal NewsDaily, 28. října 2007, citováno 18. listopadu 2007.
  2. ↑ 2,0 2,1 Sigwart, J.D., and Sutton, M.D.. Deep molluscan phylogeny: synthesis of palaeontological and neontological data. Proceedings of the Royal Society: Biology, October 2007, roč. 274, čís. 1624, s. 2413–2419. DOI:10.1098/rspb.2007.0701.   For a summary, see The Mollusca [online]. University of California Museum of Paleontology, [cit. 2008-10-02]. Dostupné online.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Měkkýši
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/M%C4%9Bkk%C3%BD%C5%A1i“