Benetice (Světlá nad Sázavou)

Z Multimediaexpo.cz


Benetice jsou vesnice v okrese Havlíčkův Brod nedaleko města Světlá nad Sázavou, jehož jsou součástí. Žije zde asi 40 obyvatel. Benetice mají svůj osadní výbor, který je tvořen třemi členy. Součástí vesnice je osada Mezilesí, místními obyvateli také nazývaná Hory. V minulosti stávaly v Beneticích sklárny, po kterých se dodnes jmenují některá místa (Na sušírnách, nebo Sklárenský rybník). Poblíž se nachází rekreační středisko, bývalý pionýrský tábor. Na Benetické návsi stojí lípa, která zde byla vysazena v roce 1945 místním hajným Ladislavem Sveřepou. Nedaleko Benetic se nachází druhý nejvyšší vrchol Světelska a Ledečska - Žebrákovský kopec (601 metrů nad mořem). Z Benetic je krásně vidět hrad Lipnice, na kterém se pravidelně na přelomu července a srpna koná sraz Velorexů.

Obsah

Historie

Založení Benetic

Zakladatelem vsi je Beňata, podle kterého získala ves své jméno. Původní ves se nacházela jihovýchodně od současných Benetic, u potoka naproti benetické myslivně. Tuto polohu potvrzují zde nalezené úlomky keramiky. Tyto úlomky jsou velmi podobné nálezům z hradů Lipnice a Orlíka u Humpolce, takže pravděpodobně pocházejí z 15. až 16. století. Od svého vzniku byla ves součástí světelského panství, se kterým má společné dějiny.

Vývoj počtu obyvatel Benetic[1]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 136 120 95 89 125 110 112 87 57 48 57 39 32

Místní samospráva

V roce 1850 byly zřízeny okresy a Benetice patřily pod politický a soudní okres v Ledči nad Sázavou. V Beneticích byl založen obecní úřad, pod který patřily také osady Opatovice a Žebrákov. Opatovice se v roce 1931 osamostatnily. V roce 1960 byl obecní úřad zrušen a Benetice připadly pod Místní národní výbor v Mrzkovicích. Od roku 1980 jsou Benetice součástí Světlé nad Sázavou.

Doprava

V roce 1836 byly započaty práce na stavbě vůbec první silnice spojující město Světlá nad Sázavou a tehdejší okresní město Ledeč nad Sázavou, která vede přes Benetice. Silnice byla dostavěna v roce 1848. V té době byla nynější silnice vedoucí přes Mrzkovice ukončena v Leštince jako cesta. Silnice byla v roce 1971 vyasfaltována a do Benetic začal jezdit autobus. Část této silnice mezi Beneticemi a Vilémovicemi byla 8. dubna 1988 rozhodnutím ministerstva vnitra ČSR (čj. SD/21 - 1649/88) vyřazena ze silniční sítě a převedena do kategorie účelové komunikace, ovšem v katastru nemovitostí je stále vedená jako silnice[2]. V roce 1993 došlo ke snížení počtu autobusových spojů do Benetic ze tří na dvě denně. V roce 2005 došlo ke zvýšení počtu autobusových spojů do Benetic ze dvou na čtyři denně.

Skelná huť

Nejspíše po lesní kalamitě na Světelsku byla Vítem Schindlerem asi v roce 1752 založena skelná huť. Pravděpodobně se jedná o nejstarší huť na Světelsku (žádná starší zatím doložena nebyla) a nejspíše proto se nazývala Světelská. Do roku 1752 provozoval huť zakladatel Vít Schindler, po něm ji měl až do roku 1767 pronajatou Josef Schindler, syn Víta Schindlera. Po něm ji převzal František Schindler, který byl nájemcem až do roku 1769. Dalším uváděným nájemcem od roku 1773 je Jan Hoffmann. Za jeho působení v huti pracovalo 58 lidí. Po smrti Jana Hoffmanna vedla huť jeho manželka, která se v roce 1786 znovu vdala. Jejím druhým manželem byl rozsochatecký skelmistr František Seewald, který řízení huti později převzal. Za jeho působení bylo v huti zaměstnáno 25 sklářů (8 až 9 tovaryšů, 1 až 2 učni) a sklo bylo dodáváno především firmě Fischer Kittel z Polevska. Po jeho odchodu v roce 1794 do sklárny ve Chraňboži benetická huť zanikla. Skelná huť byla původně postavena nad dnešní vesnicí u cesty do Pavlova a v roce 1753 byla přemístněna k rybníku pod benetickou myslivnou. Huť byla dobře vybavena, patřila k ní draslovna, rybník a několik chalup. V huti se vyráběly především nápojové soupravy, z nichž většina byla určena pro vývoz do ciziny. Přítomnost dnes již neexistující huti připomínají některé místní názvy, třeba Na Sušírnách, nebo Sklárenský rybník.

Jednotné zemědělské družstvo

Po velkém přesvědčování rolníků bylo v obci v roce 1958 založeno jednotné zemědělské družstvo. Ještě téhož roku byly rozorány meze, aby na jaře následujího roku mohlo začít společné hospodaření. Později se družstvo sloučilo s mrzkovickým družstvem Pokrok a v roce 1975 došlo k jejich sloučení se světelským JZD Nové Lány. V roce 1989 byly pozemky vráceny původním majitelům.

Vývoj jména

  • 1375 - Beneczicze
  • 1787 - Benetitz

Historie v datech

  • 1375 - první písemná zmínka o Beneticích,
  • 1742 - založení skelné hutě Vítem Schindlerem,
  • 1752 - nájemcem hutě se stává Josef Schindler,
  • 1753 - přeložení skelné hutě na nové místo,
  • 1767 - 1769 - nájemcem hutě se stává František Schindler,
  • 1773 - nájemcem hutě se stává Jan Hoffmann,
  • 1786 - převzetí řízení hutě Františkem Seewaldem,
  • 1794 - odchod Františka Seewalda a zánik hutě,
  • 1832 - stavba nové budovy myslivny,
  • 1836 - začátek stavby silnice spojující Světlou nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou,
  • 1848 - dokončení stavby silnice spojující Světlou nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou,
  • 1850 - zřízení obecního úřadu v Beneticích (patřily pod něj i osady Opatovice a Žebrákov),
  • 1869 - sčítání lidu, v Beneticích žilo 136 obyvatel,
  • 1916 - odebrání zvonu ze zvoničky pro válečné účely,
  • 1931 - osamostatnění Opatovic,
  • 1936 - požár, při kterém vyhořela čtyři stavení včetně hostince,
  • 1956 - zavedení elektrického proudu,
  • 1958 - založení jednotného zemědělského družstva,
  • 1960 - zrušení obecního úřadu v Beneticích, obec připadla pod Místní národní výbor v Mrzkovicích
  • 1971 - vyasfaltování silnice spojující Světlou nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou,
  • 1972 - začátek pravidelné autobusové dopravy,
  • 1975 - sloučení benetického a mrzkovického družstva s JZD Nové lány ve Světlé nad Sázavou,
  • 1980 - Benetice se staly součástí Světlé nad Sázavou,
  • 1989 - navrácení pozemků původním majitelům v restitucích,
  • 1999 - požár, při kterém od blesku vyhořelo jedno stavení (18. září),
  • 2000 - posvěcení nové zvoničky,
  • 2005 - ustanovení osadního výboru,
  • 2008 - spuštění internetových stránek vsi.

Místní památky

Zvonička
  • Zvonička v rohu návsi. Před ní je na kamenném podstavci umístěn litinový kříž. Zvon není původní, neboť ten původní byl v roce 1916 odebrán pro válečné účely. Původní zvonička byla kovová. Nová zvonička a umělecky renovovaný kříž byly posvěceny dne 5. srpna 2000. Obřad byl vykonán kanovníkem Josefem Růtem z Hradce Králové, jehož otec se v Beneticích narodil. Koncelebroval mu mons. Josef Pospíšil.
  • Křížek u cesty do Mezilesí
Křížek u cesty do Mezilesí
  • Hájenka - Původní budova se nedochovala. V roce 1832 byla na jejím místě postavena současná budova hájenky.

Naproti hájence byl postaven pionýrský tábor, jehož se hájenka stala součástí. Pionýrský tábor byl později využíván jako rekreační středisko. Byl zde vybudován venkovní bazén. Za dob socialismu sem jezdili pionýři z různých zemí, hlavně z Maďarska, Polska a Německa.

Okolní obce a osady

Známé osobnosti spojené s Beneticemi

Fotografie

Náves (jaro 2009)

Silnice od Světlé nad Sázavou

Silnice od Ledče nad Sázavou

Rekreační středisko v Beneticích

Pohled z Benetic na druhý břeh řeky Sázavy

Pohled na obec

Pohled na obec

Pohled na obec

Pohled na obec

Zmínky o Beneticích

V roce 1990 se v Beneticích a blízkém okolí natáčel film Mrtvý les, ve kterém hlavní roli ztvárnil Tomáš Hanák.

Literatura

  • DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin. 1. vyd. Praha : Panorama, 1992. 155 s. ISBN 80-7038-284-8.
  • PLEVA, František. Toulky vrchovinou. Pelhřimov : Nová tiskárna Pelhřimov. 337 s. ISBN 978-80-86559-65-0.

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 558–559.  
  2. ↑ http://nahlizenidokn.cuzk.cz/Mapa.aspx?typ=KU&id=700177, http://nahlizenidokn.cuzk.cz/MapaIdentifikace.aspx?x=-682237.901908618&y=-1096251.5070902125&l=KN: Ke dni 2009-12-20 zde byly k této komunikaci uvedeny následující informace: Parcelní číslo: 313/1, Výměra [m2]: 6780, Katastrální území: Benetice u Světlé nad Sázavou 700177, Číslo LV: 110, Typ parcely: Parcela katastru nemovitostí, Mapový list: KMD, Určení výměry: Graficky nebo v digitalizované mapě, Způsob využití: silnice, Druh pozemku: ostatní plocha; Vlastník, jiný oprávněný - Hospodaření se svěřeným majetkem kraje (Jméno, Adresa, Podíl): Krajská správa a údržba silnic Vysočiny, příspěvková organizace Kosovská 1122/16, Jihlava, 586 01; Vlastnické právo (Jméno, Adresa, Podíl): Vysočina, Žižkova 1882/57, Jihlava, 587 33; Způsob ochrany nemovitosti: Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany; Seznam BPEJ: Parcela nemá evidované BPEJ; Omezení vlastnického práva: Nejsou evidována žádná omezení; Jiné zápisy: Nejsou evidovány žádné jiné zápisy

Externí odkazy


Město Světlá nad Sázavou

Benetice • Dolní Březinka • Dolní Dlužiny • Horní Březinka • Horní Dlužiny • Josefodol • Kochánov • Leštinka • Lipnička • Mrzkovice • Opatovice • Radostovice • Světlá nad Sázavou • Závidkovice • Žebrákov

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Benetice_(Sv%C4%9Btl%C3%A1_nad_S%C3%A1zavou)“