Konopka obecná

Z Multimediaexpo.cz


Konopka obecná (Carduelis cannabina) je malý zpěvný pták z čeledi pěnkavovití.

Obsah

Popis

  • Délka těla: 13cm
  • Délka křídla: 71-85mm
  • Hmotnost: 15-22g

Konopka je o něco menší než vrabec domácí. Záda a krovky křídelní jsou sytě tmavě rezavo-hnědé. Hlava je šedá. Zobák je zbarven hnědavě v zimě potom šedě. Letky ("konce" křídla) jsou černé s bílými lemy. Samec je na čele a hrudi karmínově červený. Samice je na prsou hnědě čárkované a nemá karmínovou hruď ani čelo. Zpěv je příjemný a rozmanitý. Dovede dobře napodobit i zpěv jiných ptáků. Podobná konopka žlutozobá má zobák v zimě žlutý. Obě pohlaví jsou na zádech i bocích tmavě čárkovaná.

Rozšíření

Hnízdí v celé Evropě asi po 65st sev.š. a i v SZ Africe. V areálu tvoří několik zeměpisných forem [1]. V mimohnízdní době se konopky obecné združují do hejn. Zčásti odtahují a zčásti se potulují nedaleko hnízdišť. Naši ptáci většinou zimují v Jižní Evropě a ve Středomoří.[2].

Ekologie

Hnízdo si staví v živých plotech, v jalovcích a zeravech. V době hnízdění upřednostňuje "parkovou krajinu". Samička do hnízda dvakrát až tříkrát v roce (od dubna do srpna) snáší 5 - 6 vajíček. Mláďata se líhnou po 12dnech sezení na vejcích a v hnízdě jsou rodiči krmena ještě asi 12-14 dnů. Některé prameny [2] tvrdí, že konopky mláďata krmí kromě nezralých semen polních plevelů (zejména smetáky lékařké) také housenkami motýlů, pavouky nebo larvami dvoukřídlého hmyzu, ale chovatelská praxe to příliš nepotvrzuje. V zajetí konopky živočišnou potravu (na rozdíl od nezralých semen) téměř nepřijímají ani jí nekrmí mladé [3]. Mimo hnízdní období se zdržuje spíš v otevřené krajině, kde ptáci sbírají semena jitrocele, mléčů, čekanky, bérů, řepky, lnu, máku, hořčice a mnoha dalších kulturních plodin i běžných plevelů. Potravu na rozdíl od čížků nebo stehlíků sbírá s oblibou i na zemi. Zpěv je příjemný a rozmanitý. Dovede dobře napodobit i zpěv jiných ptáků.

Chov a kulturní význam

Konopka obecná (dříve Jiřice obecná nebo polní) byla v minulosti vítanou kořistí čižbářů. Od prehistorie, po celý středověk a v novověku až do poloviny 19. století byla spolu s jinými pěnkavovitými ptáky běžně chytána (do roku 1870 také jako zdroj potravy). Od dávných dob až do 40. let 20. století byla také oblíbeným klecním ptákem drženým kvůli libozvučnému zpěvu. Nebyla ovšem tak rozšířena jako stehlík nebo čížek. Chycení ptáci si uchovávali plachost. V kleci zůstávali divocí a nervozní.[1]. Velmi oblíbení a cenění jsou zejména kříženci s kanárem zejména pokud si udrží typický zpěv konopky. I v současnosti jsou chování a dále rozmnožováni jedinci v přímé péči člověka pocházející z registrovaných chovů (v souladu s platným zákonem na ochranu přírody a krajiny). Odchovy se lépe daří ve voliérách (cca 1,8 x 1,8 x 0,8m). Takový chov je cenným zdrojem poučení a i informací o bionomii druhu. V zajetí se objevují vedle přírodně zbarvených ptáků výjimečně i barevné mutace.[3]

Zdroje a reference

  1. 1,0 1,1 Podpěra,P. Zrnožraví pěvci celého světa, Olomouc, 2004, ISBN 80-86297-27-6
  2. 2,0 2,1 FORMÁNEK, Jiří; HUDEC, Karel. Ptáci-Aves 3/II. In Fauna ČSSR. Praha : Academia, 1983.
  3. 3,0 3,1 http://agapornis.cz/penkavoviti/
  • Černý W. Ptáci. Praha: Artia, 1980)
  • PŘÍRODA V ČSSR, Dr. Jiří Čihař a kolektiv autorů, Praha 1976

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Konopka obecná