a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Hluboš
Z Multimediaexpo.cz
Hluboš je obec v okrese Příbram, asi 5 km jižně od Jinců a 7 km severně od Příbrami, v údolí říčky Litavky. Obec leží na silnici II/118.
Obsah |
Historie
První zmínky o obci jsou z roku 1355. Odehrály se zde 2 bitvy – 8. září 1422 husitská bitva příbramských a Hanuše z Kolovrat. Příbramští byli tehdy poraženi (dodnes se místo bitvy jmenuje „V zabitých“). Druhá bitva byla na jaře roku 1611, kdy do Čech vpadli Pasovští. Roku 1546 byla místní tvrz přestavěna na zámek. Koncem 17. století zde byl vystavěn kostel Nejsvětější Trojice. Zámek Hluboš byl prvním rekreačním sídlem prezidenta T. G. Masaryka po vzniku Československé republiky. Masaryk zde s rodinou pobýval v letech 1921 až 1921, poté se prezidentským letním sídlem stal zámek v Lánech. V hlubošském zámku je zpřístupněna expozice připomínající pobyt Masarykových.
Památky
- Kostel Nejsvětější Trojice
- Zámek s kaplí Svatého kříže
Historie zámku Hluboš
V Hluboši stála původně dřevěná, pouze palisádní obehnaná tvrz, přes níž vedla karavanní cesta. Tvrz stála pravděpodobně v místech nejhořejší části dnešního zámku. Později byla na jejím místě postavena tvrz zděná. Tato tvrz již byla obehnána hradbou, příkopem a uzavřena vraty. V době nebezpečí si sem mohli obyvatelé vesnice uložit cennější věci. Krajina v okoloí Hluboše náležela v 10. století k panství Slavníkovců. Teprve po vyvraždění tohoto rodu na Libici u Poděbrad v roce 995 přešlo celé jejich území do rukou Přemyslovců. Přemyslovci získaným územím podělili všechny, kteří jim s vyvražděním pomáhali. Hluboš připadla rodu Buziců. Jedním z prvních majitelů z tohoto rodu byl v polovině 13. století Oldřich Zajíc, který vlastnil i nedaleký hrad Valdek, a proto se Hluboš stala součástí valdeckého panství. K osamostatnění Hluboše došlo až koncem 14. století. Prvním majitelem, který začal psát "z Hluboše" byl Zbraslav z rodu Buziců. V dalších obdobích byla hlubošská tvrz poznamenána častým prodejem a postupováním majetku. Katastrofální důsledky nejen pro Hluboš, ale i pro celou střední Evropu, mělo stavovské povstání v roce 1618 a následná třicetiletá válka. Vesnice byly opuštěné, obyvatelstvo vyvražděno, pole ležela ladem, zámek byl zpustlý. Ani rod Bechyňů z Lažan nebyl finančně schopen panství udržet a tak ho v roce 1735 prodal spřízněnému slezskému hraběcímu rodu Hochbergů z Hennersdorffu. Hochbergové se velmi zasloužili o zvelebení celého kraje. Zámek nechali ve druhé polovině 18. století do základů zbořit a na jeho místě pak postavili pozdně barokní zámek s kaplí sv. Kříže, obklopený botanickou zahradou a arboretem. Hochbergové bohužel přecenili své finanční možnosti a museli dát zámek do loterie. Na zámku opět začalo střídání majitelů, jehož výsledkem bylo nemilosrdné plundrování zámku a zánik botanické zahrady. Situace se zlepšila, když Hluboš koupil v roce 1872 bavorský kníže Karel Bedřich Oettingen-Wallerstein. Oettingenové si Hluboš oblíbili a zámek zvětšili a pseudorenesančně přesatvěli. Po rozpadu Rakouska-Uherska a vyhlášení samostatného Československého státu se panství ocitlo v záboru, neboť se na něj vztahovala pozemková reforma, kterou byla vyvlastněna německá šlechta. V letech 1920 a 1921 sloužil zámek jako letní sídlo prezidenta T.G. Masaryka, pro něhož prezidentská kancelář Hluboš pronajala od knížete Oettingena za 4.000,- Kč. V roce 1925 přešel celý majetek do vlastnictví státu a od státu ho ještě v témže roce koupil příbramský továrník Josef Kolařík. Rodina Kolaříkových vlastnila zámek s velkostatkem až do znárodnění v roce 1948. Na zámku se poté vystřídala celá řada uživatelů. Byla zde politická škola, kasárna, ubytovna pro dělníky uranových dolů a střední odborná škola s internátem. S příchodem politických změn po roce 1989 nastaly změny ve vlastnictví hlubošského zámku. Převážná část majetku byla vrácena v restituci potomkům továrníka Josefa Kolaříka, kteří jej v posledních letech postupně opravují a zpřístupňují. Od května roku 2001 je na zámku zpřístupněna rozsáhlá expozice, která přibližuje pobyt prezidenta T.G.Masaryka na Hluboši, rozmanitou historii zámku a je zde též instalována heraldická expozice a expozice České panovnické a státní symboliky.
Zajímavosti
Botanická zahrada na zámku Hluboš byla nejstarší botanickou zahradou na území Čech a jednou z nejstarších ve střední Evropě - přes hlubošský park se dostaly některé stromy z Ameriky a z Číny do naší vlasti úplně porvé. Jednalo se např. o ginkgo biloba, cedr libanonský, jalovec virginský, jedlovec kanadský, ale i např. thuje, či tis. Na zámku v roce 1937 natočil Hugo Haas s Adinou Mandlovou film "Děvčata nedejte se". V letech 2005-2008 zde natáčela televize Nova seriál "Pojišťovna štěstí". Rozlehlá, v podstatě trojkřídlá dvoupatrová stavba, k níž je na východě připojeno ještě přízemní spojovací křídlo s kaplí sv. Kříže (dnes zrušenou). Jižní průčelí má osový rizalit s vysokým pilastrovým řádem a předloženým vnějším schodištěm, severní fasáda má uprostřed zasklenou arkádu s terasou na střeše. Fasády vrcholí atikami s balustrádou a obloukovitě zakončenými štíty. Ve velkém sále v přízemí zachovány nástropní malby.
Místní části
- Hluboš
- Kardavec
Externí odkazy
Hluboš |
Kardavec
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |