Alfa

Z Multimediaexpo.cz

Alfa — majuskulní a minuskulní varianta
Řecká abeceda
Α α alfa Β β beta
Γ γ gama Δ δ delta
Ε ε epsilon Ζ ζ zéta
Η η éta Θ θ théta
Ι ι ióta Κ κ kappa
Λ λ lambda Μ μ mí
Ν ν ný Ξ ξ ksí
Ο ο omikrón Π π pí
Ρ ρ ró Σ σ ς sigma
Τ τ tau Υ υ ypsilon
Φ φ fí Χ χ chí
Ψ ψ psí Ω ω ómega
Stará písmena
Ϝ ϝ digamma Ϻ ϻ san
Ϛ ϛ stigma Ϸ ϸ šo
Ͱ ͱ heta Ϙ ϙ koppa
Ͳ ͳ sampí

Alfa (majuskulní podoba Α, minuskulní podoba α, řecký název ἄλφα[1]) je první písmeno řecké abecedy. V řecké číselné soustavě reprezentuje hodnotu 1.

Jak ve starořečtině, tak v moderní řečtině reprezentuje otevřenou přední nezaokrouhlenou samohlásku, tedy [a].

Vyvinulo se z něj písmeno A v latince i písmeno А v cyrilici.

Občas bývá přeneseně používáno jako symbol začátku, například už ve známé pasáži z Nového Zákona, kde o sobě Bůh prohlašuje „Jáť jsem Alfa i Oméga, počátek i konec, první i poslední“.

Použití

Velké alfa se obvykle jako symbol nepoužívá, protože je snadno zaměnitelné s písmenem A z latinky. Malé písmeno 'α' se používá jako symbol pro:

Reprezentace v počítači

V Unicode je podporováno

  • jak majuskulní alfa
    • U+0391 GREEK CAPITAL LETTER ALPHA
  • tak minuskulní alfa
    • U+03B1 GREEK SMALL LETTER ALPHA

V HTML je možné zapsat tyto znaky pomocí jejich Unicode čísla: Α respektive α. Majuskulní podobu je také možné zapsat pomocí HTML entity Α, minuskulní podobu pomocí α

V prostředí LaTeXu je možné použít příkaz \alpha pro minuskulní variantu, majuskulní se zapisuje pomocí písmene A z latinky.[2]

Reference

  1. NIEDERLE, Jindřich; NIEDERLE, Václav; VARCL, Ladislav. Mluvnice jazyka řeckého. Praha : Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-283-7. S. 9.  
  2. RYBIČKA, Jiří. LATEX pro začátečníky. 3.. vyd. Brno : KONVOJ, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7302-049-1. S. 88.