Chesapeake (zátoka)
Z Multimediaexpo.cz
Zátoka Chesapeake je největší záliv u ústí řeky ve Spojených státech. Leží u východního pobřeží Atlantského oceánu. 5. září 1781 se zde odehrála důležitá námořní bitva americké války o nezávislost.
Obsah |
Popis
Záliv se rozkládá zhruba na 11 600 km²; k zálivu přísluší povodí o ploše 166 534 km² a přes 150 řek. Jeho jižní část obsahuje impaktní kráter který vznikl dopadem vesmírného tělesa v pozdním eocénu. K největším přítokům zálivu patří Susquehanna, Potomac, James River, Rappahannock, Patuxent, Choptank, Nanticoke a Pocomoke. Hlavní část zálivu měří asi 300 km a rozkládá se od ústí řeky Susquehanna na severním konci až k oceánu na jihu. Jeho šířka je od 6 km (poblíž Annapolis) do 50 km (při ústí řeky Potomac). Břehy zálivu mají celkem délku asi 19 000 km. Průměrná hloubka činí 9 metrů, většina zálivu je však mnohem mělčí (méně než 2 m).
Administrativně patří záliv ke státům New Jersey, Pensylvánie, Delaware, Maryland, Virginie, Západní Virginie a k District of Columbia.
Historie
Zátoka je částí okraje velkého impaktního kráteru. V letech 1607–1608 podnikl kapitán John Smith průzkumnou expedici do zálivu; z této expedice se dochovala první podrobná mapa oblasti, která byla sestavena roku 1612.
Dne 5. září 1781 se zde odehrála důležitá námořní bitva americké války o nezávislost, ve které francouzské loďstvo porazilo britskou flotilu.
Přírodní rozmanitost
Jméno zálivu pochází z algonkinského Chesepiooc což znamená „dobrá rybářská oblast“. Záliv se skutečně dříve vyznačoval velkou hojností a rozmanitostí ryb a mořských živočichů (krabů, ústřic aj.). V 70. letech 20. století však silné znečištění vod průmyslovými a zemědělskými odpady způsobilo, že záliv byl vyhlášen mrtvou oblastí moře (marine dead zone); voda totiž obsahovala velmi málo kyslíku, takže byla pro faunu naprosto nevhodná. Záliv zarostl rozsáhlými kulturami řas, které byly tak husté, že sluneční svit nedosáhl dna. Tím vymizela řada rostlin, na jejichž výskytu závisela i fauna v zálivu.
Teprve soustředěné úsilí státních a federálních úřadů a vznik nadace Chesapeake Bay Foundation vedly k částečnému zlepšení čistoty vod v zálivu. Dřívější rozmanitost přírody se však daří obnovit jen pomalu. Situace je obtížná z toho důvodu, že většina zdrojů znečištění se nachází daleko proti proudu řek. V roce 2009 ohlásili vědci z ústavu Virginia Institure of Marine Science v Gloucester Point částečný návrat ústřic do zálivu; na pokusných uměle vytvořených útesech jich žilo přes 185 miliónů[1].
Reference
- ↑ Science, David M. Schulte: Unprecedented Restoration of a Native Oyster Metapopulation, červenec 2009
Externí odkazy
- informace ze zálivu
- National Geographic - Saving The Chesapeake (anglicky)
- National Geographic - Historie průzkumu zálivu (anglicky)
- nadace Chesapeake Bay Foundation
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |