Havárie Tu-154 u Smolenska

Z Multimediaexpo.cz

K havárii polského letounu Tu-154 blízko Smolenské letecké základny ve Smolenské oblasti nedaleko Smolenska u vsi Pečersk[1] došlo 10. dubna 2010 v 10:56 moskevského času.[2] Letoun přepravoval značnou část polské elity, polská delegace letěla z Varšavy do Ruska uctít památku obětí Katyňského masakru při příležitosti jeho 70. výročí. Havárii nikdo z osob na palubě nepřežil, zemřelo 96 osob (89 cestujících a 7 členů posádky), mimo jiné prezident Lech Kaczyński a prakticky celé nejvyšší velení polské armády – náčelník generálního štábu a velitelé pozemních, leteckých, speciálních i námořních sil.[3] Jedna osoba, Zofia Kruszyńska-Gustová[4], se nedostavila k odbavení.

Obsah

Popis havárie

Letoun provozovaný 36. speciálním plukem letecké dopravy vzlétl z letiště Frédérica Chopina ve Varšavě. Pilotu letadla dispečeři kvůli počasí doporučili přistát v Minsku nebo v Moskvě, on však toto doporučení nerespektoval.[5]Média zpočátku uváděla, že se čtyřikrát, za silné mlhy (viditelnost kolem 400 m[5]), pokusil přistát na vojenském letišti Smolensk Severnij, při čtvrtém pokusu ale letadlo asi kilometr před letištěm zavadilo levým křídlem o vrcholky lesních stromů či o přibližně padesátimetrový stožár naváděcího stanoviště[6] a havarovalo.

Později, z předběžných informací vyšetřovacího týmu vyplynulo, že to byl první pokus, kdy pilot prováděl osudové nestandardní přiblížení. Minimum dohlednosti pro letiště a navádění pomocí přesného přibližovacího radaru je stanoveno více než dvojnásobné, 1 000 m. Dispečer přesto na radaru sledoval konečné přiblížení letounu, a ve chvíli, kdy zjistil, že letoun sklesává pod sestupovou rovinu, dal pilotovi instrukci k přechodu na vodorovný let. Když pilot instrukci neprovedl, následovala instrukce na přerušení přiblížení a odlet na záložní letiště. Na tuto instrukci posádka rovněž nijak nereagovala. Konverzace probíhala v ruštině, kterou polský pilot ovládal, a pro zahraniční stroje se v Rusku respektuje na Západě obvyklý systém, že rozhodnutí o přistání je v konečné pravomoci kapitána letounu.

Ulomený konec levého křídla

Mezitím piloti se strojem s vysunutými vztlakovými klapkami, podvozkem a motory na (blízko) volnoběhu letěli mlhou, ve vzdálenosti necelé 2 km od prahu dráhy, na výšce několika desítek metrů, vstříc postupně se zvedajícímu svahu. V té době již zřejmě měli vizuální kontakt s terénem a snažili se nabrat výšku, což za daných podmínek bylo možné pouze zvýšením tahu motorů. Reakce proudových motorů na otevření přípustí však nebyla dost rychlá.

Letoun těsně proletěl nad anténou nesměrového radiomajáku, přičemž postupně lámal tenčí větve na stromech v dráze letu. Když se však levé křídlo setkalo s kmenem břízy o velkém průměru, došlo k jeho destrukci a oddělení, letoun získal silný levý náklon, vybočil ze směru osy dráhy doleva pod úhlem asi 15°, ještě stačil přeletět silnici a dopadl na záda, v areálu letiště asi 150 m vlevo od osy přistávací dráhy. Při dopadu došlo k odlomení ocasní části, úplné destrukci trupu a vznícení paliva. Trosky byly rozptýleny na ploše o délce několika set metrů, část se jich zaryla do měkké hlíny. Obě černé skříňky byly nalezeny, stejně jako třetí zapisovač, určený k sledování vibrací a jiných poruchových stavů proudových motorů.[7][8]

Vyšetřování

Přesné příčiny nehody jsou předmětem šetření, které vedou nezávisle na sobě ruské a polské vyšetřovací orgány

Do čela ruské vyšetřovací komise byl jmenován premiér Vladimir Putin, na vyšetřování se přímo podílejí ministr pro mimořádné situace Sergej Šojgu a šéf vyšetřovatelů prokuratury Alexandr Bastrykin. Prezident Dmitrij Medveděv nařídil ruským orgánům vést vyšetřování v těsné spolupráci s polskými úřady, ruská diplomacie vyjádřila, v souladu se standardy ICAO, ochotu okamžitě přijmout polské odborníky.[9] Černé skříňky byly otevřeny a přečteny až za jejich přítomnosti.

Trajektorie letu polského speciálu z Varšavy do Smolenska

Příčiny

Bezprostřední příčinou nehody se jeví sklesání pod minimální výšku 80 m, jestliže pilot neměl vizuální kontakt s přistávací dráhou. Proč se však kapitán rozhodl pro tak nestandardní postup, je otázkou šetření i spekulací. Jako faktory, které k tomu mohly přispět, jsou zmiňovány, například malá zkušenost členů posádky, nedostatečné seznámení se s výškovým profilem terénu, komunikace v Ruštině, a především snaha vyplnit za každou cenu přání prezidenta. K nehodě mohlo paradoxně přispět také to, že letoun byl kromě tlakových a dvojice přesných radarových výškoměrů vybaven i propracovaným systémem varování před nárazem do terénu TAWS, od americké firmy Universal Avionics Systems. Mohl k ní přispět tehdy, pokud by na něj piloti příliš spoléhali a systém selhal, nebo neobsahoval správný model terénu v blízkosti letiště. [10] [11] Nikoliv zanedbatelná je i okolnost, že prezidentův připravený projev obsahoval řadu obvinění a radikálních formulací, kdy Poláci mohli očekávat, že Rusové jej vyhodnotí jako konfrontační a nepřátelský, a budou se proto snažit nějak zabránit prezidentovi v jeho pronesení. Když pak dostali zprávu o počasí na letišti, mohli to považovat za potvrzení svých očekávání a pochybovat o její pravdivosti.

Mezi možnými příčinami jsou v médiích zmiňovány parametry a vybavení letiště, možné selhání výškoměru letadla nebo narůstající stres pilota.

Nepřímé souvislosti

K podobnému incidentu došlo při Kaczyńského cestě do Gruzie v srpnu 2008, kdy ale kapitán letadla odmítl riskovat přistání v Tbilisi a přistál v Ázerbájdžánu, proti čemuž Kaczyński po přistání rozezleně protestoval[9] a novinářům na palubě to komentoval slovy, že „důstojník by neměl být úzkostlivý“. Navzdory Kaczyńského kritice, pilot byl později za svůj odpovědný přístup vyznamenán. [5] Vrchní polský vyšetřovatel Andrzej Seremet uvedl, že v současném stavu vyšetřování neexistují žádné informace, že by pilota k přistání někdo nutil. Podle slov exprezidenta Wałęsy, bylo obvyklé, že v podobných situacích odešel pilot dozadu (mimo dosah mikrofonů černé skříňky) informovat prezidenta a prodiskutovat další postup. Ruští vyšetřovatelé podle ČTK připustili možnost, že příkaz k přistání ve Smolensku dal sám prezident Kaczynski.[5]

23. ledna 2008, při přistání armádního dopravního letounu CASA C-295M na letiště Miroslawiec, došlo k nehodě, která měla mnoho společných znaků. Letiště bylo obdobné přístrojově vybaveno, byla rovněž hustá mlha a na palubě byli vysocí důstojníci polské armády. Letoun během nezvládnutého konečného přiblížení narazil do země 300 m vlevo a 1 300 m před prahem dráhy RWY30 [12]

Reakce na neštěstí

Státy, které se rozhodly vyhlásit státní smutek.

Množství států vyhlásilo v reakci na událost den státního smutku, představitelé dalších států a organizací a mnohé další osobnosti oficiálně vyjádřili soustrast. Sedmidenní státní smutek byl 10. dubna vyhlášen v Polsku, v Litvě byl 11. dubna vyhlášen třídenní státní smutek a čtvrtý den smutku bude v den pohřbu. Třídenní státní smutek vyhlásila Brazílie. Česká republika nejprve ohlásila den smutku na den pohřbu, později prezident změnil rozhodnutí na dvoudenní smutek v sobotu a neděli 17. a 18. dubna. Jednodenní smutek vyhlásily Estonsko, Gruzie, Kanada, Lotyšsko, Moldávie, Rusko, Srbsko, Slovensko, Turecko, Ukrajina a Maďarsko. Rada Evropy vyhlásila 12. dubna dnem smutku.

Významní cestující

Lech Kaczyński, polský prezident
Maria Kaczyńska, první dáma Polska
Generál Franciszek Gągor, náčelník štábu polské armády

Na palubě letadla byli významní cestující:[13][14]

Galerie

Lidé kladou svíčky a květiny před palác prezidenta ve Varšavě, 10. dubna 2010

Ruský prezident Dmitrij Medveděv a premiér Vladimir Putin zapalují svíčky na památku obětí letecké nehody.

Čestná stráž v Krakově.

Reference

  1. ↑ Lech Kaczyński nie żyje. Katastrofa samolotu - 96 ofiar (polsky)
  2. ↑ Polish President Lech Kaczynski dies in plane crash (anglicky)
  3. ↑ Chybná citace Chyba v tagu <ref>; citaci označené wirtualna není určen žádný text
  4. ↑ http://www.lidovky.cz/mela-letet-do-katyne-na-posledni-chvili-to-odmitla-fvk-/ln_zahranici.asp?c=A100411_165830_ln_zahranici_hs
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 iDNES.cz – Navigátoři Kaczynského letadlo varovali, potvrdily černé skříňky
  6. ↑ Gazeta Wyborcza – Uratować się nie mogli (polsky)
  7. ↑ Oficiální stránky vyšetřovatele (MAK, rusky)
  8. ↑ Informace BBC o zprávě MAK
  9. ↑ Chybná citace Chyba v tagu <ref>; citaci označené cnoviny není určen žádný text
  10. ↑ Článek na USA today (anglicky)
  11. ↑ Popis systému na stránkách výrobce (anglicky)
  12. ↑ Záznam o nehodě v databázi Aviation-safety.net (anglicky)
  13. ↑ Prezydenckim Tu-154 leciały najważniejsze osoby w państwie (polsky)
  14. ↑ http://www.google.com/hostednews/afp/article/ALeqM5hKIo35KuaQYuIFCc2fdArySMvvng Polish president's plane crashes in Russia: ministry (anglicky)

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Havárie Tu-154 u Smolenska
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Snímky zemřelých cestujících (polsky)
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Snímky z místa nehody
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Hav%C3%A1rie_Tu-154_u_Smolenska“