Adamov (okres Blansko)

Z Multimediaexpo.cz

Adamov (německy: Adamsthal) je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 12 km severně od Brna, na soutoku Svitavy a Křtinského potoka v lesnatém údolí. Nadmořská výška dna údolí je v těchto místech kolem 230 metrů, městská obytná zástavba se však nachází i ve výškách nad 300 metrů. Východně od města se rozkládá chráněná krajinná oblast Moravský kras.

  • Ke dni 16. 1. 2006 zde žilo 4 884 obyvatel.
  • Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo 4 517 obyvatel.

Obsah

Historie

Adamov rok 1916

Historie Adamova je od prvopočátku spojena se železářskou výrobou, jejíž kořeny zde sahají až do roku 1360. Původní osada nazývaná Staré Hamry nese asi od roku 1732 jméno Adamov, a to podle Adama Josefa z Lichtenštejnu, majitele zdejších železáren. K velkému rozvoji Adamova a místních průmyslových podniků došlo po roce 1849, kdy byla dobudována železniční trať Brno - Česká Třebová, dnešní součást 1. železničního koridoru. V roce 1889 byl v Adamově vyroben první automobil s benzínovým čtyřtaktním motorem. (Kopřivnický „President“ vznikl až osm let poté!). V 19. století byla v Adamově vybudována řada letních sídel především zámožnějších obyvatel Brna. Poté co vznikla první Československá republika, převzaly adamovské průmyslové podniky Škodovy závody v Plzni. Ve 30. letech a za II. světové války zde probíhala mohutná zbrojní výroba, v níž jednu dobu pracovalo na 8 000 zaměstnanců, i když Adamov samotný měl jen asi 500 obyvatel. V roce 1945 došlo ke znárodnění zdejších Škodových závodů a v roce 1947 byly přejmenovány na Adamovské strojírny (ADAST).

V poválečném období se s růstem strojíren postupně zvyšoval i počet obyvatel Adamova. V těchto letech byla také v Adamově zavedena výroba polygrafických strojů a čerpací a měrné techniky. V roce 1960 byl Adamov začleněn do okresu Blansko, v roce 1964 byl pak povýšen na město. V dalších letech se zvyšoval export polygrafických strojů, ale jeho další rozvoj brzdila intenzivní tajná vojenská výroba, určená především pro vývoz. Na počátku 90. let 20. století byla proto ekonomika města výrazně postižena konverzí zbrojního průmyslu.

Znak města

Na počátku 18. století měl Adamov společnou pečeť s osadou Jezerky.[1] V jejím pečetním poli se nacházel Josef Jan Adam z Lichtenštejna s pozdviženou pravicí. Nápis na pečeti byl Peczet obczy Jezerka. V roce 1749 Adamov použil svou vlastní pečeť. Tato pečeť měla tvar oválu o rozměrech 28 mm na výšku a 25 mm na šířku. Pečeť se skládala z oválného barokního štítu zdobený na bocích palmovými listy, jejichž stopky se stýkají pod štítem. V polovině štítu je umístěno břevno, který jej dělí na dvě poloviny. Nad břevnem je umístěno kladivo zkřížené s kosou, v místě zkřížení je kolmo umístěné hrábě. V dolní půlce štítu je umístěno kovadlina na niž jsou umístěny kleště a hamerské kladivo. Nad štítem se nachází znak převzatý od Josefa Adama - koruna s pěti lístky. Tato pečeť se používala až do 19. století.[1] V roce 1971 byla vypsána městem Adamov soutěž na návrh městského znaku. Vítězný návrh byl od J. Kosteleckého, který byl přijat 17. dubna 1972. Znak je v podobě stříbrného gotického štítu, ve kterém je vyobrazena železářská pec naznačující železářskou tradici, nad kterou se rozbíhají do stran plameny symbolizují dělnou tradici minulosti. Nad pecí se dále nachází kolo s polovinou ozubení stříbrné barvy vyznačující novodobý strojírenský rozvoj. Pod pecí se nachází hnědá ostrev se třemi suky představuje přírodní bohatství okolních lesů.[2]

Zajímavosti

Katastrální území Adamova

Osobnosti

Městské ulice

Adamov I. - Horka

  • Hradní
  • Josefovská
  • Komenského
  • Lesní
  • Mírová
  • Nádražní
  • Náměstí práce
  • Osvobození
  • Plotní
  • Pod Horkou
  • Sadová
  • Smetanovo náměstí
  • U kostela
  • Vodní

Adamov II. - Kolonie

  • Bezručova
  • Fibichova
  • Hybešova
  • Krátká
  • Zahradní

Adamov III. - Ptačina

  • Blažkova
  • Družstevní
  • Dvořákova
  • Neumannova
  • Opletalova
  • Petra Jilemnického
  • Ronovská
  • Tererova
  • Údolní

Panorama

Panorama Adamova
Panorama obou částí Adamova (2006)


Galerie

Související články

Reference

  1. 1,0 1,1 KOLEKTIV AUTORŮ. Znaky a pečetě jihomoravských měst a městeček. Praha : [s.n.], 1979. S. 56.  
  2. Znak města - oficiální stránky Adamova Čerpáno 16. března 2009.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Adamov (okres Blansko)
  Města, městyse a obce okresu Blansko  

Adamov • Bedřichov • Benešov • Blansko • Borotín • Bořitov • Boskovice • Brťov-Jeneč • Bukovina • Bukovinka • Býkovice • Cetkovice • Crhov • Černá Hora • Černovice • Deštná • Dlouhá Lhota • Doubravice nad Svitavou • Drnovice • Habrůvka • Hodonín • Holštejn • Horní Poříčí • Horní Smržov • Chrudichromy • Jabloňany • Jedovnice • Kněževes • Knínice • Kořenec • Kotvrdovice • Kozárov • Krasová • Krhov • Křetín • Křtěnov • Křtiny • Kulířov • Kunčina Ves • Kunice • Kuničky • Kunštát • Lazinov • Lažany • Letovice • Lhota Rapotina • Lhota u Lysic • Lhota u Olešnice • Lipovec • Lipůvka • Louka • Lubě • Ludíkov • Lysice • Makov • Malá Lhota • Malá Roudka • Míchov • Milonice • Němčice • Nýrov • Obora • Okrouhlá • Olešnice • Olomučany • Ostrov u Macochy • Pamětice • Petrov • Petrovice • Prostřední Poříčí • Rájec-Jestřebí • Ráječko • Roubanina • Rozseč nad Kunštátem • Rozsíčka • Rudice • Sebranice • Senetářov • Skalice nad Svitavou • Skrchov • Sloup • Spešov • Stvolová • Sudice • Suchý • Sulíkov • Světlá • Svinošice • Svitávka • Šebetov • Šebrov-Kateřina • Šošůvka • Štěchov • Tasovice • Uhřice • Újezd u Boskovic • Újezd u Černé Hory • Úsobrno • Ústup • Valchov • Vanovice • Vavřinec • Vážany • Velenov • Velké Opatovice • Vilémovice • Vísky • Voděrady • Vranová • Vysočany • Závist • Zbraslavec • Žďár • Žďárná • Žernovník • Žerůtky