Doupovské hory

Z Multimediaexpo.cz


Pohled z Miřetic na vrchy Doupovských hor: Lestkov, Mravenčák (531 m) a Černý vrch (678 m)

Doupovské hory (německy Duppauer Gebirge) jsou geomorfologickým celkem na jihu Krušnohorské soustavy. Toto pohoří leží převážně na pravém břehu řeky Ohře, jen velmi malá část mezi Ostrovem nad Ohří a Perštejnem zasahuje i na břeh levý. Název získaly podle zaniklého města Doupov.

Obsah

Geologie a geomorfologie

Doupovské hory jsou tvořeny třetihorními sopečnými materiály - lávou (tefrity, leucitity) a tufem. Původně se totiž jednalo o stratovulkán, z něhož se však dochovala již jen erozí značně rozrušená kaldera. Proto mají Doupovské hory podobu ploché hornatiny kruhovitého půdorysu, jejíž nejvyšší vrcholy o výšce 700 až 934 m obklopují oválnou sníženinu ležící v úrovni přibližně 550 m. Na lávových proudech vznikly strukturní plošiny, v sypkých pyroklastických uloženinách se vytvořily příkré svahy. Vnitřek bývalé kaldery je odvodňován říčkou Liboc, která se k východu prořezává hlubokým údolím. Vodní toky na vnějších svazích kaldery (povodí Blšanky a Střely) vytvořily radiální (prstencovitou) říční síť. Kaldera je obklopena (především na východě) oddělenými nižšími kopci, které mají podobu sopečných kup a kuželů či tabulových hor se stupňovitými svahy. Při severozápadním okraji protéká Ohře mohutným průlomovým údolím.

Významné hory a kopce

Turistika

Více než polovinu plochy pohoří zabírá pro veřejnost nepřístupný Vojenský újezd Hradiště. Turistické stezky proto vedou pouze po okrajových částech hor.

Ochrana území

Celé Doupovské hory jsou chráněny jako významná ptačí oblast soustavy Natura 2000 o rozloze 63 116 ha. Na území je také vyhlášeno významné ptačí území o rozloze 63 000 ha.

Maloplošná chráněná území