Elektrokonvulzivní terapie
Z Multimediaexpo.cz
Elektrokonvulzivní terapie (ECT) je způsob léčby psychických poruch, při kterém krátký puls elektrického proudu projde mozkem pacienta. Tento impuls vyvolá umělý (arteficiální) epileptický záchvat. Průběh záchvatu, resp. jeho motorických projevů, je modifikován myorelaxancii.
Obsah |
Indikace a kontraindikace ECT
Indikace
- Depresivní porucha - účinná je především na psychotickou formu tohoto onemocnění
- Mánie - zejména na stavy špatně farmakologicky zklidnitelné
- Schizofrenie a schizoafektivní porucha - je lékem volby u katatonní formy tohoto onemocnění, dále tam, kde byla v minulosti účinná
- Neuroleptický maligní syndrom - je lékem volby u tohoto život ohrožujícího onemocnění
- Epilepsie - rezistentní na farmakologickou léčbu
- Parkinsonova choroba - ovlivňuje zejména svalovou rigiditu
- Tardivní dyskineze - zatím neověřená indikace
Kontraindikace
- Zvýšený nitrolební tlak
- Mozkový nádor
- aneurysma na mozkových tepnách nebo na aortě
- Stav po krvácení do mozku
- Stav po prodělaném infarktu myokardu
- Odchlípení sítnice
- Feochromocytom
- Anesteziologická rizika
Zvýšené riziko je u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, hypertenzí, závažným plicním onemocněním a pacienti s deficitem pseudocholinesterázy.
Další onemocnění
Neurologická onemocnění
- zvýšený nitrolební tlak - vysoké riziko
- právě proběhlá CMP a aneurysma – významné riziko
- roztroušená skleroza – bez významnějších nežádoucích účinků či rizik
- myastenia gravis – snížit dávku anestetika
- parkinsonova choroba – zlepšuje se po aplikaci, ale je vyšší riziko kognitivních nežádoucích účinků a postiktálních delirií
kardiovaskulární
- právě proběhlý infarkt myokardu – významné riziko
- nestabilní angina pectoris – významné riziko
- nekompenzované srdeční selhání – významné riziko
- závažné chlopňové vady – významné riziko
- závažná srdeční arytmie a aneurysma velkých cév – významné riziko
hypertyreóza - zvýšené riziko tyreoidální krize během ECT
Hypotyreóza, hypoparatyreóza a pseudohypoparatyreóza – nepředstavují významné riziko
feochromocytom – významné riziko, které lze ovšem snížit např. beta-blokátory
Adisonova choroba – třeba zvýšit dávku kortikoidů
Cushingův syndrom – bez významnějšího rizika
hypokalémie – riziko protrahované apney
hyperkalémie – riziko vzhledem k přechodnému zvýšení hladiny draslíku
Hyponatremie – riziko spontánních záchvatů
gastroesofageální reflux – riziko aspirace
močová retence – riziko ruptury močového měchýře
nemoci kostí a kloubů – nutné zvýšit myorelaxans
oko – rizikoví jsou zejména pacienti s glaukomem s uzavřeným úhlem
těhotenství – malé riziko, lze aplikovat ve všech trimestrech
Aplikace
Pacient musí s elektrokonvulzí souhlasit, tj. musí podepsat informovaný souhlas. Výjimkou je letální katatonie, maligní neuroleptický syndrom, stuporózní stavy s odmítáním potravy, sebevražedné riziko a rezistence k farmakoterapii.
U nezletilých podepisují souhlas rodiče nebo zákonní zástupci.
Při aplikaci musí být vždy přítomen anesteziolog. Během výkonu je monitorováno EEG.
Před vlastní aplikací se pacient uspí - je mu aplikováno anestetikum (většinou thiopental) a myorelaxans (obvykle sukcinylcholinjodid). Jakmile je dostatečná hloubka anestezie i svalová relaxace, aplikuje se elektrokonvulze.
Aby byla elektrokonvulze účinná, musí trvat minimálně 20 s. Celkový počet elektrokonvulzí, aby léčba byla účinná, by měl být minimálně 6, maximálně 12. Aplikují se většinou 3x týdně, u závažných stavů lze na počátku i denně.
Způsoby aplikace:
- Bilaterální - umístění elektrod na oba spánky. U tohoto způsobu aplikace je účinnost léčby nejvyšší, ale je daleko vyšší množství kognitivních nežádoucích účinků.
- Unilaterální - jedna elektroda umístěna na spánek nedominantní hemisféry (většinou vpravo) a druhá na nedominantní stranu hlavy blízko vertexu. U této metody se udává se méně nežádoucích účinků, ale rovněž nižší účinnost - uvádí se 55% remise narozdíl od bilaterální, kde se uvádí 84%.
- Bifrontální - umístění elektrod na čelo - asi 8-10 cm od sebe. Tento způsob se v ČR neprovádí
Před psychofarmaky se ECT upřednosňuje v těchto případech:
- v případě nutného zásadního a urychleného zlepšení zdravotního stavu (hrozba metabolických poruch)
- v případě, kdy je riziko ECT nižší než u psychofarmak (těhotenství)
- když se ECT v minulosti u pacienta již osvědčila
- pacient sám preferuje užití ECT
Nežádoucí účinky
Po elektrokonvulzi se může objevit řada nežádoucích účinků, v naprosté většině případů jsou mírné a brzy, nejpozději do šesti měsíců, odeznívají. Patří k nim zejména:
- Poruchy paměti, kdy pacienti ihned po záchvatu zažívají stav dezorientace, zhoršením pozornosti a paměti
- Bolesti hlavy, svalů
- Nevolnost, zvracení
- Přechodné zvýšení krevního tlaku
- Neklid a agitovanost
- Protrahovaná apnoe - často jako nežádoucí účinek při aplikaci sukcinylcholinu (při deficitu pseudocholinesterázy), dále i vliv doprovodných léků (lithium, benzodiazepiny)
- Při léčbě deprese přesmyk do mánie
Externí odkazy
- Seifertová D.: Elektrokonvulzivní terapie. Psychiatrie 1; 2000
- Brutální realita - antipsychiatrický text
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |