Cyril Höschl
Z Multimediaexpo.cz
Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych., (* 12. listopadu 1949, Praha) je český psychiatr a vysokoškolský pedagog. Po sametové revoluci byl prvním svobodně zvoleným děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1990–1997) a v období 1997–2003 pak působil ve funkci proděkana pro reformu studia a zahraniční styky téže fakulty. Od roku 1990 je ředitelem Psychiatrického centra Praha a přednostou Psychiatrické kliniky 3. LF UK v Praze. V letech 2007–2008 působil ve funkci prezidenta Asociace evropských psychiatrů, v období 2008–2009 pak v pozici prezidenta Evropské federace lékařských akademií (FEAM).
Obsah |
Profesní kariéra
Po ukončení gymnázia v Liberci v roce 1968 pokračoval studiem Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, oboru všeobecné lékařství, které absolvoval v roce 1974 (MUDr.). Již na fakultě pracoval dva roky v biochemickém ústavu u profesora Jana Štěpána, jednoho ze zakladatelů české osteologie. Psychiatrii se původně nechtěl věnovat, ale uvažoval o vnitřním lékařství či farmakologii. Jedním z důvodů, proč si ji vybral za profesní obor, byla plná obsazenost pražských lékařských míst v jiných specializacích.[1] Od roku 1974 až do současnosti působí ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Bohnicích (dnes Psychiatrické centrum Praha). Nastoupil jako vědec a psychiatr pod vedením profesora Lubomíra Hanzlíčka. V roce 1977 složil z psychiatrie atestaci I. stupně a stal se odborným asistentem na Lékařské fakultě hygienické UK (od roku 1990 3. LF UK), roku 1981 pak získal atestaci II. stupně. Od roku 1990 je ředitelem Psychiatrického centra Praha a přednostou Psychiatrické kliniky 3. LF UK v Praze. V roce 1982 obhájil kandidátskou práci (CSc.) z oboru neuroendokrinologie na téma Některé endokrinní aspekty lithiové profylaxe (FVL UK, 1981). Roku 1988 ukončil habilitační řízení (docent) a v roce 1991 byl jmenován profesorem psychiatrie Univerzity Karlovy. V roce 1990 získal titul doktor věd (DrSc.) obhajobou dizertační práce Neuroendokrinologie v psychiatrii (FVL UK, 1989).
V letech 1990 až 1997 byl děkanem 3. lékařské fakulty UK a v letech 1997 až 2003 jejím proděkanem. V roce 1993 byl protikandidátem profesora Karla Malého na post rektora Univerzity Karlovy v Praze, který byl zvolen. Působí také jako profesor na Lékařské fakultě Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích.
Politika
Nikdy nebyl členem žádné politické strany. V roce 1996 neúspěšně kandidoval na Praze 8 jako nestraník na kandidátce Občanské demokratické aliance[2] ve volbách do nově vzniklého Senátu Parlamentu České republiky.
Soukromý život
Od roku 1976 je ženatý s akademickou malířkou Jitkou Štenclovou. Mají spolu dvě dcery Karolinu (PhDr., 2001, masová komunikace na FSV UK) a Kristinu (MUDr., 2003 na 3. LF UK) a dva syny Cyrila a Patrika. Bratr RNDr. Viktor Höschl (1954–1997) byl geofyzik.
Členství v řídících orgánech
V letech 1994 až 1997 byl členem Ediční rady Lidových novin. Je členem redakční rady časopisu Vesmír (od roku 1994) a šéfredaktorem časopisu Psychiatrie, časopisu pro moderní psychiatrii (od roku 1997), členem ediční rady periodik Current Opinion in Psychiatry, Integrative Psychiatry (od roku 1994) a Poradního sboru časopisu Praktický lékař. Je čestným editorem Neuroendocrinology Letters (od roku 1997) a členem redakční rady International Journal of Psychiatry in Clinical Practice (od roku 1998).
V letech 1992–1998 byl předsedou Vědecké rady ministerstva zdravotnictví České republiky, 1990–1997 předsedou Vědecké rady 3. lékařské fakulty UK a členem Vědecké rady Univerzity Karlovy, stejně jako Centra teoretických studií UK.V období od 1. července 2002 do 15. září 2004 byl pak členem Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj, od roku 2000 je členem Výkonné rady a od roku 2007 viceprezidentem Vienna School of Clinical Research; od dubna 2003 členem Vědecké rady Národní galerie v Praze. Od roku 2004 je členem Vědecké rady Lékařské akademie Rakouska (Österreichische Akademie der Ärzte). V letech 2007–2008 působil ve funkci prezidenta Asociace evropských psychiatrů, v letech 2008–2009 pak v pozici prezidenta Evropské federace lékařských akademií (FEAM). Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a České lékařské akademie, jejímž je prezidentem. Od roku 2008 je také členem prezidia Grantové agentury České republiky (GAČR).
Ocenění
Seznam je neúplný.
- 1973 – Cena pro nejlepšího studenta, Fakulta všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze
- 1984 – Cena Vědecké rady Výzkumného ústavu psychiatrického, Praha, za nejlepší publikaci roku
- 1992 – Stanley Award (Theodore and Vada Stanley Foundation, Research Awards Program, Virginia, USA)
- 1995 – Cena České neuropsychofarmakologické společnosti
- 1996 – MRCPsych (Royal College of Psychiatrists, Velká Británie)
- 1997 – Zlatá medaile Univerzity Karlovy
- 1997 – Zlatá medaile 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
- 1997 – „Medaile Clarence Blomquista“ Švédské lékařské společnosti
- 1997 – Cena prof. Lubomíra Hanzlíčka Nadačního fondu Paula Janssena za nejlepší práci roku 1996 v oboru psychiatrie
- 2000 – FRCPsych (Royal College of Psychiatrists, Velká Británie) - fellow
- 2003 – Kuffnerova cena Psychiatrické společnosti ČLS JEP pro rok 2002
- 2003 – Cena prof. Lubomíra Hanzlíčka Nadačního fondu Paula Janssena za nejlepší práci roku 2002 v oboru psychiatrie
- 2005 – Kuffnerova cena Psychiatrické společnosti ČLS JEP pro rok 2004
- 2005 – Cena prof. Lubomíra Hanzlíčka Nadačního fondu Paula Janssena za nejlepší práci roku 2004 v oboru psychiatrie
- 2007 – Cena Nadace Universitas
- 2008 – Laureát 7. ročníku soutěže Česká hlava 2008: Cena předsedy Rady pro výzkum a vývoj.
- 2009 – American Psychiatric Association (APA) - international fellow
- 2009 – Čestná prezidentská plaketa k životnímu jubileu
- 2009 – „Senior Research Fellow“, Bedfordshire Centre for Mental Health Research ve spolupráci s Cambridgeskou univerzitou
Publikační činnost
Cyril Höschl publikoval na stovku odborných textů v češtině a angličtině, podílel se jako autor nebo spoluautor na několika desítkách monografií, knih a učebnic. Věnuje se také publicistice a popularizaci vědy. Má například pravidelnou rubriku v časopise Reflex.
Výběr – učebnice a skripta
- Janík A., Höschl C. et al.: Obecná psychiatrie. Skripta LFH UK. Univerzita Karlova, Praha 1983.
- Höschl C. in: Janík A. a kol.: Speciální psychiatrie. Skripta LFH UK. SPN, Praha, 1986.
- Höschl C.: Pokroky v biologické psychiatrii. Kapitola ve skriptech „Pokroky v neurovědách“. Karlova univerzita, Praha, 1995, s. 287-305.
- Höschl C.: Psychiatrie pro praktické lékaře. Nakladatelství H & H, 1996, 424 s. ISBN 80-85787-96-2.
- Höschl C. a kolektiv: Psychiatrie. Učebnice pro vyšší zdravotnické školy. Scientia Medica, 1997, 176 stran. ISBN 80-85526-64-6.
- Höschl C.: O lidské psychice a psychiatrii (výbor článků z časopisu Vesmír a Přítomnost). Vydalo Pedagogické centrum Hradec Králové jako studijní texty k postgraduálnímu vzdělávání učitelů Východočeského kraje. 15.2.2000, 19 str.
- Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři), Psychiatrie. Praha, 2002, Tigis, s.r.o., 895 s., ISBN 80-900130-1-5.
- Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři), Psychiatrie (II. doplněné a opravené vydání). Praha, 2004, Tigis, s.r.o., 883 s., ISBN 80-900130-7-4.
- Seifertová D., Praško J., Höschl C.: Postupy v léčbě psychických poruch. Praha, 2004, Academia Medica Pragensis, 472 s. ISBN 80-86694-06-2.
- Seifertová D., Praško J., Horáček J., Höschl C.: Postupy v léčbě psychických poruch. Algoritmy České neuropsychofarmakologické společnosti. Academia Medica Pragensis, ČNPS, Medical Tribune; Praha, 2008, 615s. ISBN 80-86694-07-0.
Odkazy
Reference
- ↑ JANÍČEK, Jeroným. Cyril Höschl. Kde bydlí lidské duše.. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-954-2. Kapitola Přátelství s psychiatrií, s. 39–41. (česky)
- ↑ http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=19961116&xobvod=23 Senátní volby 1996
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |