a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Živel
Z Multimediaexpo.cz
Živel (od „živý“) je slovo, vytvořené Jungmannem jako překlad latinského elementum a řeckého stoicheion, která znamenala prvek, počátek, písmeno. V češtině se užívá – často v množném čísle – pro:
- přírodní síly, zejména pokud působí ničivě (živelní pohroma),
- složky světa, zejména v esoterice a alchymii,
- metaforicky pro nezkrotné děti, podezřelé nebo podvratné skupiny.
Odtud také živelný, spontání a neodolatelný, nezamýšlený a přitom mocný.
Obsah |
Přírodní filosofie
|
|
Úvahy o čtyřech živlech (řec. stoicheia) jako o věčných základech či prvcích, z nichž se jako z písmen skládá prazáklad světa, se vyskytují už u předsókratovských filosofů a tvoří pak základ starověké fyiky. Podle pozdějších zpráv pokládal Thalés z Milétu za pralátku světa vodu, Anaximenés vzduch a Hérakleitos snad oheň. Nauku o čtyřech živlech zformuloval Empedoklés, který také uvažoval o tom, jak jeden přechází ve druhý. Počet čtyři přitom není nahodilý, ale odpovídá čtyřem světovým stranám a ročním obdobím a navozuje tak představu všeobecnosti, a zároveň i jisté základní stálosti – tak jako čtyřboký dům nebo čtyřnohé zvíře. Na čtyři živly navazuje také Hippokratova nauka o čtyřech tělesných šťávách (humores), jejichž směsi tvoří „temperament“ či povahu člověka.
| Živel | Těleso (Platón) | Vlastnost (Aristotelés) | Světová strana | Temperament | Symbol |
|---|---|---|---|---|---|
| oheň | čtyřstěn | teplý a suchý | jih | cholerik | |
| vzduch | osmistěn | teplý a vlhký | východ | sangvinik | |
| voda | dvacetistěn | chladný a vlhký | západ | flegmatik | |
| země | krychle | chladný a suchý | sever | melancholik |
Pětice živlů
Platón dodal ke čtveřici živlů ještě nebeský živel éter (aithér) a každému z nich přisoudil jeden z pěti pravidelných mnohostěnů. Podle Aristotela představují čtyři pozemské živly kombinace vlastností teplý / studený a suchý / vlhký a jejich společným původem je „pátá esence“ či kvintesence – nebeský éter. Nauka o živlech měla velký význam i pro stoiky, kteří pátý živel ztotožnili s duchem (pneuma). O pěti živlech se hovoří také v buddhismu, kde se pro pátý živel užívá název „prázdno“. V čínském taoismu a dalších tradicích se jako pět živlů uvádí dřevo (strom), oheň, země, kov (zlato) a voda. Také zde se k nim váží různé výklady, včetně astrologických.
Od alchymie k chemii
Úvahy o čtyřech živlech sice i pozdější křesťanství|křesťanští myslitelé občas zmiňují, velký význam jim ale nepřikládali. Jen středověké lékařství se stále inspirovalo Hippokratem. Helénistické myšlenky o pralátkách a jejich míšení převzali v Alexandrii a v Sýrii Arabové, kteří pro ně vytvořili slovo al-chymia (z řec. chemeia) a touto cestou se v pozdním středověku dostaly zase do Evropy. Renesanční myslitelé a zejména alchymisté a astrologové věnovali úvahám o látkách a jejich proměnách velkou pozornost i úsilí, až Robert Boyle (1627–1692) začal uvažovat o „elementech“ empiricky. Začal totiž zkoumat, které látky se chemicky nedají rozložit na jednodušší a otevřel tak cestu k prvkům v moderním smyslu. Místo alchymie začal také užívat slovo chemie.
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Živel. Sv. 27, str. 851
Související články
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |