Kosmodrom Pleseck

Z Multimediaexpo.cz

Montážní blok kosmodromu Pleseck

Kosmodrom Pleseck (rusky: Космодром Плесецк) O tomto kosmodromu bylo informací mnohem méně než o Bajkonuru a přitom se jedná o nejfrekventovanější kosmodrom Sovětského svazu a Ruska. Jeho existence však podléhala po jistou dobu režimu utajení, vzhledem k vojenskému programu a umístění vojenské raketové základny. Celý název zní Kosmodrom Pleseck - 1.státní zkušební kosmodrom ( rusky Космодром "Плесецк" - 1-й Государственный испытательный космодром ).

Lokalizace

Nachází se 180km jižně od Archangelska, nedaleko od železniční stanice Pleseckaja u města Pleseck v Severním železničním koridoru. Rozkládá se na ploše 1762 km2 – 82 km východo-západně a 46 km severo-jižně se středem na 62° SŠ a 41°VD. Jeho střelecký sektor je orientován na sever, k Barentsově moři.

Historie vzniku

Založen v roce 1957 jako tajný „objekt Angara“ – základ budoucího kosmodromu a téhož roku se stal první mateřskou základnou balistických raket (BR) R-7 a R-7A – vojenského programu s krycím názvem „objekt Angara“. První vojenský start byl uskutečněn v roce 1959 z první start.plochy (№41). V letech 1960-1 vybudovány další 3 startovací plošiny, probíhaly další zkušební testy BR a probíhalo vybavování vojenské základny (po r. 1964 rakety R-9, R-14, R-16, R-16U).

Přerod na kosmodrom

V r. 1963 rozhodlo vedení SSSR o využití Plesecka ke startům kosmických lodí k dopravě kosmických aparátů na zemskou orbitu. Z původně vojenské raketové základy se tak stává plnohodnotný kosmodrom. První kosmický start proběhl 17. března 1966 s družicí Zenit-2 (Kosmos 112).^[1] V r. 1968 ze byla vypuštěna první družice s mezinárodní účastí v programu Interkosmos (Kosmos-261), první zahraniční (nesocialistickou) družici (1972 -francouzký MAS-1). V r. 1976 dosáhl Pleseck světového prvenství v počtu vypuštěných automatických kosmických aparátů (KA). Poté následuje řada „jubilejních družic“ : Kosmos-500(1972) Kosmos-1000( Cikáda 1978) Kosmos-1500(Oceán 1983) Kosmos-2000 (1989). V roce 1990 zde byl vypuštěn první komerční KA.

Postsovětská éra

Kosmodrom se postupně rozrůstal až na 6.startovních komplexů - 9 odpalovacích plošin, slouží k vypouštění raket typu Sojuz , Molina, Kosmos-ZM, Cyklon-3, Zenit a Rokot.

Pleseck „dnešních dnů“ zabezpečuje základní část kosmického programu,spojeného s výzvědnými, vojenskými, národohospodářskými, naučnými i komerčními nepilotovanými raketami. Je ale zdaleka nejfrekventovanější kosmodrom Sovětského svazu a Ruska. Celkem z něj startovalo 1554 kosmických nosičů (z toho 1504 úspěšně) a bezpočet vojenských balistických raket. Mezitím téměř všechny balistické rakety na TPH. Cílem balistických raket byl většinou raketový polygon Kura(slepice) na Kamčatce.(viz Externí odkazy)
Díky své severní poloze je vhodný pro starty družic na dráhy s vysokým sklonem k rovníku a dráhu polární, což je často případ vojenských družic. Mezi úspěšně vynesené objekty patří i všechny družice Československa (např. Magion) a České republiky. Strukturálně nyní spadá pod velení Kosmických Vojsk Ruské Federace.

Literatura

LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.

Externí odkazy

Ruský Kosmodrom Pleseck palba.cz
KOSMICKÉ VOJSKO Ruské Federacepalba.cz
Raketový polygon Kura – Kamčatka palba.cz
Pleseck.ru - domácí stránka(rusky)-občas i funguje

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.

[1]